prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc., rektor

VŠB-TUO > prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc., rektor

Jméno pro superpočítač

Probrat se více než 6000 návrhů jmen pro náš superpočítač nebylo nic jednoduchého.  Ta škála různorodosti byla skutečně nesmírně široká.  Objevila se jména postav z Čapkova R.U.R., z filmů jako Matrix, Star Trek, ale taky jména ryze ostravská jako Chachar, Baník a nejednou se objevil i onen známý ostravský “nezkušený horník” (tohle raději jenom opisem ;-)). Nakonec jsme se shodli na tom, že to jméno by se mělo vztahovat k Ostravě a našemu regionu. Mělo by spojit to historické i to nové, které nepochybně náš superpočítač představuje. V roce 1830 byl v Ostravě otevřen první štolový uhelný důl, který se pak v roce 1835 změnil vyhloubením těžní jámy na hlubinný.  Jmenoval se Ferdinandovo štěstí.  Ten důl pak v roce 1843 zakoupil Salomon Mayer von Rothschild, který jej přejmenoval podle jména svého syna. Jména, jehož nositelem byl i jeden významný svatořečený teolog a filosof, který žil v létech 1033 až 1109.  V roce 1847 byl dán u této těžní jámy do provozu první parní stroj.  Mimochodem, tehdy komíny a z nich stoupající dým byly symbolem prosperity, úspěchu a bohatství, dnes nám spíše dělají starosti.  Ten důl těžil uhlí až do roku 1991, kdy se pak změnil v ono asi všem dobře známé Hornické muzeum Landek. První důl a první superpočítač.  Jak tyto věci propojit? Právě přes jejich jméno - Anselm. Tak se totiž ten první důl, syn Salomona Mayera Rothschilda, myslitel a filozof Anselm z Canterbury jmenovali.  A tak se bude jmenovat i náš superpočítač.  Snad bude pro nás znamenat to, co znamenalo uhlí pro historickou Ostravu.  Nový rozměr prosperity a úspěchu.  A jak se otevíraly a pojmenovávaly nové doly a jámy, tak i my bychom chtěli přiřazovat jejich jména k našim dalším superpočítačovým clusterům.  Chceme tak vzdát hold našemu městu, které si to určitě zaslouží. Ostravě, městu těžních věží a teď i superpočítače.





© 2013 VŠB-TU Ostrava