Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku
Platnost příspěvku skončila 31. 12. 2021!

Akademický senát je ombudsman fakulty nebo univerzity

Akademický senát je ombudsman fakulty nebo univerzity
O tom, čemu se věnuje Akademický senát VŠB – Technické univerzity Ostrava, co patří do jeho agendy a jakou roli v něm hrají studenti, jsme si povídali s jeho předsedkyní Ing. Kateřinou Kashi, Ph.D., z Ekonomické fakulty.

Na každé univerzitě napříč Českou republikou funguje akademický senát, který je samosprávným zastupitelským akademickým orgánem dané školy. Jeho působnost je dána zákonem a vnitřními předpisy naší univerzity.

Akademický senát naší univerzity má 38 členů – každá fakulta je v něm rovnoměrně zastoupena v podobě pěti senátorů, další tři lidé jsou zástupci celoškolských pracovišť – Katedry společenských věd, Institutu jazyků a Institutu tělesné výchovy a sportu. Své zastoupení mají v senátu i studenti, působí jich v něm čtrnáct. Členové akademického senátu hájí akademické svobody a dohlížejí na jejich dodržování. Kromě toho se podílejí také na volbě rektora, schvalování vnitřních předpisů, schvalování rozpočtu, výročních zpráv atd.


VŠB – Technická univerzita Ostrava má, stejně jako další univerzity, Akademický senát. Jak Akademický senát funguje, co může?

Akademický senát by měl vždycky působit jako nezávislý orgán, měl by naslouchat akademické obci a být jí nápomocen. Má určité kompetence, které jsou dány zákonem o vysokých školách, a samozřejmě i našim jednacím a volebním řádem. Myslím si, že jako senát můžeme spoustu věcí ovlivnit, můžeme se na různé palčivé otázky zeptat, prodiskutovat je.

Jak probíhají volby do akademického senátu?

Volí se na jednotlivých fakultách, z každé fakulty pak postupují do univerzitního senátu první tři akademičtí pracovníci s nejvyšším počtem hlasů a dva studenti, opět ti s nejvyšším počtem hlasů, z celoškolských pracovišť a ústavů jsou to pak tři senátoři, kteří ve volbách získali největší počet hlasů. Volby do univerzitního senátu, jako to mají na jiných vysokých školách, tzn., volí se zvlášť do fakultního a zvlášť do univerzitního senátu nemáme, na VŠB – Technické univerzitě Ostrava je toto provázané s volbami do fakultních senátů.

Vy sama působíte v Akademickém senátu Ekonomické fakulty i celé univerzity. V obou zaujímáte funkci předsedkyně. Jak se liší práce předsedkyně fakultního senátu oproti práci předsedkyně senátu univerzitního?

Oba dva senáty schvalují vnitřní předpisy. Akademický senát EKF je schvaluje na úrovni fakulty, velký, tedy univerzitní senát, schvaluje tyto předpisy na úrovni univerzity, liší se ale zejména množstvím schvalovaných dokumentů. Jednání na fakultní úrovni je jednodušší – např. Akademický senát EKF má 15 členů, naproti tomu univerzitní jich má 38. Nicméně, odpovědnost akademické obci je to stejná. 

Pracujete na katedře managementu, vedete studenty v závěrečných ročnících, učíte. Kolik času vám předsednická funkce a práce pro senát zabere času?

Pokud člověk dělá práci poctivě, tak nad ní vždycky stráví spoustu. Vždycky záleží na tom, kolik je nám předloženo materiálů. Když dostanete jeden, přečtete si ho, vznesete otázky. To zabere třeba hodinku, dvě týdně. Už se nám ale stalo, že nám bylo předloženo materiálů více, takže nad nimi logicky strávíme více hodin. Další čas pak věnujete přípravě a účasti např. na Kolegiu rektora, Kolegiu děkana, Vědecké radě VŠB-TUO, Radě pro vnitřní hodnocení VŠB-TUO, účasti na Legislativní a Ekonomické komisi AS. Objektivně tedy nemohu posoudit, kolik hodin funkce předsedkyně zabere.

Jak dlouho v senátu působíte?

V minulém období jsem byla do senátu zvolena poprvé, na fakultní úrovni, díky čemuž jsem se dostala i do univerzitního senátu, působila jsem tam jako tajemnice. Nepůsobím ale v senátech dlouho, jsou to tři roky.

Co nebo kdo vás motivoval k tomu, abyste do senátu kandidovala poprvé?

Poprvé mě, do fakultního senátu, navrhla moje katedra. Se svou nominací jsem souhlasila, brala jsem to jako výzvu a možnost si rozšířit obzory a zkusit něco nového.

A co podruhé?

Podruhé jsem kandidovala jednak proto, že mě práce v senátu bavila a baví, poznala jsem díky ní spoustu lidí a opravdu jsem si rozšířila obzory a spoustu věcí se naučila. A zároveň mě motivovali i lidé, kteří si mě do senátu vybrali prvně. Dlužila jsem jim to. Do nového senátu jsem byla znovu oslovena katedrou a nerozmýšlela jsem se, ani vteřinu jsem neváhala a s nominací souhlasila.

S jakými body jste do volebního klání šla? Co jste považovala za klíčové, s čím jste se snažila ty potenciální voliče, oslovit?

Prezentace v mé první i druhé kandidátce byly téměř totožné. Můj volební program zahrnoval tyto čtyři body:
1. Snaha o dodržování vzájemné úcty a respektu ve vztazích a komunikaci.
2. Prohloubení spolupráce mezi katedrami i fakultami.
3. Zajištění zpětné vazby mezi vedením fakulty a akademickou obcí.
4. Přispění k zabezpečení většího počtu mezinárodních projektů.

Soustředila jsem se především na to, co je v mezilidské komunikaci důležité – že by člověk měl naslouchat druhým a měl by se k ostatním chovat slušně a s úctou, mít k druhým respekt. Důležitá je pro mě také spolupráce nejen napříč katedrami, ale i fakultami. Uvedu příklad – pokud nikde nepůsobíte, neoslovíte ke spolupráci někoho, koho neznáte. V senátu se ale potkáváte, zastoupení v něm mají nejen všechny fakulty, ale také celoškolská pracoviště. I díky kontaktům ze senátu můžeme nastartovat nějakou spolupráci.

Už jsem zmínila, že jste také pedagožka na katedře managementu a potkáváte se studenty. I oni, byť o tomto faktu málo vědí, mají své zastoupení v senátu. Chodí vám dotazy i od nich?

Máte pravdu, že studenti o existenci akademického senátu vědí málo. Zaznamenala jsem, že spousta z nich se o něm dověděla poprvé při online volbách, které u nás na fakultě letos proběhly. Tím, že vyučuji, se mě studenti na spoustu věcí ptají – vznášejí otázky na výuku, rozvrh. Vždycky jim říkám, že mají své zástupce v akademickém senátu, a že je se svými dotazy či připomínkami mohou kontaktovat. Předseda studentské komory na fakultě je členem kolegia děkana, v případě velkého senátu je pak zástupce studentů přítomný na kolegiích rektora.

Akademický senát je na vysokých školách a univerzitách vlastně takový ombudsman, je to tak?

Ano, určitě. Pokud mají studenti nebo zaměstnanci nějaký problém, mohou nás samozřejmě oslovit, poslat nám podněty. Nicméně aby se jakékoliv téma, samozřejmě vyjma schvalování dokumentů, mohlo řešit ofi ciálně, musí jej vznést alespoň 1/5 členů senátu nebo rektor, tzn., bude pak uvedeno jako bod jednání. Jinak lze prodiskutovat v bodě různé na kterémkoliv jednání senátu.

Píše se rok 2020 a vy jste na začátku svého mandátu na univerzitní a de facto i fakultní úrovni. Jak chcete, aby senát fungoval na konci vašeho volebního období?

Chtěla bych, aby fungoval nezávisle a spravedlivě, tak abychom se na konci svého funkčního období nemuseli za svou práci stydět a mohli říct, že jsme zastupovali akademickou obec dobře. Velmi bych si přála, aby i na konci funkčního období lidé mezi sebou komunikovali a drželi se konstruktivní kritiky a námětů pro zlepšení.

Vloženo: 5. 1. 2021
Kategorie:  Aktuality
Zadal:  Administrátor
Útvar: 9920 - Vztahy s veřejností
Zpět