Rozhovor s nově jmenovaným prof. Skupienem: V geologii hledáte pořád něco nového

Prof. Ing. Petr Skupien, Ph.D. byl jmenován profesorem v oboru Aplikovaná geologie. Je garantem oboru Geologické inženýrství Hornicko-geologické fakulty. Přednáší například o paleontologii, sedimentologii nebo historické geologii. Momentálně spolupracuje s Lomem Kotouč Štramberk, kde se zabývá záchranným paleontologickým výzkumem, ve spolupráci s kolegy z AVČR, ale rovněž Holandska a USA zpracovává fosílie zde nalezené, v rámci projektu Grantové agentury ČR řeší otázku hranice útvarů jura a křída.

Nedávno jste získal nejvyšší vědecko-pedagogickou hodnost, titul profesor v oboru Aplikovaná geologie. Považujete jej za vrchol své kariéry?

Asi ano, považuji jej za vrchol své kariéry. Už není kam se posunout. Padá tím na mne kus odpovědnosti vůči rozvoji oboru.  

Čím jste chtěl být, když jste byl malý? Kdy se ve vás zrodila láska ke geologii?

To je dobrý dotaz. Mě geologie bavila od začátku, už jako malý jsem sbíral „blýskavé kamínky“ a zkameněliny. O tom, že půjdu studovat geologii, jsem byl rozhodnut již na základní škole. Od jedné z učitelek přírodopisu jsem dostal staré učebnice geologie, které mám dodnes.

Kam budou vaše kroky směřovat dál? Chcete se více věnovat výzkumu či více učit?

Rád bych se věnoval výzkumu, který mě baví, svým doktorandům, rovněž vědecké spolupráci ve světě. Samozřejmostí je předávání zkušeností studentům.

Co máte na svém oboru nejraději?

To je také zajímavá otázka. To se dá těžko popsat. Je to v podstatě to poznání, poznávání, pořád hledáte něco nového, zajímavého. Máte možnost dostat se do světa. Těch záležitostí je opravdu moc. Geologie představuje rozsáhlý komplex dějů a jevů, které utvářely a utvářejí Zemi.

Proč by si měli potenciální studenti, uchazeči o studium tady na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava, vybrat zrovna studium geologie a vůbec Hornicko-geologickou fakultu? V čem jsou benefity tohoto oboru?

Tak záleží, co je myšleno tím benefitem. Někteří kolegové říkají, že máme k našim studentům individuální přístup. Není jich hodně, ale je to zajímavá práce, pracujete venku, v terénu, máte širokou uplatnitelnost, a to jak u nás, tak v zahraničí. Problém je, že spousta studentů považuje obor za obtížný.

Jste garantem oboru Geologické inženýrství. Co mohou potom vaši absolventi dělat?

Připravujeme studenty na praxi, proto se náš obor jmenuje Geologické inženýrství. Mohou se věnovat stavební geologii, dělat tedy průzkum pro stavební činnosti, hydrogeologii, kde hledají vodu, likvidaci znečištění, ekologii, tedy environmentální geologii, rovněž se mohou uplatnit v rámci průzkumu surovin, výpočtu zásob, a podobně. Pole působnosti je obrovské.

Geologie se řeší na celém světě, takže když budou umět anglicky, mohou vycestovat.

Přesně tak. Dříve naši absolventi odcházeli do zahraničí, možnosti jsou hlavně v zemích, kde se rozvíjí těžba a průzkum surovin. Působili a působí v Austrálii, Indonésii, Kanadě a podobně. Jeden z našich absolventů působí v Kanadě a pracuje při průzkumu ložisek diamantů. Ale v zahraničí působí spíše starší absolventi, mladší působí u nás, v České republice.

Říkal jste, že studentů není mnoho. Proč si technicky nebo přírodovědecky nadaný člověk zvolí jiný obor? Je to z toho důvodu, že je složitý a těžký?

Asi to není úplně technikou, jako spíše povědomím o tom, že něco takového jako geologie vůbec existuje, že to má uplatnění v rámci přípravy staveb, získávání surovin a podobně. A právě v tom je ten zásadní problém. Netuší, že je potřeba mít někoho, kdo rozumí geologii.

Jak vy sám vzpomínáte na svá studia? Je něco, co vás nebavilo?

Přemýšlím. Je předmět, který mě bavil méně, to bylo něco s matematikou, ale ty zbývající byly poměrně jednoduché.

V čem jsou dnešní studenti jiní než vy, když jste sám studoval? V čem vidíte pozitiva a negativa?

Jiní jsou určitě v přístupu. My měli zodpovědnější přístup i kvůli tomu, že se nic nedalo najít na internetu, všechno jsme si museli naposlouchat a načíst, někteří studenti do dneška netuší, že existuje knihovna. Rozdíl je rovněž v zájmu. My se více věnovali studiu, ale teď se většina studentů věnuje práci a při tom by chtěla studovat. Je to rovněž o čase.

Čemu se v geologii věnujete zrovna teď?

Já se věnuji paleontologii, což může znít trochu strašidelně, nicméně se věnuji vyhynulým organismům a možnosti jejich využití, jejich stáří, sedimentologii a výzkumu netradičních zdrojů uhlovodíků. Obecně se věnuji základní geologii.

Je Moravskoslezský kraj a potažmo Ostrava zajímavá z hlediska geologie?

Já bych řekl, že ano. Je zajímavá z pohledu toho, že jsou zde povrchové výchozy karbonu, které nikde jinde než ve střední Evropě nenajdete. A jsou rozsáhlé. V širším okolí je geologie poměrně pestrá, a to i z pohledu paleontologie, mineralogie a podobně.

Zabýváte se výzkumem ve Štramberku, během něhož jste zjistili, že byla i jiná doba krom těch, které doposud známe – třeba jura, křída a podobně.

Ne, že by byla nová doba, nicméně ta lokalita je jedna ze světově unikátních, protože jsou tam pozůstatky korálových útesů a doprovodné fauny. Materiál zpracováváme postupně. V podstatě po sto letech jsme se této oblasti začali pořádně věnovat.

Můžeme tam tedy najít živočichy z té doby, nové, které neznáme?

Z té doby vyhynulé, a je jich celá škála, některé již byly popsány dříve, jiné jsou pro tuto oblast nové, včetně hlavonožců, korálů, krabů. Některé druhy zde byly nalezeny poprvé na světě.

A z hlediska mezinárodního – kde je to ještě zajímavé?

Chtěl bych se podívat samozřejmě na nálezy dinosaurů. Velmi zajímavá je Čína. Nedá se popsat, kolik oblastí je, ani není tolik času projet vše. Nestihl jsem pořádně probádat ještě okolí a Českou republiku.

Když už je řeč o čase, co děláte vy, když zrovna nepracujete?

To je složité, mně se práce prolíná s mými zájmy. Když tedy nepracuji, věnuji se svému koníčku, což je geologie. Případně nějaká turistika, lyžování, cestování, pokud vyjde čas. Práci od koníčků neodděluji.