Stínové bankovnictví a jeho vliv na finanční trhy zkoumají ekonomové z VŠB-TUO

Oblast stínového bankovnictví v České republice není tak rozšířena, daří se mu ale v jiných státech Evropy, ve Spojených státech amerických a také v Číně.

Do oblasti stínového bankovnictví spadají takové subjekty na trhu, které se chovají jako banka, poskytují v zásadě podobné produkty a podílejí se na finančním zprostředkování, bankami však nejsou. „Nemusí to nutně znamenat nic špatného, byť by tomu název napovídal. Patří sem, mimo jiné, i nebankovní poskytovatelé úvěrů a leasingové společnosti, které se zaměřují na finanční produkty,“ vysvětlují Aleš Melecký, vedoucí Katedry ekonomie a Martin Hodula, pedagog Ekonomické fakulty a výzkumník České národní banky.

Vědci, kteří jsou v druhé fázi výzkumu, zjistili, že se stínové bankovnictví vyvíjí mnohem více cyklicky, než bankovnictví tradiční – v dobrých časech roste rychleji, v těch špatných rychleji klesá, což může být jednou z příčin krizí. Problémem mohou být i ty produkty stínového bankovnictví, které využívají komplexních finančních operací, díky čemuž mohou přispívat k nárůstu rizik na finančních trzích. 

Zásadní význam má ve vztahu ke stínovému bankovnictví otázka regulace a dohledu. „U nás na tradiční banky, pojišťovny, investiční a penzijní fondy a částečně i na některé subjekty stínového bankovnictví dohlíží Česká národní banka,“ říká Martin Hodula. U subjektů stínového bankovnictví je však míra regulace a intenzita dohledu nižší. „I v této oblasti pracujeme s cizími peněžními prostředky, a proto je otázka nastavení správné míry regulace a dohledu opravdu klíčová,“ dodávají vědci.

Stínové bankovnictví hraje velkou roli ve Spojených státech a také v některých zemích Asie. K jeho růstu přispěla motivace provádění regulatorní arbitráže v reakci na zpřísňování bankovní regulace. „Všechny ekonomické subjekty mají určité potřeby. A když vaše potřeba nemůže být uspokojena tím, co je právě nabízeno, hledáte nějakou alternativu.“ Pokud tedy potřebujeme větší výnos, ale v bankovním sektoru na něj nedosáhneme, hledáme jiné cesty, kam můžeme své peníze nasměrovat. „To je jeden z hlavních motorů finančních inovací, honba za výnosem,“ říkají ekonomové.

V současné době ekonomové mluví zejména o stínovém bankovnictví v Číně. Rostou tam ceny nemovitostí, ve větších městech už si občané nemohou dovolit pořídit si menší byt. A právě do Asie směřuje spousta peněz zahraničních investorů. Čína hraje roli také v otázce ekonomické krize. „Globální ekonomika může zpomalit v návaznosti na eskalaci obchodního konfliktu mezi USA a Čínou, například.“ Krize tady budou vždy, není však pravděpodobné, že by v dohledné době nastal takový kolaps, jako v případě finanční krize z roku 2007-2008. „Ekonomika se dynamicky mění, stejně jako náš svět,“ uzavírají vědci.


© 2019 VŠB-TU Ostrava