Nový rektor prof. Snášel se ujme funkce od září

Rozhovor s novým rektorem prof. Snášelem.
info-image

Akademický senát naší univerzity 21. března 2017 v druhém kole zvolil novým rektorem prof. RNDr. Václava Snášela, CSc., současného děkana Fakulty elektrotechniky a informatiky. Do funkce by měl nastoupit od 1. září. Jak se na nový post chystá, co by chtěl ještě pomyslně dotáhnout na fakultě a jak se mu každý den dojíždí 100 km do práce, jsme se ho zeptali pro čtenáře Akademika.

V březnu Vás Akademický senát VŠB-TUO zvolil novým rektorem, gratulace se jistě sešly ze všech stran. Dal Vám někdo do nové funkce i nějakou radu?

Radu jsem zatím žádnou nedostal, patrně je to tím, že se o mně ví, že rady většinou beru s odstupem. Neznamená to však, že názorům jiných nenaslouchám.

VŠB – Technická univerzita Ostrava každoročně ke konci září uděluje Stopu absolventa tomu, kdo se u nás něčím významným zapsal. Co je Vaší pomyslnou stopou na Fakultě elektrotechniky a informatiky, kterou z pozice děkana opustíte po sedmi letech?

Není jednoduché popsat svou stopu bez nádechu sebechvály. Pokusím se proto o obecnější pohled na to, co bych považoval za významné. Za nejdůležitější považuji atmosféru na naší fakultě a vytvoření něčeho, co bych nazval kulturou fakulty. Co si pod tímto pojmem představuji? Pokud má být fakulta úspěšná, musí se zaměstnanci ztotožnit se záměry a cíli. Hledání rovnováhy mezi výukou, publikační činností a aplikacemi nebylo jednoduché, ale nyní máme systém, který definuje rovnováhu mezi jednotlivými aktivitami. Tento systém umožňuje zaměstnancům jednoduchou orientaci v tom, jak se mohou zapojit do aktivit fakulty a jak si najít své místo ve struktuře fakulty. Toto však není jen má zásluha, ale práce celé fakulty.

Dva rektoři před Vámi - prof. Čermák i prof. Vondrák – jsou také ze stejné fakulty jako Vy. Čím myslíte, že to je?

Naše fakulta se jako jedinná z fakult elektrotechnických a informatických nerozdělila na dvě samostatné fakulty. Všechny ostatní podobné fakulty v České a Slovenské republice se rozdělily. Jedním z důvodů, proč jsme zůstali pohromadě, je spolupráce mezi obory a respektování odlišností jednotlivých oborů na fakultě. To můžeme brát jako velmi dobrý vklad pro chápání potřeb univerzity. Tento trénink považuji za zásadní výhodu pro uchazeče na pozici rektora.

Nedávno jste se vrátil z technologické mise v Japonsku. Jak se Vám líbilo v zemi vycházejícího slunce? Můžeme se s Japonskem vůbec v oblasti robotiky srovnávat? Pomůžou nám ještě naše zlaté české ručičky?

V Japonsku jsem nebyl poprvé, mám rád jejich kuchyni, takže i z tohoto důvodu se tam rád vracím. V oblasti robotiky jsme ve výzkumu, řekl bych, na srovnatelné úrovni. Současné trendy v ČR spojené s iniciativou Industry 4.0 mohou být cestou, jak s Japonskem držet dále krok. Zaostáváme však v pracovním nasazení, přeci jen zemi, která má pro smrt z přepracování zvláštní výraz, se v nasazení nevyrovnáme, naštěstí.

VŠB-TUO nabízí širokou škálu oborů, uchazeči mohou vystudovat nejen techniku, ale například i ekonomii nebo přírodovědné obory. Jak se díváte na fakt, že techniků je i přesto málo? Proč by měli mladí lidé studovat právě techniku?

Aby se změnil pohled na technické vzdělání, je potřeba ještě mnoho udělat. Myslím si, že se postupně názor společnosti mění. Jako jeden z velkých problémů v této oblasti shledávám požadavek ze strany státu, který si u univerzit objednává vzdělání mladé generace. Počty studentů v jednotlivých oborech korespondují s požadavky státu. Stát platí univerzitám za studenty v jednotlivých oborech a tak reguluje i počty studentů v těchto oborech. Studium techniky je vstupenkou k dobrému uplatnění a věřím, že technika je
i budoucností naší společnosti.

Jaké jsou podle Vás silné stránky naší univerzity ve srovnání s ostatními technickými univerzitami u nás nebo možná i ve světě?

Naší silnou stránkou jsou unikátní pracoviště. Světové srovnání snesou například IT4Innovations (národní superpočítačové centrum), energetická centra a další. Silnou stránkou nejsou pouze laboratoře a technické vybavení, ale máme na univerzitě i velmi dobré výzkumné týmy. Musím zmínit i jisté nedostaky, které v současné době vidím. Jedním z hlavních je to, že neumíme dostatečně dobře prodat to, co umíme, a dále nedochází k synergickému zesílení výsledků jednotlivých týmů. V budoucnu budeme muset umět jasněji definovat naše priority. Motto, které jsem uvedl ve svém volebním programu, „Znalosti bez ambicí jsou jako ptáci bez křídel“ – (Salvator Dalí), podle mne vystihuje to, co bychom měli udělat.

Vystudoval jste numerickou matematiku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Jak jste se dostal na VŠB - Technickou univerzitu Ostrava?

To si pamatuji zcela přesně, poprvé jsem se sem dostal autem. Ale vážně, od prof. Iva Vondráka, který byl v té době vedoucím Katedry informatiky na FEI, jsem obdržel zajímavou nabídku. Vzhledem k tomu, že jsme se spolu znali díky spolupráci s Katedrou informatiky na Univerzitě Palackého v Olomouci a setkání na konferencích, jsem nabídku s radostí přijal.

Do práce dojíždíte přes 100 km. Je to náročné?

Nejnáročnější na dojíždění je každodenní stereotyp. Snažím se zpestřit si cestu poslechem audioknih. Měním také trasu, možností je však, bohužel, omezený počet.

Funkce děkana i rektora je také spojena s velkým objemem administrativy, porad, slavnostních událostí, oficiálních návštěv… Čím si po práci nejvíce odpočinete?

K relaxaci mi slouží sport a četba knih. Rekreačně se věnuji běhu a cyklistice. Knihy čtu bez rozlišení žánrů, a to jak odborné, tak i beletrii. Občas se při četbě i rozčílím, byť říkám, že je to pro mne relaxace, ale když jsem se v jedné knize dočetl, že Jan Žižka si se svou družinou připravil zajíce s bramborami, tak jsem tuto knihu musel rovnou vyhodit.

Výběr ze životopisu:
Prof. RNDr. Václav Snášel, CSc.: Vystudoval obor Numerická matematika na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 2010 působí jako děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO. Je také vedoucím výzkumného programu IT4Innovations. V oblasti vědy a výzkumu působí 30 let, mezi jeho oblasti zájmu patří např. dokumentografické informační systémy, znalostní systémy, ontologie, komprese dat, XML, multiagentní systémy, teorie uspořádaných množin, konceptuální svazy, sémantický web. Mezi jeho koníčky patří zahrada, sport nebo četba knih.

Text: Ing. Petra Halíková, vedoucí Útvaru vztahy s veřejností


© 2017 VŠB-TU Ostrava