Vědci z VŠB-TUO pracují na způsobu, jak snížit úniky tepla z budov

Navrhování soklu staveb prochází poměrně zásadním vývojem. Změny se týkají jak používaných materiálů, tak navrhovaných technických řešení. „Dosud používaná řešení osazení soklové lišty kontaktních zateplovacích systémů kladou velké nároky na přesnost osazení soklové lišty a přilehlých tepelných izolantů. Přesto dochází ke vzniku spár a tím k únikům tepla a vzniku tepelných mostů. Uvedené nevýhody do značné míry odstraňuje navrhované složení kontaktních zateplovacích systémů v oblasti soklové lišty, které tvoří soklová lišta a vložený tepelný izolant. Soklová lišta je ukotvena přes vložený tepelný izolant spodní stavby, který je mezi soklovou lištou a stávající podkladovou konstrukcí protažen z oblasti tepelného izolantu spodní stavby," popisuje technické vlastnosti soklové lišty spoluautorka produktu Marcela Halířová.

„Jako hlavní nástroj k zjišťování dat nám slouží infračervená termokamera, využívající principů termografie. Termografický systém zobrazí povrchovou teplotu z měřené budovy a vytvoří snímek (termogram), na kterém jsou jednotlivým teplotám přiřazeny barvy. Díky tomu lze zjistit největší úniky tepla a reagovat na ně použitím vhodných materiálů či prostřednictvím inovativních technických řešení," popisuje výhody infračervené termokamery Zdeněk Peřina. Své by o tom mohli vyprávět například v jedné zoologické zahradě, kde byl vědec požádán, zda by jim termokamerou „změřil" slona. Ten se totiž dlouhodobě potýkal se zánětem, ovšem vzhledem k velikosti a nebezpečnosti zvířete nebylo možné určit přesné místo. Objevení zánětu šlachy v pravé zadní noze pomocí infračervené termokamery pak přispělo k rychlé a šetrné léčbě zvířecího pacienta.

Na trhu existuje široké spektrum nejrůznějších infračervených termografických systémů podle způsobu využití, a ceny od třiceti tisíc, až po několik miliónů. Infračervené termografické systémy jsou, kromě stavebnictví a zmiňované veterinární pomoci, využívány například i policií při pátrání po pohřešovaných osobách. Ta, kterou používá doktor Peřina a jeho tým na Fakultě stavební VŠB-TUO pro vědeckou práci, stojí kolem 1 miliónu. „Záznam z ní nám umožnuje zobrazovat defekty, které na budově jsou a tím ulehčit majiteli lokalizaci a vyřešení problému. Právě tyto výstupy, které se zobrazují jako obrázek v různých barevných paletách, umožňují vědcům najít řešení při unicích tepla v budovách. Jedním z návrhu řešení lepšího zateplení staveb v oblasti soklu budov je nové složení kontaktních zateplovacích systémů v oblasti soklové lišty," vysvětluje princip šetření tepla Zdeněk Peřina.

Produkt je pod názvem „Složení kontaktních zateplovacích systémů v oblasti soklové lišty" zaregistrovaný jako užitný vzor a zároveň se jedná o přihlášený patent v databázi Úřadu průmyslového vlastnictví.

Kontakt pro média:

Klára Janoušková

E-mail: klara.janouskova@vsb.cz

Mobil: +420 733 627 896

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

má více než 160 let dlouhou tradici. V rámci své činnosti poskytuje bakalářské, magisterské i doktorské studium na 7 fakultách a ve dvou univerzitních studijních programech v prezenční i kombinované formě. Univerzita realizuje nebo se podílí na mnoha významných projektech v oblasti výzkumu a vývoje a spolupracuje s řadou domácích i zahraničních univerzit a se soukromým sektorem. Další informace na www.vsb.cz.