Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku
Platnost příspěvku skončila 3. 3. 2019!

SVĚT POTŘEBUJE TECHNIKY, říká prof. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D.

 SVĚT POTŘEBUJE TECHNIKY, říká prof. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D.
Osmým rokem stojí v čele Fakulty strojní (FS) VŠB – TU Ostrava, v roce 2018 navíc získal nejvyšší vědecko-pedagogickou hodnost, titul profesor. Zjišťovali jsme, kam by se rád ubíral v následujících letech, co se mu ve vedení fakulty povedlo, co by ještě vylepšil a co vlastně dělá Ivo Hlavatý ve volném čase.

O jakém povolání jste snil, když jste byl malé dítě?

Otec byl strojař, takže k technice jsem byl veden už odmalička. Nastoupil jsem i na stejnou střední školu, vítkovickou průmyslovku. Po maturitě mé kroky vedly na naši univerzitu, tehdy Vysokou školu báňskou.

Dnes se můžete pyšnit titulem profesor. Je pro vás tato nejvyšší vědecko-pedagogická hodnost vrcholem kariéry, nebo máte ještě další, vyšší mety?

Z hlediska vědecko-pedagogické činnosti je to určitě vrchol, kterého člověk postupem času dosáhne, přes doktorát, přes docenturu. Jmenování profesorem je výsledkem mé celoživotní profesní dráhy. Vážím si toho i vzhledem k faktu, že jsem byl, při pedagogickém působení, sedmnáct let v praxi.

Čemu jste se ve své sedmnáctileté praxi věnoval?

Absolvoval jsem obor Strojírenská technologie a prakticky od ukončení svého magisterského studia v roce 1987 v oboru působím. Strojírenská technologie je široký obor, kde jsou mým zaměřením oblasti svařování, navařování, pájení a dělení materiálů. Tyto technologie se uplatňují v tepelných a jaderných elektrárnách, kde se používají speciální svarové spoje a řeší se jejich životnost. Během praxe jsem působil na Českém svářečském ústavu s.r.o., který byl na naší Alma Mater. Zabýval jsem se výzkumnými úkoly, postupy svařování, expertní a certifikační činností. Součástí mé práce byly kontroly a řešení životnosti svarových spojů na jaderných elektrárnách více než 10 let. Další mou činností byly přednášky ve speciálních školeních a kurzech Mezinárodních svářečských inženýrů a inspektorů (IWE, IWI-C). Pracoval jsem tam až do mého nástupu do funkce děkana FS. V praxi jsem se také věnoval renovacím extrémně namáhaných dílů tramvajových a vlakových tratí, jejíž výsledky jsme uplatnili v šesti patentech, z nichž jsou čtyři mezinárodní.

Kam byste se rád profesně ubíral teď?

Mám před sebou poslední, 8. rok ve funkci děkana FS, ale běží také má vědeckovýzkumná činnost. Můj další cíl po získání profesury je vychovávat dále doktorandy, vychovat docenty a následně pomoci s profesurami dalším kolegům z fakulty. Tento profesní růst pracovníků nám zajistí odborníky pro potřebu akreditací studijních programů na FS. Chci také, abychom zvýšili kvalitu publikační činnosti, která je dnes hlavním měřítkem nejen u rozdělování financí, ale je také měřítkem vědeckého růstu fakulty.

Když už jsme u FS, jak hodnotíte uplynulých sedm let ve funkci děkana této fakulty?

Podle mě se podařilo až neuvěřitelné zlepšení v mnoha oblastech. Já jsem do funkce děkana fakulty nastupoval v období, kdy fakulta pracovala s nejnižším rozpočtem v novodobé historii. Propouštěli se lidé, nebyly zajištěny finance na vylepšování technického parku a zvyšování kvality výuky z hlediska technologického zázemí. To byl začátek. Jedním z mých hlavních cílů bylo také udržet a případně zvýšit počet studentů i přes fakt, že demografická křivka od roku 2012 klesla o 30 procent z hlediska končících maturantů na středních školách. Před sedmi lety jsem založil poradní orgán děkana Fakulty strojní, Průmyslovou radu Fakulty strojní, kde dnes máme 33 členů, kteří zastupují více než 150 firem. Ti nám říkají, jaké absolventy chtějí. V současné době navíc máme nejnižší nezaměstnanost, a tak by průmyslové podniky nejen v Moravskoslezském kraji, ale také v celé České republice potřebovali dvakrát až třikrát více absolventů každý rok. Cílem proto bylo a je jednak přijmout studenty a jednak zajistit kvalitu. K cílům Průmyslové rady FS patří zajišťování praxí a trainee programů pro studenty, odborné přednášky ve výuce, podpora aktivit naší fakulty a mnoho dalších. Účastní se ale také Dne otevřených dveří, kde prezentují své technologie a výrobky, na kterých se podílejí naši absolventi, kteří u nich po studiích nastoupili.

Získali jste také titul Škola doporučená zaměstnavateli. V součtu bodů za fakulty naše univerzita obsadila první místo.

Čtyři roky jsme byli na třetím místě z hodnocení více než 100 fakult v ČR, letos jsme na druhém místě za Fakultou strojního inženýrství na VUT v Brně. Tato anketa je důležitá, ptá se totiž, jak jsou zaměstnavatelé spokojeni s našimi absolventy. Velkým úspěchem naší fakulty je získání několika evropských projektů OP VVV, které jsou za více než 580 milionů korun do roku 2022. Fakulta strojní ještě nikdy neměla tak vysoký objem financí z projektů, které zahrnují například stavbu naší nové budovy s laboratořemi pro výuku v oblastech dopravy a 3D tisku, kde jsme leaderem na naší univerzitě. Myslím si, že tento malý výčet je obrázek toho, v jak dobré kondici fakulta je. Dalším důležitým krokem je i reklama a propagace technických oborů. Před pěti lety jsme se začali chovat jako firma zejména v reklamních aktivitách, začali jsme například točit videa, začali jsme komunikovat na sociálních sítích a i z toho důvodu se nám daří nejlépe držet počet zapsaných studentů na naší fakultu. A ještě jedna důležitá věc – v roce 2012 jsem přijímal 42 zahraničních studentů, dnes jich máme přes 260. Máme přednášky a výuku v angličtině, investovali jsme také do vzdělání pedagogů, máme akreditované studijní programy v angličtině. A skvělý je určitě projekt Formule Student, který k nám přitahuje studenty. Na naší fakultě navíc přednáší mistr světa v motosportu, Pavel Dresler.

Existuje něco, co byste chtěl ještě vylepšit?

Každý rok si děláme hodnocení, podle kterého pak zpracováváme vylepšení na roky další. Určitě chceme podporovat příjezdy zahraničních studentů sem k nám. Pokles počtu studentů je dán také tím, že je u nás tak nízká nezaměstnanost, firmy tak zaměstnávají více středoškoláků. Klesají také počty výjezdů studentů i pedagogů do zahraničí, byl bych rád, kdyby se to změnilo. Pracovat chci i na vyšší kvalifikaci pedagogů, chci, aby profesně rostli.

Nakousli jsme i téma studenti. Když si vzpomenete na svá studia a srovnáte je se studii dnešních mladých lidí, v čem vidíte výhody a nevýhody?

Na začátek bych rád zmínil zajímavý fakt – první ročník nezvládne okolo50 % studentů, a to platilo i v 80. letech minulého století, kdy jsem studoval já, a platí to i dnes. Kvalita ze středních škol klesá, zejména v předmětech jako je matematika a fyzika. Rozdíly mezi studenty gymnázií a středních škol jsou, my se je snažíme srovnat, např. kurzy matematiky. Zaměstnavatele nezajímá kvalita studenta na začátku jeho studií, zajímá ho profil a kvalita absolventa. Dnešní studenti mají k dispozici fantastickou informační dálnici spojenou s internetem a sociálními sítěmi. Když jsem studoval já, měli jsme skripta. V tom to mají jednoduché. Nechci ale, abychom všechno učili přes internet s pomocí internetových přednášek, strojař si musí sáhnout na železo, technologie a stroje. Samozřejmě máme excelentní studenty a ti by měli pokračovat jako doktorandi, ale důležité je, aby i student, který třeba nemá červený diplom, měl technické myšlení, aby byl uplatnitelný v praxi, kde nás reprezentuje tak, aby s ním byli spokojeni ve firmách, protože techniky všichni potřebují. A těší mě fakt, že zaměstnanost strojařů je 100 % a více než 96 % našich studentů zůstává u strojařiny. Nevychováváme vysokoškoláky, kteří vystudují jeden obor a pak zběhnou k jinému.

Co vlastně máte na strojařině nejradši?

Kromě vzdělávání studentů, našich pokračovatelů, mám nejraději výzkum a vývoj, i když se nevyhneme posuzováním životností konstrukcí spojených s jejich poškozením. V oblasti technologií navrhujeme svarové spoje, od kterých očekáváme požadovanou životnost a zkoumáme, zda je tomu tak i v praxi. Baví mě to, vždy očekávám  výsledek s cílem použitelnosti technologií a výrobků pro lidi.

Co děláte, když zrovna nepracujete? Jak odpočíváte?

Funkce děkana je starost o 2 500 lidí 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Není to tak, že bych mohl zcela vypnout. Volný čas trávím se svým malým synem, zajímají mě smart technologie, focení a rád jezdím na horském kole, v zimě lyže, pokud mi to čas umožní.

Vloženo: 31. 1. 2019
Kategorie:  Aktuality
Útvar: 9920 - Vztahy s veřejností
Zpět