Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku
Platnost příspěvku skončila 30. 6. 2023!

VŠB-TUO je v metodice BIM průkopníkem

VŠB-TUO je v metodice BIM průkopníkem
Už pátým rokem v České republice probíhá zavádění metody BIM (Building Information Modelling) které znamená digitalizaci ve stavebnictví. Základním kamenem jsou data, informace, jejich sdílení a efektivní přenos.

„Laicky můžeme říct, že se jedná o proces vytváření, užití a správy dat o stavbě během celého jejího životního cyklu, který urychlí a zkvalitní postup přípravy, realizace a provozování staveb. A hlavně uspoří náklady,“ říká Ing. Michal Faltejsek, vedoucí útvaru BIM, který na VŠB – Technické univerzitě Ostrava vznikl na začátku roku.

To ale není všechno: v akademickém roce 2021/2022 otevřela Fakulta stavební VŠB-TUO jedinečný obor BIM inženýring, který je určený studentům navazujícího magisterského studia a reaguje na poptávku po odbornících, orientujících se v projektech řešených právě podle BIM. O oboru i celé problematice BIM jsme si povídali nejen s Michalem Faltejskem, ale i prorektorem pro kvalitu a investiční výstavbu, doc. Ing. et Ing. Františkem Kudou, CSc., a také Ing. Evou Wernerovou, Ph.D., pracovnicí útvaru BIM a Fakulty stavební.

Na Fakultě stavební vznikl nový studijní program BIM inženýring, který je učený studentům navazujícího magisterského studia. Proč studijní program vznikl?

EW: Studijní program BIM inženýring vznikl v reakci na postup zavádění metody BIM do prostředí českého stavebnictví podnícený Národní iniciativou Průmysl 4.0 a její dílčí platformou Stavebnictví 4.0 vedenou MPO ČR. Od 07/2023 očekáváme právní povinnost vést nadlimitní veřejné stavební zakázky v metodě BIM. Fakulta stavební jako nositel odbornosti a praktické zkušenosti se zaváděním metody BIM, nejen ve fázi realizace výstavbových projektů, ale také ve fázi provozu a užívání, připravila ve spolupráci s jinými univerzitními pracovišti studijní plán k tomuto navazujícímu magisterskému studijnímu programu. Ten lze navíc studovat i v kombinované formě. BIM začíná být více a více populární. Umět zavádět BIM do výstavbových projektů, řídit stavební zakázky nebo provozovat nejen novostavby, ale i již existující stavby s využitím BIM modelu představuje konkurenční výhodu a přijetí mezinárodního standardu. Metoda začíná být v mezinárodním srovnání běžnou záležitostí a studijní program BIM inženýring nabízí vstupenku do tohoto světa.

Jaká další pracoviště či fakulty se na něm podílejí?

EW: Do výuky jsou zapojeny kromě FAST také FS, HGF, FBI, EKF a IT4I. Cílem studijního plánu bylo představit užití BIM modelu i z pohledu simulací TZB, tj. proudění kapalin a plynů, roz šířené a virtuální reality, bezpečnosti v rámci životního cyklu staveb, řízení výstavbového projektu apod.

Je studijní program zaměřený na praxi?

EW: Atraktivní zajímavostí na tomto studijním programu je to, že poslední, tj. čtvrtý semestr, je věnován jednak zpracování diplomové práce, a jednak výkonu předem schválené odborné praxe v organizaci, která se zabývá metodou BIM v různých oblastech a odvětvích stavebnictví nebo facility managementu. V této organizaci pod dohledem vedoucího diplomové práce z VŠB-TUO a konzultantem/ supervisorem z organizace, poskytující praxi, řeší diplomovou práci, zaměřenou na uplat nění BIM v pozemním stavitelství, dopravním stavitelství, geotechnice, TZB a městském inženýrství.

V kampusu VŠB-TUO se staví dvě budovy: Ekonomická fakulta a Centrum energetických a environmentálních technologií Explorer. Jsou obě v BIM projektovány?

FK: Obě budovy byly projektovány v metodě BIM a budou v ní také realizovány a provozovány. U obou budov bylo zvoleno pro komunikaci a spolupráci sdílené datové prostředí univerzity (CDE). Tento nástroj má zjednodušit přístup k dokumentacím jednotlivých staveb.

Co je jeho hlavním přínosem?

FK: Evidovaná komunikace mezi jednotlivými účastníky projektu a sdílení informací, což eliminuje spoustu chyb a nejasností. Naše univerzita podporuje tato unikátní a nová řešení, protože pomáhají ke zlepšení komplexní kvality budov, a zároveň slouží jako ukázka „best practice“ technických řešení. BIM model stavby bude aktualizován po dokončení stavby a má být udržován jako digitální dvojče objektu po celou dobu životnosti stavby.

Jaký je tedy proces metody BIM u nových staveb?

MF: Proces metody BIM u novostaveb je oproti stávajícím stavbám odlišný. Především je to dáno možností vytvořit podrobný 3D model nově vznikající stavby. Veškerá data jsou k dis pozici v průběhu projektu a realizace. Pokud je metoda BIM nastavená správně, může dojít ke vzniku velmi kvalitní pasportizace a podkladu pro Facility Management. U stávajících staveb se potýkáme především s nekvalitní dokumentací a absencí potřebných informací pro vznik podrobného modelu. U nových staveb můžeme celý proces a parametry BIM nastavit od začátku, do projektu může vstoupit Facility Management, díky kterému fungujeme efektivně s co nejnižšími náklady. Přínosy BIM jsou samozřejmé i ve fázi projektování stavby, například při lepší koordinaci, kontrole kolizí technologií TZB, přenosu dat, kontrole stavebníkem, anebo při fázi realizace, při využití 3D modelu a informací při realizaci, kontrole nebo komunikaci s projektantem.

VŠB-TUO BIM uplatňuje i na již existující budovy, jak se liší celý proces oproti procesu u nových staveb?

EW: Ten postup zavádění BIMu je reverzní, než je tomu u novostaveb. Tam, vše přirozeně vzniká, jak grafický model, tak i jeho popisná data. Existující stavby byly zkolaudovány a jsou provozovány a užívány a mají za sebou už nějakou minulost, během které se do nich otiskla současná správa a provoz, což znamená, že se její původní projektové vlastnosti časem změnily. U existujících staveb už známe geometrii a známe i data. Zdá se to být jednoduché, ale není. Prvotním úkonem pro zavedení metody BIM do existujících staveb je modelování aktuálního fyzického stavu stavebního objektu. Každá stavba by měla dle vyhlášky ke stavebnímu zákonu mít po celou dobu provozu a užívání Dokumentaci skutečného provedení stavby (DSPS). Většina staveb VŠB-TUO tuto dokumentaci má uloženou v archivu. Data již provozovaných staveb jsou roztříštěná, nejednotná, neaktuální a nepřesná. Úkolem zavádění metody BIM je provést pasportizaci s cílem sjednotit data, propojit je s konkrétními prvky grafické části BIM modelu a udržovat je aktuální.

Můžete proces zavádění BIM u již existujících staveb popsat například na budově Fakulty stavební? Jaké jsou jednotlivé kroky?

EW: Zavádění metody do již existujících staveb představuje složitý proces skládající se z několika fází. První krok je konfrontace Dokumentace skutečného provedení stavby (DSPS) a současného fyzického stavu stavby. Bylo nutné projít celou Fakultu stavební a zaznamenat změny skutečného objektu oproti dokumentaci. Následně tato aktualizovaná DSPS slouží jako podklad pro modeláře BIM modelu.

A když v původní dokumentaci nejsou některé pavilony, protože byly přistavěny později?

EW: Pokud u některých pavilonů nebylo možné vyjít z DSPS, přistoupilo se k využití moderní metody laser scanování. Naskenovaná mračna bodů lze po pokročilé úpravě použít jako 2D podklad pro tvorbu grafické části BIM modelů. Digitální 3D model se skládá z části architektonicko-stavebního řešení a části technického zařízení budov. Tento prázdný 3D model se dále plní daty, což tvoří negrafickou část BIM modelu. Za negrafická data lze označit všechny parametry jednotlivých prvků, ale také zdigitalizované dokumenty (servisní smlouvy, revizní zprávy, manuály, aj.). Plnění daty je časově náročná a pracná část celého zavádění BIM do existujících staveb, protože nejprve musí být identifikováno, jaká data jsou relevantní pro správu a provoz. Cílem není zahltit BIM model daty, která ve výsledku ani uživatel nepotřebuje, ale definovat a implementovat data potřebná pro řízení podpůrných procesů správy a provozu budov (facility managementu). Na pravidelných workshopech se zástupci jednotlivých oddělení kvestorátu zodpovídající za správu a provoz, bezpečnost a energetiku byl definován dokument LOI, tzn. Level of Information, který tvoří páteřní přehled sledovaných dat v BIM modelech. BIM model sám o sobě nemá takové využití, pokud není napojen na CAFM (Computer Aided Facility Management), SW nástroj, ve kterém se řídí jednotlivé procesy výše zmíněných oddělení kvestorátu. Na VŠB-TUO navíc nelze opomenout systém SAP, ve kterém se řídí veškeré administrativně – technické procesy spojené s chodem univerzity. Proto dalším logickým krokem je propojení tří databází: BIM model – SAP – CAFM. Využívání tria těchto nástrojů pro potřeby plánování a řízení procesů Facility Managementu představuje cíl zavedení metody BIM nejen na FAST, ale na celé univerzitě.

Na začátku roku došlo na rektorátu k několika organizačním změnám, jednou z nich je také vznik Útvaru BIM, který spadá pod kvestorát.

MF: Tento útvar má na starosti veškeré aktivity spojené s digitalizací staveb, softwarovou podporou a obecně zaváděním metody BIM na univerzitě. Hlavním úkolem je, aby veškeré nové stavby byly řešeny metodou BIM, ale také aby tato metoda byla postupně implementována (nebo její dílčí části) do stávajících staveb univerzity, protože metoda BIM má sloužit také jako efektivní podklad pro facility management. Důležitou částí útvaru BIM je spolupráce s provozními útvary univerzity a útvarem investic a majetku. V aktuální podobě se útvar skládá z pozic BIM manažera, který by měl nastavovat strategii a směřování univerzity v oblasti digitalizace staveb a BIM, dále potom pozice BIM koordinátora, který úzce spolupracuje s útvarem investic a majetku při koordinaci metody BIM u novostaveb, dále pozice správce dat, který zajišťuje softwarovou podporu a propojení nástrojů BIM a facility managementu s páteřními systémy organizace a poslední pozicí je konzultant Facility Managementu při využití BIM.

Projekt zavádění BIM poběží na VŠB-TUO do konce tohoto roku. Jak bude následně pokračovat?

MF: Projekt končí k 31. prosinci 2022, nicméně nastavená strategie, procesy a implementace metody BIM budou dále pokračovat v rámci nového útvaru BIM. Vše, co se v rámci projektu zavádění BIM na VŠB-TUO připravilo a podařilo nastavit, bude sloužit jako podklad pro zavádění BIM na dalších objektech univerzity. Projekt se soustředí primárně na zavedení BIM u staveb FAST, FEI a Univerzitní školky, nicméně útvar BIM bude mít za cíl postupné zavedení na všech stavbách. Velmi přínosné je letošní roční provázání projektu a útvaru BIM, kdy může dojít k překlenutí a zapracování nastavených procesů a metodik projektu přímo do struktur provozních útvarů univerzity. To je velmi důležité, protože především provozní útvary univerzity mají s informacemi a modely, které BIM prezentují, aktivně pracovat.

Text: Ing. Barbora Urbanovská, Vztahy s veřejností

Foto: Tomáš Sláma, AVS

Vloženo: 20. 6. 2022
Kategorie:  Aktuality
Útvar: 9920 - Vztahy s veřejností
Zpět