Mladí výzkumníci přináší nové myšlenky a nápady

Podpora doktorandů, skvělé podmínky pro publikační činnost a spolupráce se zahraničím. O to se zasloužila profesorka doc. Ing. Jana Hančlová, CSc.

V rámci své vědecko-výzkumné činnosti se věnujete dvěma základním tématům. Můžete nám je představit?

První obor, kterému se věnuji, je ekonometrické modelování. Je to nástroj systémové analýzy, který zkoumá souvislosti ekonomické teorie a reality za použití poznatků z oboru matematiky, informatiky a statistiky. Jedná se o interdisciplinární vědu, která je typická pro své umění modelování reality. To znamená výzvu k neustálému rozvoji ekonomických a společenských jevů.

V současné době jsem se začala věnovat zkoumání efektivity produkčních jednotek. K tomu slouží dva hlavní přístupy: DEA (Analýza obalu dat) a SFA (Analýza stochastických mezí). DEA znamená porovnávání produkčních jednotek s efektivními produkčními jednotkami. Důležité je, že nejde pouze o stanovení pozice a pořadí, ale v rámci benchmarkingu se také odhaluje příčina neefektivity a snaží se je odstranit pomocí deterministických přístupů: používá optimalizační modely a neparametrický přístup. SFA je na druhou stranu analýza stochastických mezí, kde se efektivní hranice modeluje na základě ekonometrických modelů. A tam právě vidím propojení s oblastí ekonometrického modelování.

Můžete nám uvést konkrétní příklady obou modelů, na kterých jste v poslední době pracovala?

V rámci DEA modelu jsem pracovala se svou doktorandkou, dnes již  Mgr. Ing. Lucií Chytilovou, Ph.D. na DEA modelech bankovnictví: hodnotily jsme komerční banky v zemích V4. O tuto oblast se v rámci programu Erasmus+ začal zajímat také profesor Caridad. Od něj jsme pak získali data z komerčních bank Španělska a nyní pracujeme také na jejich hodnocení modifikovanými modely. Cílem je porovnat situaci u nás a ve Španělsku.

Co se týče přístupu SFA, tak tam jsem se zaměřovala na hodnocení IT sektoru z hlediska efektivity. V tomto případě jsme bohužel narazili na nedostatek dat. Spolupracovali jsme jak se Statistickým úřadem, tak s odborníky z VŠE a společně jsme dospěli k názoru, že zatím nejsme schopni získat relevantní data, abychom mohli analýzy dotáhnout k úspěšnému závěru.

Studovala jste právě na VŠE v Praze. Jak jste se dostala na Katedru systémového inženýrství do Ostravy?

Pocházím z Mladé Boleslavi, proto se dalo očekávat, že budu studovat v Praze (úsměv). Studovat jsem začala na Matematicko-fyzikální fakultě UK, ale postupem času jsem si uvědomila, že je oblast příliš teoretická a přešla jsem na obor Ekonomicko-matematické výpočty na VŠE. Během studia jsem se seznámila se svým manželem, který pocházel z Ostravy. A protože se mi naskytla příležitost v Ostravě pracovat, tak jsme se rozhodli odstěhovat se do Ostravy. Začala jsem pracovat na Ekonomické fakultě VŠB-TUO, a to bylo  před 33 lety.

Účastní se Katedra systémového inženýrství oborových konferencí?

Sami jednou za dva roky pořádáme konferenci SMSIS (Strategic Management and its Support by Information Systems). Konference probíhá v angličtině a zaměřuje se na strategický management a jeho podporu informačními systémy. Spolupracujeme na jejím pořádání nejen s dalšími katedrami v České republice, ale také se zahraničím. Další ročník proběhne v květnu 2019.

V rámci naší činnosti v odborných společnostech se podílíme na pořádání dalších mezinárodních konferencí, dokonce i v Praze, mezi které patří významná konference DEA 2017 nebo evropská konference EURO 2007. V rámci pořádání velkých akcí úzce spolupracujeme s Katedrou matematických metod v ekonomice.

V současnosti působíte jako vedoucí katedry. V čem spočívá vaše práce?

Každý vedoucí katedry musí zabezpečit pedagogickou činnost, výuku. Do toho patří také inovace studijních plánů, inovace studijních předmětů, zavádění nových metod výuky, rozvoj vědy a výzkumu na katedře a podpora pedagogů v publikační činnosti. Náš obor se zaměřuje na oblast vzdělávání v informatice s propojením s ekonomickými disciplínami. Vedoucí se také zabývá řešením personální struktury katedry a firemní kulturou

Na Ekonomické fakultě jste zastávala funkci proděkanky pro vědu a výzkum. Jak jste se propracovala k této pozici?

Činnost vedoucí hned dvou kateder v rámci Ekonomické fakulty mi ukázala, že mám silný zájem na rozvoji celé fakulty. Když jsem byla vyzvána, abych se ujala funkce proděkanky pro vědu a výzkum, návrh jsem přijala. Tato pozice znamená usilování o získávání finančních prostředků na výzkumné projekty, potřebu vytvářet podmínky pro publikační činnosti pedagogů a také zajištění spolupráce s praxí při využívání výsledků výzkumu. Pomáhala jsem zapojit mladé doktorandy do výzkumné činnosti. Mladí výzkumníci mají nové myšlenky a žádné jazykové bariéry.

Jste členkou hned několika významných organizací. Které jsou pro vás ty nejdůležitější?

V prvé řadě se jedná o mé členství v České společnosti pro operační výzkum, která sdružuje odborníky věnující se matematickému modelování a aplikaci těchto metod. Každoročně pořádáme konference s názvem Matematické metody v ekonomice na různých fakultách s ekonomickým zaměřením v České republice, v rámci kterých se konají také doktorandské soutěže na podporu mladých výzkumných pracovníků. Jsem členkou už od roku 1998, takže jsem v této společnosti působila také jako členka Rady,  a dokonce šest let zároveň jako vicepresident i president. Takže jsem měla možnost podílet se na organizování všech aktivit organizace, včetně spolupráce s Evropskou společností pro operační výzkum a zabezpečení publikační činnosti v časopisech, které tato společnost vydává.

Dlouhou dobu jsem se věnovala zkoumání v oblasti ekonometrického modelování, proto jsem také členkou České společnosti ekonometrické (ČSE). V současné době zde zastávám pozici vicepresident. ČSE vydává dvakrát ročně Bulletin of the Czech Econometric Society, takže je potřeba řídit tento časopis, shánět finance a zajišťovat přednášky. Spolupracovali jsme s Českou národní bankou, která používá ekonometrické modelování pro své predikce. Musím říct, že jsem práci věnovala podstatnou část svého volného času (úsměv).

V prosinci jste byla jmenována profesorkou. Co pro vás znamená zisk tohoto titulu?

V prvé řadě je to pro mě ocenění za práci ve všech oblastech, o kterých jsem mluvila. A to nejen tady na univerzitě a v rámci dalších organizací, ale také ocenění řídících a organizačních schopností. Je to také uznání odbornou veřejností, od které získáváte posudky a zpětné vazby. Na druhé straně je to určitou výzvou a motivací k další práci, ale i zodpovědnosti Je to popud k výchově mladší a střední generace, které bychom mohli předávat své zkušenosti a znalosti.

 
prof. doc. Ing. Jana Hančlová, CSc. je vedoucí Katedry systémového inženýrství na Ekonomické fakultě VŠB – Technické univerzity Ostrava. Na EkF působí už od roku 1985, kdy začínala jako odborná asistentka Katedry ASŘ, Katedry informatiky a Katedry systémového inženýrství. Kromě toho zastávala pozici proděkanky pro vědu a výzkum a byla pověřena vedením doktorského studia. V rámci pedagogické činnosti zavedla několik nových oborů a předmětů. Vede výuku nejen českých, ale také anglických předmětů a modulu ve studiu MBA. Věnuje se publikační činnosti vydáváním konferenčních příspěvků, odborných článků, monografií, skript a studijních opor. Zabývá se také několika projekty GAČR, MŠMT, Studentské grantové činnosti a ESF. Podniká cesty do zahraničí, jako je Velká Británie, Dánsko, Portugalsko nebo Španělsko.