prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc., rektor

VŠB-TUO > prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc., rektor

Klíčové slovo konkurenceschopnost

 

Musím přiznat, že mě k dnešnímu tématu mého blogu inspiroval název přednášky prof. Švejnara "Lidský kapitál a konkurenceschopnost: Česká republika ve světové perspektivě", která proběhne příští týden 9.3. na naší aule v rámci akce Kariéra+ 2011. Tímto vás také nenápadně na tuto přednášku zvu ;-).  Nepochybuji, že bude zajímavá a její téma je nesporně horké a frekventované. Proč tedy i já bych chtěl tuto věc komentovat?  Protože souvislost mezi vzděláváním a konkurenceschopností je více než zřejmá.  Už nemůžeme sázet na levnou pracovní sílu, musíme sázet na to, že nabídneme ne něco, ale mnohem více než ostatní.  Bez vzdělaných a tvůrčích lidí máme smůlu.  Už teď velké podniky jako ČEZ, Siemens, Škoda Auto a mnoho dalších hlásí, že jim chybí v budoucích deseti letech 14 tisíc techniků. To vypadá jako dobrá zpráva pro technické vysoké školy.  Je tu zjevná poptávka a ta by mohla zvýšit zájem o studium našich oborů. Tohle nadšení ale rychle opadne v okamžiku, když zjistíte, že v loňském roce absolvovalo (dle údajů Střediska vzdělávací politiky) v České republice kolem 10 tisíc inženýrů!  Je pravda, že dle stejné databáze jich 1,2 tisíce zůstává v evidenci úřadů práce jako nezaměstnaných. I přes toto negativní číslo, které za poslední tři roky stále narůstá, by to ale znamenalo, že za dva roky není co řešit.  Měli bychom být schopni vychovat dostatečný počet techniků. Tak kde tedy jsou? V průmyslových podnicích chybí, nezaměstnaní také nejsou. Věřím, že někteří se vydali cestou podnikání, někteří se možná zaměřili na výzkum.  Obávám se, že velká většina z nich nedělá to, co vystudovala. Práce technika je náročná a zjevně i hůře placená. Chybí ji prestiž. Je málo těch, kteří přesto chtějí svou profesi dělat.  Spíše je více těch, kteří si jen přijdou pro diplom a velká čísla přijímaných, do kterých nás tlačily minulé vlády k tomuto negativnímu jevu jenom napomohly. Řešení? Triple helix.  Trojitá šroubovice vzájemného a těsného propojení státní správy, průmyslových podniků a akademické sféry. To udělaly skandinávské země a zjevně to funguje, protože dnes jsou to právě ony, které jsou na čele peletonu konkurenceschopnosti.  Státní správa musí zajistit taková systémová opatření, aby se podpořily ty obory, které tvoří jádro ekonomické prosperity naší země (že to je průmysl a že to nepůjde bez matematiky, o tom snad není pochyb). Průmysl a vysoké školy musí k sobě najít výrazně hlubší vztah vzájemné důvěry, než je tomu dosud.  Tady bych si troufal říci, že naše škola si vůbec nestojí špatně a z pohledu spolupráce s průmyslem jsme na tom hodně dobře.  Poslední čísla hovoří o tom, že v roce 2009 z celkovému objemu 96 mil. Kč doplňkové činnosti tvořil smluvní výzkum 30 milionů, zatímco za rok 2010 vzrostl tento objem na 126 milionů s celkovým podílem vědy a výzkumu 65 milionů Kč. Ve srovnání s úspěšnými zeměmi ale zaostáváme a je třeba s tím pohnout.  Dnes je vzadu na iPhonu napsáno “Designed by Apple in California Assembled in China”, aby na nějakém obdobném produktu v budoucnu nebylo “Designed in China Assembled in Czech Republic”. Hrozí nám to stále více.

 



© 2014 VŠB-TU Ostrava