prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc., rektor

VŠB-TUO > prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc., rektor

Jistě, pane premiére

Ne, nemusíte se bát toho, že bych chtěl parafrázovat britský kultovní seriál a nehledejte v názvu mého blogu nějakou ironii či tóny cynismu. Je tomu přesně naopak.  Minulý týden proběhlo v Plzni zasedání pléna České konference rektorů, kterého se zúčastnil premiér Nečas. Bylo to vůbec největší setkání všech současných, minulých i budoucích rektorů. Celé shromáždění také doplnil ministr školství se svým týmem a mám dojem, že po roce nejistot jsem zaznamenal kontury toho, co se dá nazvat základ strategie rozvoje vysokého školství u nás.  Velmi mě, a věřím, že i ostatní paní rektorky a pány rektory, zaujala jasně formulovaná představa pana premiéra o tom, že je třeba současné nedostatky vysokého školství přeměnit na příležitosti a začít s jeho reformou.  Nelze v několika řádcích popsat téměř hodinu trvající diskuzi, ale přesto mi dovolte alespoň krátký komentář k několika základním myšlenkám, které zazněly. První zásadní věcí je nutnost zajistit korelaci mezi financováním a kvalitou.  Už dlouho se hovoří o tom, že masifikace dostala naše terciární vzdělávání do slepé uličky kvantity.  Financování nemůže stát pouze na počtech studentů a na veřejných prostředcích.  Je třeba je doplnit také o soukromé zdroje včetně školného.  To se může zdát pro studenty jako špatná zpráva a bylo by tomu tak v případě, že by nebyla řešena problematika finanční podpory těm, kteří by na studium neměli.  Systém stipendií, půjček a firemních prostředků může (lépe musí) motivovat k lepším studijním výkonům a samozřejmě tím bude vyvíjen i tlak na nás, pedagogy. Musíme připravovat své absolventy pro trh práce. Nepochybně dobrou zprávou je, že školné by šlo navíc do rozpočtu vysokých škol, což v dnešní době podfinancování jejich rozpočtu zakládá důvod alespoň k mírnému optimismu.

Opět také zaznělo téma diverzifikace vysokých škol do tří základních typů, kde právě statut výzkumné univerzity je ten, který nás zajímá nejvíce.  Tady bych chtěl zdůraznit slova pana premiéra, že neexistuje žádné směrné číslo a onen počet pěti výzkumných univerzit je spíše mediální záležitost, než exaktně dané a neměnné číslo.  Asi nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že řada rektorů spoléhá na to, že jich bude více než těch pět. A má to i své opodstatnění dané orientací univerzit a potřebami regionů, ve kterých působí, budováním nových výzkumných center z prostředků EU i důsledky mnohdy neférového rozdělování prostředků na vědu a výzkum v minulosti.  Startovací pozici máme každá univerzita jinou, a to by se mělo také zohlednit!

Důležité na celém setkání rektorů bylo také to, že další prezentace náměstka ministra školství Kouckého navázala na hlavní myšlenky prezentované premiérem Nečasem. To považuji za velmi důležité. Nebývá totiž v našich krajích úplně běžné, že se setkávají myšlenky, strategie a zájmy našich politiků. A co říci na závěr? Abych jenom nechválil, tak k tomu přidám trochu toho českého pochybovačství. Už jsme slyšeli o mnoha dobře myšlených záměrech, zejména v oblasti vysokého školství. Dobré myšlenky mají ale smysl pouze tehdy, pokud se je podaří realizovat! 

 



© 2014 VŠB-TU Ostrava