VŠB-TUO - Transfer technologií - RKO pro 7.rámcový program

Regionální kontaktní organizace pro 7.rámcový program

RKO je organizace založená za účelem podpory českých subjektů, které mají zájem získat finanční podporu na řešení projektů v rámci 7. rámcového programu.

Cílem RKO je zvýšit počet českých řešitelů na těchto finančně dotovaných programech a jejich zapojení do mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje.

Informace o 7. RP je možno získat na následujících adresách:

Publikované výzvy pro rok 2012

Co je 7 RP?

7 RP je zkratka pro sedmý rámcový program výzkumu a technologického rozvoje. Jedná se o základní nástroj EU pro financování výzkumu v Evropě, který bude platit od roku 2007 do roku 2013.

Rozpočet EU na příštích sedm let činí 50,5 miliardy eur a rozpočet Euratomu na příštích pět let představuje 2,7 miliardy eur. Oproti RP6 to v cenách roku 2004 představuje nárůst o 41 % a ve stávajících cenách o 63 %.

RP7 je dále navržen tak, aby reagoval na potřeby Evropy v oblasti zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. RP7 realizuje podporu výzkumu ve vybraných prioritních oblastech s cílem, aby si EU v těchto sektorech vybudovala a udržela postavení předního světového hráče.

Struktura sedmého rámcového programu

7.RP podle smlouvy o ES je organizován prostřednictvím čtyř specifických programů pro tzv. nepřímé akce a jednoho specifického programu pro akce přímé:

Spolupráce - výzkum založený na spolupráci ( CZ ; AJ )

V tomto programu jde o výzkum vyvolaný potřebami společnosti, bude tedy podporovat obdobné aktivity, jaké známe z předchozích rámcových programů. Budou to zejména projekty řešené mezinárodními konsorcii sestavenými z několika národních týmů, dále budou vytvářeny tematicky zaměřené sítě a podpůrné aktivity a půjde též o koordinaci výzkumných programů i o projekty spolupráce se třetími zeměmi. Pro tento program je stanoveno deset kooperačních témat, která zhruba navazují na tematické programy 6.RP:

  • Potraviny, zemědělství a biotechnologie CZ ; AJ
  • Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie CZ ; AJ
  • Životní prostředí (včetně klimatických změn) CZ ; AJ
  • Doprava (včetně letectví) CZ ; AJ
  • Společenskoekonomické vědy a humanitní obory CZ ; AJ
  • Bezpečnost CZ ; AJ
  • Vesmír CZ ; AJ  


Myšlenky - Evropská rada pro výzkum  CZ ; AJ

Tento zcela nový program má naplnit ambice výzkumných týmů v oblasti špičkového – hraničního výzkumu, a to v celém rozsahu vědy a výzkumu (nebudou zde tedy preferovaná žádná témata). Projekty budou předkládat jednotlivci/jednotlivé týmy. K řízení tohoto programu byla ustavena na Komisi autonomní Evropská výzkumná rada ( ERC ), která v současnosti navrhuje ustavení dvou grantových schémat:

Z České republiky zasedá v Evropské výzkumné radě prof. Pavel Exner z Ústavu jaderné fyziky AVČR.

Lidé - lidský potenciál ( CZ ; AJ ), akce „Marie Curie“ ( CZ ; AJ )
Tento program má dále rozvinout současný systém mobilit Marie Curie pro jednotlivé výzkumné pracovníky a posílit tak možnosti rozvoje jejich kariéry a vytvářet hlubší návaznosti na národní systémy. Posílení by mělo nastat jak v kvantitativní tak i v kvalitativní úrovni. Jednou z priorit je výměna pracovníků mezi akademickou sférou a podniky. V rámci programu bude financováno pět typů aktivit:

  • Úvodní školení výzkumných pracovníků – sítě „Marie Curie“
  • Celoživotní vzdělávání a kariérní rozvoj – inpiduální stipendia
  • Spojovací mosty a partnerství mezi průmyslovými podniky a vysokými školami
  • Mezinárodní rozměr - stipendia směrem dovnitř a ven z EU, mezinárodní programy spolupráce, reintegrační granty
  • Ceny udělované v oblasti excelence

Kapacity - výzkumné kapacity ( CZ ; AJ )
Cílem tohoto programu je budování materiálního, organizačního a lidského zázemí a kapacit pro evropský výzkum a vývoj. Pro tento program je stanoveno sedm témat:

V rámci programu bude tedy možné budovat evropské výzkumné infrastruktury, podporovat výzkum vycházející vstříc potřebám malých a středních podniků (MSP), podporovat regionální výzkumná uskupení (klastry), vytvářet partnerské programy mezi vědeckovýzkumnými institucemi v „konvergentních regionech“ (regiony s HDP pod 75% průměru EU, tedy celá ČR kromě Prahy) a vyspělými regiony (tzv. twinning) atd. Co se týká budování výzkumné infrastruktury, publikovalo Evropské strategické fórum pro výzkumnou infrastrukturu ( ESFRI ) tzv. Mapu infrastrukturních projektů, jejichž výstavbu či rozšíření míní Evropská komise v roce 2007 iniciovat. Komise ovšem přispěje pouze na přípravu těchto projektů, vlastní výstavbu budou financovat téměř výhradně členské státy, které o infrastrukturu projeví zájem.

7.RP podle smlouvy o Euratomu sestává ze dvou specifických jaderných programů, prvního pro nepřímé akce, druhého pro akce přímé:

Výzkum a odborná příprava v jaderné oblasti

  • Energie uvolněná při jaderné syntéze - ITER
  • Jaderné štěpení a ochrana proti ionizujícímu záření

Společné výzkumné středisko ( AJ; CZ )

  • Přímé činnosti v Euratomu
  • Nejaderné činnosti

Účast v 7.RP
Je možná téměř výhradně prostřednictvím odpovědi zájemce na konkrétní výzvu k podávání projektů vyhlášenou Evropskou komisí (hlavní výjimkou je účast na programu jaderné fúze Specifického programu Euratom).

Každá výzva k podávání návrhů výzkumných projektů je přitom vždy charakterizována třemi základními parametry:

  • Režim financování (společné projekty, sítě excelence, koordinační a podpůrné akce, podpora hraničního výzkumu, podpora odborné přípravy výzkumníků, výzkum ve prospěch zvláštních skupin zejména MSP...) ( AJ )
  • Kategorie účastníků (výzkumná organizace, universita, průmyslové odvětví, MSP, veřejná správa, nezisková organizace...)
  • Typy činností (výzkum a vývoj, demonstrace technologie, management, školení, šíření znalostí...)

V odpověď na vybranou výzvu uchazeč o grant připraví návrh projektu, který pak do určené uzávěrky zašle prostřednictvím Elektronického zadávacího systému ( EPSS  ) Evropské komisi. Komise dodané projekty nechá vyhodnotit skupinou nezávislých expertů, kteří projekty obodují ve třech oblastech - vědeckotechnická kvalita projektu, jeho implementace a management a jeho dopad. Podle bodového ohodnocení jsou projekty seřazeny do seznamu a podle množství financí určených pro danou výzvu resp. kategorii projektů rozděleny na ty, na které finance jsou, na projekty na záložním seznamu a na projekty, na které finance určitě nebudou. Se zadavateli projektů, na které peníze jsou, začne Komise dojednávat grantovou smlouvu.

Dokumenty

Pravidla účasti ( CZ ; AJ ) :

Prvním praktickým dokumentem 7.RP, který specifikuje pravidla účasti v 7.RP, je Nařízení o pravidlech pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu pro nejaderný výzkum resp. Nařízení o pravidlech pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu) pro výzkum jaderný. Pravidla účasti podle smlouvy o ES stanoví mj.

  • Minimální pravidla účasti (počet účastníků a jejich sídlo),
  • Kritéria pro výběr projektů a způsob jejich vyhodnocování,
  • Náležitosti grantové smlouvy s Evropskou komisí,
  • Náležitosti při ustavování řešitelských konsorcií,
  • Finanční příspěvek Společenství: způsobilost pro financování a formy grantů, Pravidla pro nakládání s duševním vlastnictvím.

MGA:
Druhým praktickým dokumentem 7.RP, který obsahuje konkrétní ustanovení o finančních podmínkách a povinnostech příjemců grantů, je obecná Modelová grantová smlouva (MGA) resp. Modelové grantové smlouvy pro specifický program. Dalšími typy smluv jsou tzv. konsorciální smlouvy. Nejčastěji používané typy těchto smluv jsou: DESCA , EUCAR, IPCA EICTA a ASD-IMG.

Pravidla pro podávání projektů:

Třetím praktickým dokumentem, který bude každému zájemci o účast na 7.RP i všem hodnotitelům podaných projektů k dispozici, jsou Pravidla pro podávání projektů. Podobným dokumentem je u každé výzvy přiložený Průvodce pro žadatele.

Na začátku každého roku zveřejňuje Komise po konzultacích s členskými státy a klíčovými partnery z průmyslu a akademie pro každé téma ze specifických programů pro přímé akce tzv. Pracovní program . Pracovní programy jsou plánem výzev, které budou v daném tématu v následujícím roce vypsány, včetně stručného popisu každé výzvy plus orientační oblasti výzev pro období následující.

Program pro konkurenceschopnost a inovace ( CIP )
24. října 2006 vstoupilo v platnost Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady EU o zřízení Rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace, který je plánován rovněž na sedm let a který bude spravován Generálním ředitelstvím Podnikání a průmysl. CIP je snahou spojit pod jednu střechu několik ne zcela sourodých programů a vytvořit jedno místo na podporu zavádění výsledků vědy a výzkumu do praxe.

CIP sestává ze tří pilířů/podprogramů:

  1. Podnikatelský a inovační program ( EIP ) - finanční nástroje pro malé a střední podniky, nástupce programu MAP; ekoinovace v návaznosti na program LIFE;
  2. Program na podporu informační politiky ( ICT ) - zavádění technologických novinek do praxe, konvergence technologií; bude zahrnovat mj. dnešní programy Modinis, eTEN a eContent+
  3. Pokračování programu Inteligentní energie Evropa ( IEE) - efektivita,obnovitelné zdroje, persifikace, emise;

Rozpočet programu bude na celé programové období činit 3,284 mld. Euro v cenách roku 2004 (tedy 3,621 mld. Euro v cenách roku 2006). Zhruba 60% prostředků půjde na část Podnikání, 20% na Informační politiku, 20% na Inteligentní energii.

V roce 2007 je v rámci programu CIP vypsána zatím pouze jediná výzva - Služby na podporu podnikání a inovací, tato výzva se týká implementace jediné sítě, která bude poskytovat služby na podporu podnikání a inovací a to zejména malým a středním podnikům. Až do této doby existovaly dvě sítě EIC (Euro Info Centers) a IRC (Innovation Relay Centers ). Cílem této výzvy je vytvořit jedinou síť, která by spojovala aktivity EIC a IRC zároveň. Další výzvy rámcového programu CIP se očekávají v dubnu 2007.

Finanční nástroj na sdílení rizika ( RSFF )
Na pomezí mezi 7.RP a aktivitami Evropské investiční banky (EIB) stojí program nazvaný Finanční nástroj na sdílení rizika. V zásadě se jedná o peníze Evropské komise depozitované u EIB, jež pokrývají náklady banky na rozšíření půjček na inovativní projekty s vyšší mírou rizikovosti a na částečné krytí případných ztrát. Předpokládá se, že Evropská komise dá pro období 2007-2013 k dispozici až jednu mld. Euro (500 mil. Euro do roku 2010, poté možná ještě dalších 500 mld. Euro), EIB dá stejnou částku, což umožní poskytnout rizikové půjčky v hodnotě až 10 mld. Euro. Po ukončení programového období se zbylé peníze z RP vrátí Evropské komisi.

Podstatnou charakteristikou RSFF jako půjčky je, že finance jsou poskytovány právnickým či fyzickým osobám zapojeným do evropských výzkumných projektů na aktivity týkající se těchto projektů. Může jít buď o jednotlivé partnery v projektu nebo o celé výzkumné konsorcium, které ale musí být v tom případě zaregistrováno jako právnická osoba.

Hodnocení uchazečů je dvoustupňové: V případě účastníků projektu Rámcového programu, který je pozitivně ohodnocen (ať mu byl či nebyl přidělen grant), jsou účastníci automaticky připuštěni do druhého kola, kdy je vyhodnocována jejich finanční způsobilost.

V případě projektů, jež nejsou podány do Rámcového programu, je nejprve hodnocen jejich evropský a vědecký rozměr a poté je vyhodnocována finanční způsobilost žadatelů o půjčku. Velké půjčky budou tradičně administrovány EIB přímo, menší půjčky půjdou opět přes lokální banky a v případě malých a středních podniků (MSP) přes speciálně zřízenou MSP kancelář EIB. Půjčky nebudou poskytovány na projekty z oblasti socio-ekonomických a humanitních věd.

Tisková zpráva o zjednodušení přístupku k projektům 7.RP

7.RP a regiony
Regiony jsou stále více vnímány jako ta pravá úroveň, která by mohla katalyzovat toužebně očekávaný hospodářský rozmach Evropy - jsou dostatečně velké na jedné straně a dostatečně blízko k firmám, výzkumným institucím a každodennímu životu na straně druhé. Přes silnou rétoriku je ovšem možností přímé evropské podpory regionálního výzkumu, vývoje a inovací dost málo (EU je svazkem států, ne regionů). Možnosti jsou v zásadě dvě až tři, přičemž jeden projekt nesmí být v jednom stádiu podporován z více než jednoho zdroje:

  1. Strukturální fondy, operační programy jsou tvořeny členskými státy
  2. Vzdělávací programy Evropské komise
  3. Kapacity v 7.RP, čtyři priority vztahující se k regionům:
    • Podpora budování výzkumné infrastruktury
    • Podpora inovativních malých a středních podniků
    • Podpora regionálních výzkumných klastrů - Regions of Knowledge (podpora vývoje rozvojových strategií, vnitroregionální a meziregionální spolupráce)
    • Uvolnění výzkumného potenciálu konvergentních regionů (studie, výměna pracovníků, nákup zařízení v regionech s HDP pod 75% průměru EU, tedy celá ČR kromě Prahy)

7.RP a Technologické platformy (ETP)

Evropské technologické platformy (ETP) sdružují průmyslové podniky, výzkumné a finanční instituce, národní orgány veřejné správy, asociace uživatelů a spotřebitelů podílející se na výzkumu, vývoji a inovacích ve strategicky významné technologické oblasti. Cílem takového uskupení je vytvořit střednědobou až dlouhodobou vizi budoucího technologického vývoje, která zahrnuje významné otázky týkající se budoucího hospodářského růstu, konkurenceschopnosti a udržitelného rozvoje v Evropě. Činnost platformy vychází z interní Strategické výzkumné agendy (SRA) o dané výzkumně-technologické oblasti definující vědecko-výzkumné priority, možný časový harmonogram jejich výzkumu i potenciální zdroje (včetně finančních - národní podpora výzkumu, Strukturální fondy, Evropská investiční banka, EUREKA apod).

Vztah ETP k 7.RP je dvojí - SRA jednak slouží Komisi k definování priorit podprogamu Spolupráce, jednak budou ETP zřejmě čerpat z Rámcového programu finanční podporu. O tu mohou usilovat buď jako všechny ostatní subjekty odpovědí na vypsané výzvy nebo se mohou pokusit získat status Společné technologické iniciativy (JTI) podle článku 171 nebo 166 na uskutečnění cílů, jichž nelze dosáhnout prostřednictvím běžného grantového financování. Rozhodnutí o přeměně ETP na JTI bude přitom založeno na následujících kritériích:

  1. Přidaná hodnota vzniklá zapojením EU
  2. Stupeň a jasnost předsevzatých cílů
  3. Závažnost finančních i jiných závazků průmyslu vůči projektu
  4. Dopad na průmyslovou konkurenceschopnost a růst
  5. Důležitost příspěvku pro širší politické cíle
  6. Schopnost přitáhnout další národní i průmyslovou podporu
  7. Neschopnost stávajících nástrojů dosáhnout předsevzatých cílů

V současné době je existuje šest JTI:

  1. Vodík a palivové články ( HFP )
  2. Aeronautika a letecká doprava ( ACARE )
  3. Inovativní medicína ( InnoMed )
  4. Nanoelektronika ( ENIAC )
  5. Zabudované elektronické systémy ( ARTEMIS )
  6. Globální monitoring pro životní prostředí a bezpečnost( GMES )

Vzhledem k váze, jakou Evropská komise ETP přikládá, a k možnostem, jaké ETP mají, je ve vlastním zájmu žádoucí, aby se i české firmy, profesní sdružení, státní správa i výzkumné instituce do ETP aktivně zapojovaly.

Podobný právní a schvalovací status jako JTI mají i další iniciativy, tzv. iniciativy podle čl. 169. Ty jsou v současnosti v Komisi zvažovány a analyzovány čtyři:

  1. Eurostars pro MSP
  2. Evropský metrologický výzkumný program (EMRP)
  3. Prostředí na podporu samostatného žití (AAL)
  4. Společný program výzkumu baltského moře (Bonus 169)

7.RP a malé a střední podniky (MSP)
Podniková sféra patří již delší dobu mezi jednu z klíčových cílových skupin Rámcových programů. Je to motivováno snahou nedělat výzkum pro výzkum ale vyvíjet marketovatelné produkty. Že se zapojení podniků a zejména malých a středních podniků příliš nedaří je známé, důvody rovněž - velká administrativní náročnost přípravy, nízká úspěšnost a zdlouhavost ve schvalování a finančním vypořádání projektů vedou k tomu, že účast na projektech často není pro malé firmy ekonomická nebo vůbec možná.

7.RP se dotýká dvou typů MSP - těch, co dělají výzkum, a těch, co si nechávají výzkum dělat:

  1. Programy Spolupráce a Myšlenky: MSP se jako ostatní účastníci mohou zapojovat do výzkumných a vývojových konsorcií resp. žádat o granty na základní výzkum. Na nátlak Evropského parlamentu bude zřejmě i v 7.RP stanoveno, že na MSP má jít alespoň 15% finančních prostředků z programu Spolupráce.
  2. Program Lidé: speciální program na výměnu výzkumných pracovníků mezi podnikovou a akademickou sférou
  3. Program Kapacity:
    • Výzkum ve prospěch MSP: podpora malých skupin MSP při řešení společných nebo doplňujících se technologických problémů
    • Výzkum ve prospěch sdružení MSP: podpora většího uskupení MSP při řešení společné problematiky v určitém sektoru
  4. Koordinace národních programů ( ERANET)
  5. Technologické platformy - potenciální iniciativy podle článku 169
  6. CIP: služby na podporu zapojení MSP do 7.RP