Mezi typické pracovní pozice absolventa se řadí: technolog, výzkumný pracovník, řídicí pracovník, projektový manažer, výpočtář, kvalifikovaný prodejce.
Rámcové uplatnění absolventů:
•specialisté v oblasti technologie výroby železa a oceli (včetně jejího zpracování v tekutém stavu a odlévání) v různých metalurgických podnicích na pozicích technologů, vedoucích provozů nebo manažerů;
•výzkumníci, vedoucí výzkumných týmů či projektoví manažeři ve výzkumných organizacích změřených na metalurgii oceli a železa, slévárenství či aplikovaný výzkum tvářecích procesů a technologií;
•specialisté v oblasti technologií odlévání kovových materiálů do trvalých i netrvalých forem (slévárny ocelí, litiny i neželezných kovů, slévárny gravitačního, tlakového i odstředivého lití odlitků) na pozicích technologů, vedoucích provozů či manažerů;
•specialisté ve společnostech dodávajících materiál a zařízení do slévárenských provozů;
•specialisté v oblasti tváření kovových materiálů v různých metalurgických a strojírenských podnicích (válcovny za tepla i za studena, kovárny včetně zápustkových, tažírny, lisovny aj.), a to na pozicích technologů, vedoucích provozů nebo manažerů;
•specialisté ve společnostech zabývajících se distribucí či dalším zpracováním hutních výrobků.

Hlavní cíle:
•Získání základních teoretických znalostí, které umožní dostatečně fundovaný přístup k problematice odborných předmětů ze tří technologických oblastí - výroby železa a oceli, slévárenství a objemového tváření.
•Získání odpovídajících odborných znalostí a dovedností v oblasti teoretických i technologických aspektů tří oblastí metalurgického inženýrství s důrazem na jejich tematickou provázanost.
•Příprava inženýra jako metalurgického specialisty, technologa, výzkumníka apod. schopného technicky i manažersky zvládat výše uvedené oblasti, a to včetně metod řízení kvality.
•Získání všeobecných kompetencí odpovídajících magisterskému stupni studia – tzv. měkké dovednosti, jazyková vybavenost, prezentace výsledků apod.

Specifické cíle:
•Porozumět teoretické a technologické podstatě procesů metalurgických dějů, formulovat fyzikálně-chemické děje při výrobě surového železa a oceli, charakterizovat procesy probíhající při rafinaci a zákonitosti probíhající při odlévání, krystalizaci a tuhnutí oceli.
•Pochopit podstatu výroby litých dílů s využitím slévárenských metod, charakterizovat děje, ke kterým dochází na rozhraní forma-kov, charakterizovat procesy probíhající při odlévání, krystalizaci a tuhnutí odlitků ze slitin železa i neželezných kovů s využitím experimentálních metod, počítačového modelování a provozních aplikací.
•Pochopit přednosti komplexního přístupu ke studiu deformačního chování materiálu v koordinaci činností z oborů tváření, materiálových věd, výpočetní a automatizační techniky aj., a to nejlépe v kombinaci experimentálních metod, počítačového modelování a provozních aplikací.
•Naučit se využívat teoretické a praktické znalosti pro jednotlivé technologické agregáty spojené s výrobou železa a oceli včetně aplikace poznatků a výsledků získaných pomocí moderního laboratorního vybavení spolu s procesy fyzikálního nebo numerického modelování.
•Naučit se na základě teoretických a praktických znalostí navrhnout vhodný postup výroby lité součásti, včetně použití nových a progresivních metod a materiálů, za účelem dosažení maximálních užitných vlastností odlitků s minimální ekonomickou a ekologickou zátěží.
•Naučit se myšlenkové postupy a metody vedoucí k efektivnímu využívání strukturního potenciálu tradičních i nově vyvíjených kovových materiálů za účelem dosažení přesně definovaných, nebo mimořádně vynikajících mechanických vlastností objemově tvářených výrobků.

•Prokazuje v odpovídající šíři a míře podrobnosti znalosti technologie výroby železa a oceli, slévárenské technologie i technologie tváření železných i neželezných kovů na nejmodernější úrovni a ovládá jejich principy.
•Na základě výběru studijních předmětů a tématu diplomové práce prokazuje hlubší znalost teoretických principů souvisejících s technologií výroby železa a oceli, nebo slévárenskou technologií, nebo technologií objemového tváření kovových materiálů.
•V odpovídající šíři ovládá metody statistického zpracování dat a na pokročilé úrovni umí využívat moderní metody modelování v oblasti technologie výroby oceli, nebo slévárenské technologie, nebo technologie tvářecích procesů.
•Prokazuje základní znalosti z oblasti technických materiálů, výroby neželezných kovů, tepelných procesů v průmyslových pecích, metod plánování a zlepšování kvality, či manažerské ekonomiky.

•Je schopen samostatně řešit úkoly v oblasti moderních technologií výroby železa a oceli, nebo slévárenské technologie, nebo tváření materiálů.
•Je schopen v širším rozsahu využít moderní metody teoretického a experimentálního výzkumu v oblasti technologie výroby železa a oceli, nebo slévárenské technologie, nebo tváření materiálů.
•Při řešení samostatných úkolů je schopen využívat metody statistické analýzy, moderní fyzikální i počítačové metody modelování a základní principy manažerské ekonomiky.

Absolvent disponuje v dostatečné míře tzv. měkkými dovednostmi, je jazykově vybaven znalostí alespoň jednoho cizího jazyka na úrovní B1-B2 podle Společného evropského referenčního rámce, je připraven pro týmovou práci atd.