Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku
Platnost příspěvku skončila 31. 12. 2021!

Distanční výuka na VŠB-TUO

Distanční výuka na VŠB-TUO
V listopadu a v prosinci roku 2020 proběhly na naší univerzitě dva velké výzkumy k distanční výuce a to jak mezi studenty, tak mezi pedagogy.

Oba připravovala pracovní skupina pro distanční výuku a na studentském výzkumu se aktivně podílela také Studentská komora Akademického senátu VŠB-TUO. Cílem bylo zjistit, jak distanční výuka probíhá, a jak ji vnímají všichni zúčastnění aktéři. V tomto článku přinášíme shrnutí zajímavých výsledků z obou výzkumů a také odpovědi na anketní otázku mezi pedagogy, kteří dle výsledku dotazníku pro studenty vedou svoji výuku inspirativně.

Anketní otázka: Jaké jsou vaše fígle popřípadě tipy a triky při distanční výuce?“. Zde jsou jejich odpovědi:

Ing. Václav Pavelka

Při realizaci výuky distanční formou se mi dvojnásobně osvědčilo soustředit se v maximální možné míře na "key message" cvičení, kterou je studentům potřeba předat. Odprostit se od detailů, postupovat po malých krocích, ověřovat průběžně jejich správné pochopení, zjednodušit pravidla a nebát se, že se něco nepovede.

Ing. Petr Lůžek

Na distanční výuku konkrétně fígl nemám, ale k tomuto druhu výuky, stejně jako k prezenčnímu, se snažím přistupovat z pohledu studenta. Tudíž co bych jako student asi tak očekával, co je pro mě přijatelné a co je za hranou? Dále mě pak napadá, že ve výuce pomůže, pokud ke studentům přistupuji jako ke kolegům a ne podřadným tvorům.

RNDr. Pavel Rucki, Ph.D.

Těžko říct, zda to jsou tipy, triky a fígle. Prezenční výuka byla v době, kdy jsme se všichni seznamovali s výukou v distančním režimu, z velké části suplována samostudiem skript a předepsané studijní literatury. Já jsem se k tomu snažil přidat ty informace, které jsou ve skriptech "schovány mezi řádky" a po jejich prvním přečtení nejsou až tak zřejmé, zvlášť studentům 1. ročníků. Samozřejmě každý předmět má svá specifika, co funguje v jednom, nemusí fungovat v jiném.

Doc. Mgr. Ing. Radomír Ščurek, Ph.D.

Triky v tom nejsou, když pedagoga práce se studenty baví, tak je pozitivní a má je svým způsobem rád. Se studenty jsme na jedné lodi, a pokud si něco z mých přednášek zapamatují, má to pro mne smyl a dodá mi to radost z mé práce a pozitivní energii.

Ing. David Ulčák

Není to zase tak dávno, co byl člověk sám v kůži studenta. Snad stačí fungovat přirozeně, uvolněně a vyvarovat se věcí, o kterých si vybavuji, že mně samému a mým spolužákům vadily a snažit se naopak držet věcí, které nám na výuce vyhovovaly – samozřejmě sto lidí, sto chutí, takže ochota přizpůsobit trochu styl aktuálnímu osazenstvu nikdy neškodí, pokud to situace vyžaduje. A hlavně to dostatečně brát s nadhledem, nejde přece o život. :)

Ing. Stanislav Zajaczek, Ph.D.

Myslím si, že důležitá je hlavně vstřícnost a chápavost ke studentům a jejich potřebám.

Studenti, ale ani pedagogové to nemají vůbec lehké, chybí hlavně osobní kontakt a vzájemná interakce. Hlavním problémem je dle mého názoru zaujmout studenty, protože dívat se hodinu a půl na monitor s prezentací a někde v dálce tušit pedagoga, který se snaží ze všech sil zaujmout své posluchače, považuji za velice obtížné, a to jak pro studenty, tak pro pedagogy. Mám rovněž velké štěstí na studenty, kteří mi svou zpětnou vazbou dávají možnost neustále vylepšovat své prezentace. Myslím si, že v této nelehké době to takto praktikuje většina pedagogů.

Mgr. Monika Jahodová, Ph.D.

Nemyslím si, že při výuce používám něco převratného nebo inspirativního, vystačím si s čistou prezentací a grafickým perem. Za mnohem důležitější považuji komunikaci se studenty. Mým cílem bylo i při distanční výuce "vtáhnout" studenty do problému, podporovat aktivní přístup a neudělat z nich pouze pasivní posluchače. A dostávat zpětnou vazbu. Nejlogičtější prostředek, který se nabízel, a to mikrofon, je paradoxně u studentů velmi neoblíbený. A tak bylo potřeba dát prostor pro vznik nových komunikačních kanálů. Studenti si sami své prostředky našli. Někomu více vyhovuje chat, z někoho dostanete odpověď pouze anketou, jiný zanechá jenom malý otazník na ploše a zase zmizí. A někdo požádá o možnost zapnout webkameru, protože chce spolužákům ukázat štěně. A jako celek to vše funguje dobře.

Ing. Barbara Luňáčková, Ph.D.

Netroufám si radit, jak na distanční výuku. Ráda bych ale nám všem popřála, abychom neztráceli elán, kreativitu a chuť studovat.

Mgr. Dagmar Dlouhá, Ph.D.

Hodnocení studentů mě velmi potěšilo, všem moc děkuji. Učím ráda, prezenčně i distančně. Distanční výuka je pro mě výzva. Snažím se hledat možnosti, které mi dovolí nejen vést výuku, ale se studenty udržovat i sociální kontakt. On-line má svá pozitiva, které můžeme využít i při prezenční výuce, ke které se vrátíme snad co nejdříve.

Mgr. Zuzana Morávková, Ph.D.

Pro úspěšnou on-line výuku je potřeba dělat vše pro to, aby na druhé straně nebyli jen diváci, ale studenti, kteří se aktivně zapojují do výuky, přemýšlejí, odpovídají na otázky a počítají do sešitu.

 

Za Studentskou komoru Akademického senátu VŠB-TUO Natálie Cváčková, Martin Haváček, Adéla Valentová

Vloženo: 12. 7. 2021
Kategorie:  Aktuality
Zadal:  Administrátor
Útvar: 9920 - Vztahy s veřejností
Zpět