„Je důležité, aby člověk zůstal v kontaktu s realitou,“ říká docent Jan Sucháček

Celé období svých studií jste strávil na Ekonomické fakultě VŠB-TUO. Proč jste si ji vybral?

Společenské vědy jako takové mě oslovily už na gymnáziu. Navíc jsem bydlel v Ostravě a Ekonomická fakulta měla už tehdy, a ten stav trvá dodnes, velmi dobrou reputaci. Zároveň jsem si byl vědom i praktického přesahu. To, co se student na EkF naučí, to může použít i ve svém životě. První roky studia byly spíše obecnější, ale já jsem patřil mezi ty šťastlivce, kteří už ve svých devatenácti letech věděli, co je baví. A to je právě místní a regionální rozvoj. Proto jsem se rozhodl poté se na tento obor zaměřit a baví mě dodnes.
Kromě studia na Ekonomické fakultě jsem strávil dva zajímavé semestry na Tilburgské univerzitě v jižním Nizozemsku. Za své snažení jsem získal certifikát International Comparative Law Programme a uvědomil jsem si význam institucí a propojenost mezi právem a ekonomií. Dlouhodobý pobyt v zahraničí vám otevře obzory. Všem studentům bych tímto rád doporučil programy jako Erasmus+ anebo jiné. Studenti, kteří se vracejí ze zahraničí, jsou jako vyměnění. Pokud máte tu možnost, využijte ji!

Působíte jako vedoucí Katedry regionální a environmentální ekonomiky. Můžete nám prozradit, v čem spočívá vaše práce?

Je to práce zajímavá a odpovědná a spočívá hlavně v plánování činností katedry, v organizování, řízení a kontrole. Velmi významná je práce s lidmi. Dále zde jde nejen o rozvoj, ale také další kultivaci vztahů katedry s ostatními katedrami, partnery doma a v zahraničí apod. Naše katedra má v současnosti něco, čemu se říká dobrá chemie. Máme tady ideální složení věkové i z hlediska specializací. Na jedné straně máme zkušené specialisty a na straně druhé máme mladší lidi, kteří jsou zase dychtiví po poznání. Můžu říct, že se i naši stávající doktorandi úspěšně projevují.

Ze kterých oborů si mohou studenti v rámci vaší katedry volit?

Na katedře je pěstován obor Regionální rozvoj bakalářského i magisterského studia, který je orientován nejen teoreticky, ale také na praxi. Snažíme se identifikovat ekonomické, environmentální a sociální aspekty místního a regionálního rozvoje, a to ve vazbě na dlouhodobou udržitelnost. Prakticky každý z nás se zajímá o to, jak vypadá okolí jeho bydliště, jak vypadá jeho město a region. My dáváme zcela konkrétní návody, jak bychom mohli své okolí kvalitativním způsobem zlepšovat. Netvrdneme jen v lavicích, ale snažíme se i o praktické exkurze v terénu. Naši absolventi nacházejí uplatnění jak ve veřejné sféře, tak v soukromém sektoru. Nejčastěji se jedná o orgány místní či krajské správy, regionální rozvojové agentury, poradenské a konzultační agentury, Hospodářskou komoru ČR a další. Jeden z našich absolventů byl náměstkem primátora města Ostravy a další zase našel uplatnění přímo na naší katedře jako akademický pracovník.

Co je náplní podobných exkurzí?

Například v rámci předmětu Regionální a městský marketing navštěvujeme radnici a pořádáme procházku po městě, aby studenti vnímali jednotlivé prvky města z pohledu marketingu. Když se pracovalo například na modernizaci nábřeží řeky Ostravice, tak jsme měli přednášku na radnici a poté jsme se šli také podívat, jak vypadá samotná stavba. V předmětech orientovaných na životní prostředí jsme navštěvovali čističku odpadních vod v Ostravě-Přívoze. Mimo to se snažíme, aby se naše kurzy vyučovaly také v angličtině, což je základem pro uplatnění budoucích absolventů.

Když se bavíme o cizích jazycích, navštěvujete různé konference a přednášky v zahraničí?

Ano, poměrně pravidelně. Jedná se o konference, které mě zajímají, na které jsem byl pozván jako řečník, a dále se jedná o častější kooperaci se zahraničními univerzitami. Udržujeme stálý kontakt s odborníky z polských Katovic, z německého Lipska, ze skotského Glasgow, z maďarského města Pécs a dalších. V tomto smyslu je lepší vybrat si spíše méně spolupracujících univerzit, abyste se mohli na tuto spolupráci lépe soustředit. Když už ty lidi znáte deset, patnáct let, tak víte, že s nimi můžete udělat spoustu užitečných projektů, zajímavých knih a podobně. Zároveň je s těmito partnery vyšší pravděpodobnost, že nebudeme dělat věci polovičatě, ale dotáhneme je do konce.

Máte na katedře v současnosti podobné projekty?

Dlouhá léta jsme hovořili s kolegy z ostatních středoevropských zemí o tom, že místní a regionální rozvoj ve střední a východní Evropě je dosti odlišný od toho, který známe ze západu. Skoro bez výjimky se snažíme přijímat koncepty ze západu, ale málokdo si uvědomuje, že to těžko může fungovat zde, v prostředí posttransformační ekonomiky. Proto vždy varuji starosty anebo jiné aktéry územního rozvoje, kteří vyjedou do Německa nebo Anglie a chtějí pak u nás aplikovat nabyté „best practices“. A proto jsme si s kolegy z Pécse a Katovic řekli, že by bylo dobré udělat knížku, která by specifika místního a regionálního rozvoje pojmenovala a zároveň sloužila jako učebnice. Podařilo se nám to prosadit do nakladatelství Routledge.

Pokud jde o projekty, zabývali jsme se charakterem měst tradičního průmyslu, mezi které se řadí Ostrava, Katovice či Košice a snažili jsme se dívat na rozdílné trajektorie jejich vývoje. To je velmi důležité také z hlediska doporučení pro managementy jednotlivých měst. Snažíme se, aby měl náš výzkum vždy praktický přesah. Jestli si pak politici vezmou naše doporučení k srdci, to už je na nich.

S jakými tématy vy osobně vystupujete na konferencích?

Zejména v poslední době se zabývám tématy, jako je lokalizace hospodářských subjektů a prostorové aspekty organizace podniků ve vazbě na umisťování ústředí a poboček do určitých míst. Dále se věnuji tématům teritoriálního managementu a marketingu, jejichž poznatky mohou stále více využívat města a regiony. Když navštěvuji zahraniční země v rámci guest lectures, to bývá většinou v Córdobě, Florencii a podobně, tak se vždy snažím o porovnání zkušenosti české se zkušeností dané země, abych problematiku přiblížil posluchačům.

Opravdu hodně cestujete.

Je důležité, aby člověk zůstal v kontaktu s realitou. Nesmíme se utopit v bádání samotném. Proto jsem velmi rád, když můžu vést naše přednášky. Diskuze se studenty jsou opravdu obohacující. Nesmíme se uzavírat a naopak se musíme dívat okolo sebe, čím se můžeme inspirovat.

Na katedře řešíte také projekty. Čeho se týkaly nejvýznamnější z nich?

Řešili jsme například projekt, který se týkal významu průmyslu pro Moravskoslezský kraj, tehdy to bylo pro Svaz průmyslu a dopravy. Hodně se zabýváme mezinárodními projekty. Jako příklad je možno uvést projekt, kde jsme porovnávali regionální operační programy v mezinárodní perspektivě. Další projekt se zabýval vývojem lokalizace velkých podniků a bank v naší zemi, a to ve srovnání s poměry v zahraničí.

Jak se můžeme snažit my osobně zlepšovat prostředí kolem nás?

Existuje celá řada pozitivních příkladů, které začínají u zdánlivě malých věcí, které nazýváme win-win situace. Jsou to věci, které mnohdy nestojí ani korunu. Například ve Středočeském kraji hlídali důchodci děti, aby bezpečně přecházely přechody pro chodce při cestě ráno do školy. A za to ti důchodci dostávali od dané školy kurz internetu zadarmo. Dalším příkladem může být i pozitivně transformovaná sousedská závist (smích), třeba soutěž o nejhezčí květinami ozdobené okno. Vždycky ale musí být vůle zúčastněných stran. Pochopitelně, pro místní a regionální rozvoj je také nutno vytvářet velké, avšak realizovatelné strategie.

Plánujete podobné projekty, jako je právě vzniklá kniha, také na další období?

Určitě plánujeme. Jsme s kolegy sdruženi v rámci Regional studies association, což je poměrně živá platforma. I v dalším období budeme pořádat semináře v rámci spolupráce mezi univerzitami a budeme se snažit o tvorbu výstupů, které budou mít praktický přesah.

Co pro vás znamená zisk titulu prof.?

Cítím určité uspokojení z toho, že se mi povedlo titulu dosáhnout. Je to svým způsobem pomyslná meta. Ale také to beru jako povinnost, aby nezaniklo to, co vytvářím. Snažím se o výchovu doktorandů na naší katedře, aby měl kdo podědit mou práci. Musí existovat kontinuita a evoluční vývoj. Budu určitě dál pracovat jako doposud, ale přibydou mi i další povinnosti.  ___________________________________________________________________________

doc. Ing. Jan Sucháček, Ph.D. působí pracovně na Ekonomické fakultě VŠB – Technické univerzity Ostrava už od roku 1998, kdy získal titul Ing. v oboru Veřejná ekonomika a regionální rozvoj. Všechny své univerzitní tituly získal na VŠB-TUO na Ekonomické fakultě. Je členem Vědecké rady Ekonomické fakulty VŠBTU Ostrava. Je členem čtyř oborových rad doktorského studia doma i v zahraničí. Je garantem bakalářského a magisterského oboru Regionální rozvoj na Ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava, členem hodnotící komise pro Studentskou grantovou soutěž a školitelem doktorandů. Přednáší na domácích a zahraničních akademických pracovištích. Je také členem několika redakčních rad významných časopisů: ER CEREI, Národohospodářský obzor, Regionální disparity, Studia Regionalia a další.

Autorkou rozhovoru je: Šárka Sikorová, stážistka oddělení Vztahy s veřejností