Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku
Platnost příspěvku skončila 31. 10. 2022!

VŠB-TUO je dobrá značka

VŠB-TUO je dobrá značka
Seriál ze života univerzity pokračuje: VŠB-TUO je rozsáhlá instituce, a tak tady narazíte na lidi se stejným příjmením. V druhém díle našeho seriálu jsme se potkali s doc. Ing. et Ing. Mgr. Janou Petrů, Ph.D., působící na Fakultě strojní a Ing. Janem Petrů, Ph.D. z Fakulty stavební. Co mají společného, co je nejvíce rozčiluje na studentech a čemu se věnují ve svých výzkumech? Odpovíme v rozhovoru.

VŠB – Technická univerzita Ostrava je velká instituce a lidí je tady dost, zajímá mě tedy, jestli už jste se někdy dřív potkali.

Jana Petrů: Ne, nepotkali. Na škole je velká shoda jmen. Dříve jsem byla Nováková a těch je tady také dost. Přiznám se, že jsem vůbec nevěděla, co kolega Petrů dělá.

Jan Petrů: Ne, nepotkali. Vím jen, že paní docentka působí na Fakultě strojní.

Předpokládám, že si vás studenti nepletou tak, že by zaměňovali e-maily.

Jana Petrů: To se mi nestalo, co se ale stává je, že studenti píšou Petra Janů. Často se mi stává, vzhledem k mému příjmení, že si lidé myslí, že jsem muž, zvlášť, když nevidí nikde moje křestní jméno.

Jan Petrů: Několikrát se již stalo, že mi přišel email, který byl určen pro kolegyni Petrů. Nebylo to jen od studentů, ale také mimoškolní pošta.

Už jsme nakousli téma studentů. Čím vás vaši studenti dokáží nejvíce rozčílit?

Jana Petrů: Mě spíše trochu irituje to, když vidím, že nevyužívají těch možností, které jim VŠB – Technická univerzita nabízí. Mají mnohem více možností, než jsme měli my. Jedná se například o vybavení infrastruktury, jsou tady naprosto excelentní zařízení, máme hodně otevřené laboratoře, zmínit můžu například náš Protolab. Zveme do něj jak studenty, tak i širokou veřejnost a zdá se mi, že zájem studentů není takový, jaký já bych si představovala. Mohou tam dokonce brigádně pracovat. Je škoda, že nemají takovou tu samozodpovědnost za své vzdělání. Máme na univerzitě lidi, co jsou vysoce kvalifikovaní a přednášejí jim a studenti na ty přednášky nechodí. A jednou, až budou v těch firmách a budou ty znalosti potřebovat, tak ani neví, co nevědí (smích). A přitom to tady měli připravené, nachystané. Je těžké se pak někde dovzdělávat. Ještě mě mrzí, že mají pocit, že nebudou potřebovat jazyk, a tak se během svého studia v anglickém jazyce nezlepšují. Jen pár studentů si skutečně jde za tím svým cílem.

Jan Petrů: Vždy se snažím studentům předat co nejvíce vědomostí a poukázat na zajímavosti z projekce, které by v následné praxi mohly využít. Mrzí mě jen pak to, když si toho někteří neváží.

A teď z té pozitivní stránky: čím vás vaši studenti dokáží potěšit?

Jana Petrů: Mám ráda, když se ta hodina či výuka odvíjí v takovém stylu, že ti studenti jsou spokojení. Je hezké, když se jich ke konci přednášky zeptáte, jestli mají nějaké dotazy a oni mají. Těší mě, když vidím, že je to zajímá, že jsou zvídaví. Velkým tahounem je aditivní výroba, lidé si i běžně kupují malé 3D tiskárny. Dají se na nich vytisknout opravdu skvělé věci.

Jan Petrů: Potěší mě, když se zapojují do výuky, když sami přichází se zajímavými nápady a řešením. Také mě vždy potěší, když se potkám s našimi absolventy a zavzpomínáme na společné hodiny. (úsměv)

Jak vzpomínáte na svá studentská léta?

Jana Petrů: Byla to taková trošku jiná doba. Laboratoře nebyly na takové úrovni jako dneska. Pamatuji si dobu, kdy ještě nebyly kopírky, na kolejích se na kopírovací zařízení stála velká fronta. My na přednášky chodili, chtěli a potřebovali jsme znát informace, ze kterých jsme se pak mohli učit. Dnes mají studenti spoustu e-learningů. Dnes se systém řídí pravidly, která vytvořila Evropská unie, a možná proto je pro studenty jejich studium náročnější. Mají mnohonásobně lepší přístup k informacím, je otázka, jestli to pro ně je dobře nebo špatně. My měli literaturu danou, kterou jsme se museli naučit, oni jí dnes mají spoustu. Existuje spousta skript, spousta videí, která doplňují výuku, což není špatně, ale nevím, jestli nejsou mladí lidé zbytečně přehlceni. Za nás nebylo tolik lákadel, neměli jsme na výběr tolik sportu, nebylo tolik akcí – my měli jednou za rok pouze Majáles. Dneska je akcí podstatně víc, což podporuje studentský život. Mají to náročnější.

Jan Petrů: Není to až tak dávno co jsem studoval. �� Řekl bych, že studenti to mají dnes o dost jednodušší, než když jsme studovali my. Nyní je více možností, jak získávat potřebné informace. Existuje také více softwarů, které jim při práci mohou pomoci. Ne vždy to je ale k prospěchu. Také oproti nám jsou více studenti zapojování do různých vědeckovýzkumných projektů.

Čemu se věnujete ve svém výzkumu?

Jana Petrů: Hodně se věnuji integritě povrchů po obrábění. Teď, vzhledem k tomu, že máme v realizaci velký projekt na inovativní a aditivní technologie výroby, což se hodně týká 3D tisku, kovů, polymerů, a tak dále. Řešíme integritu povrchů po 3D tisku a dokončovací operace po 3D tisku, protože co si vytisknete, ještě stále nemá často dostačující kvalitu povrchu. Říkávám, že aditivní výroba je často ještě doplňující technologie k technologiím jako je frézování, soustružení a dalším technologiím. 3D tisk ale umožňuje tisknout složité součásti, tvarově komplikované, které by jinak, když bychom je chtěli vyrobit standardními metodami, byly velmi finančně nákladné. Aditivní výroba je dnes ale také finančně nákladná, náročná. To jsou dva základní směry, kterými se teď ubírám. Ono se to nezdá, ale je to v podstatě široké téma. Integrita povrchů jako taková zahrnuje hodnocení jednak mikrogeometrie povrchů, což je stěžejní část a jednak hodnocení zbytkových napětí po obrábění i 3D tisku, které zůstává v povrchových a podpovrchových vrstvách a záležitosti zpevnění materiálu. Řešíme hodně testování nástrojů pro firmy, neustále přicházejí na trh nové a nové řezné nástroje, často v kombinaci s novými materiály, takže firmy jsou rády, když je můžeme tady u nás otestovat.

Jan Petrů: Ve svém výzkumu se zaměřuji na stavební prvky a parametry návrhu pozemních komunikací. Podrobně se věnuji problematice přeprav nadměrných a nadrozměrných nákladů. V ČR nejsou v současnosti oficiálně stanoveny a chráněny trasy pro přepravu těchto nákladů. Chybí nám předpisy, které by stanovovaly parametry komunikací pro zajištění jejich průjezdu. Výsledkem výzkumu je stanovaní návrhových parametrů a páteřových tras pro přepravy nadměrných a nadrozměrných nákladů. Zaměřuji se také na návrh turbookružních křižovatek. Turbookružních křižovatek zatím u nás není mnoho, ale jedná se o velice zajímavý typ křižovatky, jak z pohledu řidiče, ale také z pohledu projektanta a dopravního inženýra.

Co vás na vaší profesi baví nejvíc?

Jana Petrů: Líbí se mi, že opravdu můžeme tvořit něco nového. Poslední dva roky jsme byli hodně úspěšní, což se projevuje i v reálném životě na univerzitě, třeba ve výstavbě budovy CPIT TL1. Je to zadostiučinění, že po nás něco zůstane a bude to sloužit studentům. Potkáváme se s našimi absolventy, a i já jsem absolvent naší univerzity a katedry a vidím ten obrovský rozdíl. Těší mě, že máme možnost studenty formovat, směřovat je k těm lepším věcem. Nabízíme jim technologie, baví nás projekty, děje se tady spousta dobrých věcí. Baví mě věda a výzkum, připravujeme s panem profesorem Hlochem výzkum vodního paprsku, spolupracujeme s Fakultní nemocnicí Ostrava. Pokoušíme se vodní paprsek aplikovat do lékařství. Je to metoda, která je rychlejší, tkáně méně nekrotizují, levnější, a i pro pacienta je to z hlediska rekonvalescence přijatelnější metoda. V centru  Protolab vyvíjíme obdobné aplikace. V rámci 3D tisku společnost ING corporation, spol. s r.o. vyrábí třeba helmy pro děti – dítěti se naskenuje hlavička, helma mu pak přesně sedí a jsou schopni jim tam dát různé barvičky. To je úžasné. Chceme pomáhat lidem a nejen lidem, tisknou se i vozíčky pro pejsky. Nedávno nás oslovil jeden pán na vozíku, který hraje basketbal, že by chtěl udělat vozík přímo jim na míru s využitím topologické optimalizace. My je pro ně připravíme.

Jan Petrů: Je to kombinace více věcí. Jedná se o kreativní práci jak v kanceláři, ale i v terénu. Baví mě výzkumná činnost, získávat nové poznatky a zároveň věnovat se a předávat zkušenosti studentům. Při této prací potkáte velice mnoho zajímavých lidí a vždy Vás něco překvapí. 

Co se vám vybaví, když se řekne VŠB-TUO?

Jana Petrů: Dobrá značka. Pan rektor nechával zpracovávat analýzu, kolik „stojí“ značka VŠB a bylo to enormní číslo. Ono, když se nad tím zamyslíte, VŠB-TUO je opravdu dobrá značka. Vůbec nelituji toho, že jsem začala pracovat na VŠB-TUO. Je to o lidech, máme mnoho příležitostí a univerzita se stále vyvíjí a rozvíjí.

Jan Petrů: Pro mě je to srdcová záležitost. Byl jsem tu jako student a nyní jsem tu jako zaměstnanec. Vše je o lidech

Vloženo: 29. 10. 2019
Kategorie:  Aktuality
Zadal:  Administrátor
Útvar: 9920 - Vztahy s veřejností
Zpět