Informatika je obor současnosti a budoucnosti

Jeden z nově jmenovaných profesorů VŠB-TUO prof. Ing. Lačezar Ličev, CSc., prof. h. c. přednáší lékařské zobrazovací systémy. I přes dosažení nejvyššího uznání ve vědecké kariéře u nás i v zahraničí zdaleka s vědou ani studenty nekončí, právě naopak.
info-image

Považujete profesorský titul v oboru informatika za vrchol své kariéry?

Mohl bych říci, že ano. Získal jsem jak profesora tady v České republice, tak i titul honoris causa, tedy čestný profesor na Technické univerzitě ve Varně. Co se týče titulů, považuji to za vrchol, dál už není kam.

Kam byste se chtěl dále ubírat?

Chci jít stejným stylem dopředu. Spolupracuji se Stavební fakultou ČVUT. Na konferenci v Bulharsku prezentovali zajímavou věc – analýza pórů pískovce, který pod vlivem vody, kyselosti a podobně, eroduje. Zjistili také, že existují i vnitřní póry. Jejich přednáška mě velice zaujala, s mými doktorandy jsme se domluvili rozšířit systém FOTONNG o nové funkce a provést jejich měření. Tak jsme se domluvili na spolupráci a dosažené výsledky letos publikujeme na vědecké konferenci. S mými doktorandy se zabýváme analýzou objektů na medicínských snímcích. Vznikají nové přístupy a nové metody, které testujeme a srovnáváme s dosaženými výsledky z minula – např. třeba ledvinovými kameny, tumorem mozku nebo zkoumají snímky z magnetické rezonance u lidí s roztroušenou sklerózou atd. V posledních letech velice intenzivně spolupracuji společně s mými doktorandy a prof. Zelinkou z Katedry informatiky FEI VŠB TUO v rámci grantu TAČR č. TF01000091 v oblasti bezpečnosti mobilních informací.

Přednášíte lékařské zobrazovací systémy. Jak moc může informatika pomoct v tomto ohledu?

Hodně! Přístroje, např. ultrazvuk, magnetická rezonance, CT a další se neustále zdokonalují. Jsou opravdu mnohem dokonalejší, než byly v minulosti. Zdokonaluje se i výpočetní technika i metody na hodnocení těchto snímků. Takže můžeme daleko lépe identifikovat a hodnotit objekty na snímcích, zhodnotit – jestli nastala progrese, regrese atd. Z hlediska diagnostiky je to pro lékaře obrovská pomoc.

Proč by měli mladí lidé studovat informatiku?

Po roce ´89 se spousta podniků zavřela a zavírají se i dnes, viz OKD, Vítkovice atd. Co se týká hornictví, hutnictví, strojírenství apod., jsou to obory, které se dostaly do útlumu a studenti v nich možná nevidí perspektivu. Proto se začali orientovat k něčemu jinému – informatika, telekomunikace atd. A zejména informatika – vystudujete ten obor a můžete nastoupit kdekoliv. Studenti hrají hry, komunikují přes sociální sítě, přes maily, píší sms zprávy, baví se tím. To samo je už předurčuje k tomu, že k informatice budou mít vztah. Pokud je student šikovný, nemusí se bát o uplatnění.

Ačkoliv mají absolventi středních škol na techniku a přírodní vědy hlavu, mnohdy zvolí jiný obor. Proč myslíte, že to tak je? Techniků přece jen není tolik a může to být zajímavá práce.

Řeknou si, tak dobře, vystuduji strojírenství, hornictví nebo hutnictví, a co potom? Co a kde budu dělat? V některých oborech zkrátka nevidí perspektivu. Ne každý může být právník a ne každý může být ekonom. Pokud má vztah k technice, zvolí si ji. Všechno je dáno stavem ekonomiky, hospodářské politiky a další.

Jak vzpomínáte na svá studentská léta?

Nejkrásnější léta. Já třeba v průběhu semestru jsem nebyl bůhvíjak aktivní student, nicméně přes zkouškové jsem byl cílevědomý a udělal jsem všechny zkoušky. Když je člověk mladý a zdravý... Na co jiného, než na studentská léta budeme ve stáří vzpomínat? Můžete pracovat sami na sobě, vzdělávat se, chodit na koncerty, do divadla. Nemusíte se o nic starat, jste zabezpečení. S mladými lidmi je veselo, jsou bezstarostní. A pokud ty starosti mají, sami si je dělají. Rád si připomínám svá studentská léta.

Existoval předmět, který vás bavil méně, než ostatní předměty?

Mám zajímavou filozofii. Když jsem šel na zkoušku, předmět, ze kterého jsem byl zkoušen, se stával mým předmětem. Nemohl jsem jít na zkoušku nepřipravený, cítil bych se nezodpovědně, kdybych šel na zkoušku nepřipraven. Učitelé se snaží předat látku, vydávají množství energie, aby nám něco dali. Např. fyziku mně kdysi učil doc. Ivan Šantavý ze SF VÚT, studenti na něj nadávali, ale já mám na něj krásné vzpomínky, byl to skvělý pedagog. Když jsem přijel do Československa, měl jsem velice omezené jazykové znalosti, v podstatě jsem český jazyk neuměl. Neznal jsem českou odbornou terminologii. Kdysi jsem měl předmět deskriptivní geometrii a ničemu jsem nerozuměl. Jakmile začal přednášející kreslit na tabuli, byl jsem doma, ale přednášce – výkladu, jsem nerozuměl. Musel jsem na sobě hodně pracovat. Chodil jsem na přednášky, a tak jsem si i doplňoval odbornou terminologii a tím i slovní zásobu.

Kde vidíte informatiku za deset let?

Před několika lety nebyl internet, pak jsme měli modemy s pomalou rychlostí. Dneska si koupíte televizi a máte tam všechno – i internet. My byli kdysi rádi, že počítače vůbec existovaly. Byly pomalé, ale byly. Dnes je máme všude – myčky, pračky, auta, mobily atd. Bojím se, že všichni budeme žít v nějakém virtuálním světě.

Text: Bc. Barbora Urbanovská, stážistka útvaru Vztahy s veřejností
Foto: Petr Sznapka


© 2017 VŠB-TU Ostrava