Problematika případného sloučení našich dvou univerzit se stala tématem našeho jednání s náměstkem ministra školství Janem Kouckým prakticky ihned po úvodní prezentaci k dlouhodobému záměru naší univerzity. Jeho projednání bylo také hlavním účelem jeho návštěvy. Otázka slučování tedy byla hned druhá v pořadí a reakce pana náměstka byla následující: “Ministerstvo proces takové integrace určitě podporuje a nejen slovně. Chtěli bychom mít v Ostravě výzkumnou univerzitu a rádi bychom viděli, kdyby to byla univerzita vzniklá ze spojení obou stávajících. Demografický vývoj vedoucí ke snižování veřejných prostředků určených pro vysoké školy bude vyžadovat jejich restrukturalizaci a ty zvládnou jenom velké univerzity”. Svým způsobem tak potvrdil splnění podmínky a smyslu spojování našich dvou univerzit, tak jak o tom mluvil rektor Močkoř, nebo o čem jsem psal já na svém minulém blogu. Souhlasil také s mou prosbou, zda-li by nám ministerstvo nemohlo poskytnout informace o tom, jak takové slučování univerzit proběhlo v zemích jako je Dánsko nebo Finsko. Mimochodem Dánsko je dáváno jako příklad úspěšné reformy terciárního vzdělávání, kde právě integrace univerzit byla její součástí. Jediný rozdíl, v jinak shodných názorech, jsme měli ohledně časování celého procesu. Přání MŠMT, abychom měli vše připraveno k 1.1.2013 se ukazuje jako velmi těžce realizovatelný i z důvodu čerpání dotací z Evropských strukturálních fondů. Pokud by ke sloučení došlo, tak nejspíše až o rok později. Na tom jsme se shodli i s panem rektorem Močkořem. Nepochybně dobrá zpráva je, že celý tento proces chce podpořit i primátor města Ostravy Petr Kajnar. Vnímá společnou budoucnost obou univerzit a jejich výzkumný statut jako absolutně nutnou podmínku prosperity našeho města i regionu. Já s ním bez výhrad souhlasím. Průmysl, ať ten tradiční nebo se nově rozvíjející, musí mít své výzkumné zázemí, a to může poskytnout pouze silná výzkumná univerzita. Nově budovaná centra z OP VaVpI mají sloužit právě tomuto účelu a jejich udržitelnost je zavazující. Z pozice pouhé vzdělávací instituce by to mohl být problém.
Nicméně, abych jako vědec a vysokoškolský pedagog podložil svá tvrzení i fakty a nespoléhal se jen na úvahy, tak jsem pro vás připravil analýzu vycházející z právě obdržených výsledků hodnocení vědy a výzkumu. Nemyslím si, že tato čísla budou jediná, na kterých se bude stavět výběr budoucích výzkumných univerzit, ale určitě svou roli sehrají. Následující tabulka ukazuje jak si naše dvě univerzity a jejich fakulty stojí z pohledu tohoto hodnocení:
|
VŠB-TUO |
Ohodnocené výsledky za 2010 |
OU |
Ohodnocené výsledky za 2010 |
|
FMMI |
6 467 |
Filozofická |
5 622 |
|
FEI |
6 452 |
Přírodovědecká |
4 839 |
|
HGF |
5 395 |
Fuzzy ústav |
4 570 |
|
FS |
4 914 |
Pedagogická |
1 576 |
|
EKF |
3 604 |
Lékařská |
1 506 |
|
VEC |
2 400 |
Sociální |
523 |
|
CNT |
2 150 |
Ostatní |
47 |
|
FAST |
1 079 |
Umění |
0 |
|
Ostatní |
965 |
|
|
|
CPIT |
850 |
|
|
|
FBI |
646 |
|
|
|
KMaDG |
357 |
|
|
|
CET |
8 |
|
|
|
ÚK |
0 |
|
|
|
Celkem |
35 287 |
|
18 683 |
Tab.1: Hodnocení výsledků VaV za rok 2010
Jak je vidět, tak naše výkony jsou srovnatelné z pohledu velikosti našich dvou univerzit. Co je na těch výsledcích možná ještě více důležité je, že v našem případě jsme oproti minulému roku zaznamenali nárůst o 71% a Ostravská univerzita dokonce o 81%. Ta dynamika růstu je nepochybně velmi slibná. Pokud dáme tyto výsledky do tabulky srovnání s některými vybranými univerzitami, pak je výsledné pořadí následující:
|
Univerzita |
Výsledky za rok 2010 |
% změna oproti 2009 |
|
Univerzita Karlova v Praze |
487 227 |
14 |
|
ČVUT |
194 547 |
25 |
|
Masarykova univerzita |
191 667 |
57 |
|
VUT Brno |
115 882 |
31 |
|
Univerzita Palackého v Olomouci |
101 708 |
40 |
|
Vysoká škola chemicko-technologická |
65 174 |
5 |
|
Jihočeská univerzita v ČB |
55 586 |
42 |
|
Univerzita Pardubice |
49 098 |
24 |
|
Západočeská univerzita v Plzni |
49 036 |
66 |
|
VŠB-TU Ostrava |
35 287 |
71 |
|
Mendelova zeměděl. a les. univerzita |
30 722 |
33 |
|
Česká zeměděl. univerzita v Praze |
30 097 |
58 |
|
VŠE Praha |
25 529 |
73 |
|
Technická univerzita v Liberci |
21 218 |
50 |
|
Ostravská univerzita |
18 683 |
81 |
|
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně |
17 823 |
84 |
|
Veter. a farmac. univerzita Brno |
16 599 |
24 |
Tab. 2: Srovnání výsledků VaV s některými vybranými univerzitami
Tady je vidět, že oproti loňskému roku jsme si sice polepšili o jednu pozici, ale 10. místo v pořadí má k případným pěti výzkumným univerzitám ještě hodně daleko. Spojením VŠB - Technické univerzity Ostrava s Ostravskou univerzitou bychom se posunuli sice na 8. pozici, ale v případě, že by všechny univerzity dodržely trend svého vývoje i v následujícím roce, dostali bychom se už na pozici č.6 s cca 95 tis. bodů. Myslím si, že je v našich silách tento trend dodržet, protože tady máme oproti loňsku navíc nová výzkumná centra, která musí generovat další výkony v oblasti vědy a výzkumu. Jenom dodám, kdybychom pokračovali dále samostatně, tak i přes shodný nárůst výkonu bychom zůstali stále na 10. místě. Rozdíl mezi námi a Západočeskou univerzitou v Plzni je, bohužel, hodně velký. Vím, že tato extrapolace není nic více než jen odhad, ale přesto si dovolím tvrdit, že má svůj reálný základ.
Doufám, že jsem vás tentokráte delším příspěvkem příliš nenudil, ale autor jedné z odpovědí, kterou jsem dostal v reakci na svůj předchozí blog, mě požádal o další upřesnění. Takto tedy činím nad daty, které jsme tento týden obdrželi.




