Vědci z VŠB-TUO pracují na novém prostředku k ochraně dýchacích cest
Vědecké týmy napříč řešitelskými pracovišti vyvíjejí prototyp mobilního modulárního ochranného prostředku dýchacích cest, které uživateli poskytnou ochranu před virovou i bakteriální nákazou v případě epidemiologických hrozeb. Konstrukce tohoto zařízení umožní také mnohem širší uplatnění například u zdravotníků a záchranných složek, nebo pro vnitronemocniční a mezinemocniční transporty pacientů mezi odbornými pracovišti.
Navrhovaný modulární ochranný prostředek bude konstruován jako tzv. polomaska, tedy ochrana pouze dýchacích cest (nos a ústa), zbytek obličeje zůstane nezakrytý. Vznikne tak účinná bariéra, která oddělí kontaminované prostředí od prostoru dýchacích cest člověka. Opakovaně použitelná polomaska bude vyrobena z průhledného měkkého plastu, doplněna diodovým UV filtrem a s možnosti napojení na mobilní tlakovou lahev včetně plicní automatiky. Polomaska tedy bude umožňovat nejen filtraci, ale také dekontaminaci vydechovaného vzduchu, v čemž je spatřován hlavní význam při eliminaci nákazy od infikovaných jedinců. „Lékaři tak získají funkční ochranu horních cest dýchacích pro pacienty při minimální manipulaci s maskou, čímž bude významně snížena možná kontaminace okolí potenciální infekcí,“ přibližují vědci z VŠB-TUO. Ti budou vycházet ze svých zkušeností, které získali díky zaměření fakult. „Na Hornicko-geologické fakultě se zaměřujeme na dýchací techniku určenou především pro důlní prostředí, na Fakultě bezpečnostního inženýrství se zaměřují na dýchací techniku určenou především pro členy záchranných složek, zejména HZS. Z tohoto důvodu plyne nejen současná spolupráce v rámci tohoto projektu,“ říká Václav Zubíček z Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO.
Nová polomaska má za úkol zajistit ochranu samotného uživatele, ale také ochránit před případnou kontaminací infekcí okolí. „Vydechovaný vzduch bude bez jakýchkoliv choroboplodných bakterií či virů, projde totiž přes LED diodový filtr, který je na 99,9 procent zlikviduje,“ vysvětluje Michal Lesňák z Fakulty bezpečnostního inženýrství. Polomaska bude hadicovým systémem napojena na dvou až třílitrovou lehkou celokovovou bezešvou tlakovou lahev, která bude doplněna plicní automatikou, čímž bude zajištěna absolutní mobilita celého systému a velká šíře využití i při transportu osob vyžadujících podporu dýchání. „Polomaska bude také umožnovat snadné napojení např. na centrální rozvod kyslíku v nemocnicích. Pokud budeme mít pacienta na lůžku, připojíme zařízení do stacionárního zdroje, a ve chvíli, kdy by potřeboval transport, bude použita právě tato lahev,“ dodávají vědci, kteří se snaží, aby vyvinuli celý systém co nejvíce uživatelsky komfortní. Napojení tlakové lahve by mělo umožňovat také fixaci na transportní prostředek. Zařízení by mělo být také snadno dezinfikovatelné a vědci přišli i s nápadem stojánku, do kterého se maska pro dekontaminaci vloží, aby byla opakovaně využitelná. „Dnes je problematické i sundávání roušky či respirátoru. Lidé manipulují s ochranami horních cest dýchacích mnohdy špatně, z čehož plyne vysoké riziko kontaminace, resp. nákazy samotného uživatele ochranných pomůcek,“ říká Michal Lesňák, který se proto se svými kolegy bude snažit, aby manipulace s polomaskou byla co nejjednodušší.
K úvodnímu testování vědcům poslouží nejprve unifikované antropometrické modely lidské hlavy vytištěné na 3D tiskárně. Nedílnou součástí vývoje funkčního systému je také simulace proudění plynů uvnitř masky a ověření dekontaminace filtrovaného vzduchu. Testování polomasky bude probíhat také u partnerské organizace, kterou je Fakultní nemocnice v Ostravě.