V Experimentálním stavebním centru se čile testuje

Na přelomu října a listopadu 2018 proběhl v prostorách Experimentálního stavebního centra úspěšný test předpjatého železobetonového pražce.
info-image

Testu přihlíželi společně s děkanem Fakulty stavební prof. Ing. Radimem Čajkou, CSc., i vedoucí jednotlivých kateder, útvarů a další členové akademické obce. Hlavním smyslem zkoušky bylo ověření funkčnosti tzv. „standu“ (univerzální modulová sestava rámové konstrukce dimenzována pro zkoušky v tahu a tlaku až do síly 2000 kN) a ostatních technologií, které s testem souvisely. V nejbližších měsících budou postupně následovat další typy zkoušek a všechno by mělo v horizontu dvou let vyvrcholit přidělením statusu akreditované laboratoře.

Vedoucí zkušebního týmu Ing. Petr Mynarčík popsal, jak celý test probíhal: „Betonový pražec byl nepovedený kus z výroby, který nám byl věnován pro zkušební účely z komerční sféry, a vážil bezmála tunu. Před testem jsme museli naplánovat konfiguraci samotného „standu“ a zjistili jsme, že jeho aktuální nastavení pro náš test vyhovovalo. Nebyla tedy nutná jeho přestavba. Další věcí bylo zjištění, jakou silou budeme působit servoválcem na upevněný železobetonový pražec. Rovněž zvolený válec nebylo nutné měnit. Všechny tyto operace jsou totiž relativně časově i technicky náročné. Poslední věcí, kterou bylo nutné před umístěním vzorku udělat, bylo usazení podpor, z nichž jedna byla kyvná a druhá posuvná, což jsme provedli za použití vestavěného jeřábu. Způsob, jakým jsme pražec odzkoušeli, není zcela běžný, protože v reálných podmínkách na pražec působí odlišné zatížení. Ale opakuji, šlo zejména o testování samotného zařízení a dalšího příslušenství zkušební haly“, zdůrazňuje vedoucí týmu.

Na takto připravené stanoviště se následně dopravil železobetonový nosník, k čemuž zkušební tým opět využil vestavěného mostového jeřábu Experimentálního stavebního centra. Se zkušebním vzorkem se vzhledem k jeho váze muselo manipulovat velmi opatrně a s citem, takže dva zaměstnanci kontrolovali jeho pohyb a třetí ovládal jeřáb. Celá operace trvala přibližně pět hodin a poté následovalo usazení držáku s čidly, která byla propojena s měřící centrálou. Ing. Petr Mynarčík vysvětluje: „Na centrálu jsme schopni napojit až třicet čidel, které sledují jednotlivé, přesně nadefinované úkoly. Následoval samotný test. S mými kolegy, Ing. Monikou Kubzovou a Ing. Jiřím Koktanem, jsme nastavili zatěžovací cyklus, v rámci kterého se postupně zvyšoval tlak hydraulického pístu na železobetonový pražec. Test začínal na tlaku 20 kN, následně byl zvýšený na 40 kN, 60 kN a 80 kN. Ve fázi, kdy jsme začali zvyšovat zátěž k 100 kN, došlo podle předpokladu k zborcení a destrukci zkušebního vzorku. Předpokládaná délka testu byla stanovena přibližně na deset minut, což se potvrdilo“, konstatuje vedoucí celého testu Ing. Mynarčík. Celou operaci zaznamenal speciální softwarový program, ve kterém byly nastaveny požadované výstupy měření. Test k velké spokojenosti jak testujících, tak přítomných vědců potvrdil, že zařízení je připraveno na tento typ zkoušek. Tým, který testy provádí je pro jejich realizaci plně kvalifikovaný a erudovaný.

Radost z výsledku zkoušky měl pochopitelně také děkan Fakulty stavební prof. Ing. Radim Čajka, CSc. „My jsme se velmi těšili na zprovoznění této laboratoře a mám velkou radost z toho, že hned úvodní test dopadl úspěšně. Bylo to pro nás také ověření nainstalované technologie, a našeho umu, neboť jsme se s tím zařízením potřebovali naučit pracovat a ovládat ho. V tuto chvíli již máme nasmlouvané první granty, které řešíme pro stavební firmy nebo výrobce prefabrikátu. Smyslem a výstupem těch grantů je, aby se zdokonalila jejich výroba, a tím pádem byly firmy více konkurenceschopné a mohly inovovat svoje výrobky. V následujících týdnech a měsících budou pochopitelně probíhat ještě další zkoušky, ale již teď jsme připraveni nabídnout komplexní servis výrobcům velkých konstrukčních prvků ve špičkovém zařízení, které tady v Ostravě máme“, zdůrazňuje v rozhovoru pro školní televizi AVS děkan Fakulty stavební. 

Mgr. Marek Hýža


© 2018 VŠB-TU Ostrava