Studenti oboru Slévárenství vytvářejí cenná umělecká díla

Pedagogické činnosti se Alžběta Dirnerová věnuje už čtrnáct let. „Učit jsem začala před čtrnácti lety na Základní umělecké škole v Havířově. Připravovala jsem studenty k přijímacím talentovým zkouškám na umělecké střední i vysoké školy,“ prozrazuje. Když se uvolnilo místo na oboru Umělecké slévárenství, rozhodla se pro práci na VŠB-TUO.

Své studenty vyučuje dějinám umění, kresbě a modelování. „Obor Umělecké slévárenství je raritou v České republice. Za těch pět let, po které na něm působím, mě fascinoval a zaujal. Do té doby jsem neměla ke kovu až tak blízký vztah, jako jsem měla například k dřevu nebo kameni. Uvědomila jsem si, kolik práce a námahy je potřeba do slévání vložit a že jsou výsledky opravdu obdivuhodné,“ říká magistra Dirnerová. Slévárenství jako takové totiž nestojí jen na slitinách železa, studenti mají možnost si sáhnout i na slitiny barevných kovů.

Proces odlévání je ale velmi pracný a pro někoho i zdlouhavý. „Když maluji na plátno, tak si můžu po dvou hodinách říct, že už mám hotovo. U odlitků to nejde. Člověk má nejdříve nějakou vizi, kterou přenese do návrhu, vytvoří model, ten zaformuje, do vzniklé formy se nalije roztavená slitina a hotový odlitek se pak ještě musí opracovávat, čistit a patinovat“ popisuje pedagožka složitost procesu slévárenství. Nemůžeme ale říci, že je slévárenství oborem, který s dalším uměním nesouvisí. „Měla jsem možnost spolupracovat s architekty, malíři a stavebníky na domě v Praze. Všechno spolu souvisí. Řešili jsme architekturu a do toho rovnou komponovali umělecká díla,“ vzpomíná magistra.

U každého oboru je důležitá praxe. Pro Umělecké slévárenství to platí dvojnásob. Studenti se tak v rámci výuky soustřeďují hlavně na technologii a praktické znalosti z formování a odlévání. Důležité je také dát dohromady umělecké dovednosti studentů, kteří na obor přicházejí z uměleckých škol, s technologickými znalostmi studentů z průmyslových škol. „Po absolvování prvního ročníku už je patrné, komu půjde lépe kresba a komu spíše technologické postupy. Vždycky studentům vysvětlujeme, že musí přežít ten první rok, pak už se věnujou více praxi, když už sjednotíme jejich znalosti.“

V rámci zakončení bakalářského studia vytvářejí studenti své závěrečné práce. Mnohdy vznikají opravdu nádherné kousky umění, které můžete vidět všude po univerzitě, výstavu mají například v průchodu na budovu A porubského kampusu. Svou výstavu mají studenti také v Galerii Svět ve Vyšší odborné škole sociálně správní. „Kompletní díla studentů vznikají v třetím ročníku jako bakalářské práce. V průběhu celého studia studenti odlévají a učí se technologický proces,“ přibližuje postup magistra Dirnerová. Tři roky jsou optimální doba pro studium, ale i tak si musí studenti praxi stále opakovat. „Slévárenství je především o tom, co si člověk odformuje a osahá,“ dodává. Ale už na konci bakalářského studia vznikají hezká a cenná umělecká díla.

Své umění prezentuje veřejnosti také sama pedagožka. „Momentálně je přístupná moje výstava v ostravské Galerii Kruh, kde vystavuji především obrazy a dřevěné plastiky. K železným odlitkům se teprve dostávám,“ usmívá se magistra. Prozrazuje také, že v rámci další výstavy už uvidíme i odlitky. „Už šestnáct let cvičím a vymyslela jsem sérii autorských činek, které by mohli dostávat kulturisti na soutěži Mr. a Ms. Olympia. Na každém konci jednoručky je postava kulturisty, což je činí o to zajímavějšími,“ prozrazuje Alžběta Dirnerová svůj plán na další výstavu.

Ale sport není pro umělkyni tou nejdůležitější inspirací: „Vždycky říkám i studentům, aby se pro svou inspiraci podívali do přírody. Všechno vychází z geometrie. Každá věc kolem nás se dá vyznačit do jednoduchého geometrického tvaru. Proto by se měli tímto způsobem dívat i na kresbu.“ Studenti vnímají velmi pozitivně nejen rady z praxe, ale také možnost seberealizace a vytvoření odlitků, kterými se pak prezentují na výstavách.

V rámci VŠB – Technické univerzity Ostrava se mohou oboru Umělecké slévárenství věnovat studenti také na Univerzitě třetího věku. „Na U3V učím už několik let předměty Dějiny umění, Kresbu a Modelování. Takže si i studenti staršího věku vyzkouší, co všechno obor obnáší. Nejen, že jim studium posiluje paměť, ale také se dostanou do společnosti dalších studentů a mohou být na chvíli umělci,“ doplňuje magistra Dirnerová. A my se tak můžeme těšit na další díla, která vzniknou nejen v rámci výuky, ale také z rukou Alžběty Dirnerové samotné.

Autor: Šárka Sikorová, stážistka oddělení Vztahy s veřejností