Jakub Šafránek na svá studentská léta v Ostravě vzpomíná rád, často využívá kontaktů, které díky studiu na VŠB-TUO získal. „Pracuji v oboru, často se setkávám s kamarády ze školy, třeba na geologické službě,“ vypráví Jakub Šafránek na začátek. Ve škole jej bavilo téměř všechno, výjimkou byly algoritmy a datové struktury. „Velmi rychle jsem přišel na to, že když si nedělám zápisky, na přednášky jsem si bral skripta a s pedagogem komunikoval, odnesu si mnohem více. I na zkouškách jsem měl lepší pozici – vyučující mě znali,“ říká Jakub Šafránek. Měl radši přednášky v malých sálech. Zábavné chvilky zažíval i na cvičeních. Na jednom z nich zamořili se spolužákem laboratoř oranžovým dýmem, velmi štiplavým. „Cvičící z nás moc nadšená nebyla,“ přiznává absolvent.
To, co se ve škole naučil, mu pomáhá i profesním životě. „Jsem geolog a technik, což je pro práci v národních parcích nebo chráněných krajinných oblastech výhoda,“ usmívá se Jakub Šafránek. VŠB – Technická univerzita mu pomohla rozvinout tzv. soft skills, velmi si ale cení zkušenost z akademického senátu. „Dokázal jsem, a dokážu, díky tomu jednat s lidmi,“ říká Jakub Šafránek. Rád vzpomíná i na tzv. šachťáky, které se na HGF léta pořádají, na exkurze, během nichž projeli autobusem celou republiku. „Absolvoval jsem i mapák na Rejvízu, který byl skvělý. Pamatuji si, že jsem tam jel svým starým favoritem. Cesta zpět byla dobrodružná, kamarád musel auto hladit, konejšit, poháněl ho. A nakonec jsme dojeli až do Ostravy,“ směje se Jakub Šafránek. Místo nakonec navštívil i po škole, dokonce si odtamtud přivezl psa, kterého pojmenoval, jak jinak, Rejvíz.
Jakub Šafránek pracuje v Národním parku České Švýcarsko, kam se dostal přes inzerát. Vede oddělení geologie a tzv. skalní čety. „Jsme čtyři, tři skalníci a jeden geolog, provozujeme monitoring svahových deformací,“ přibližuje svou práci Šafránek. Tým má 450 měřicích bodů, které ručně, jednou za 14 dní, měří. Pracuje ale i s automatickými monitorovacími sadami. „Právě teď vrcholí projekt na modernizaci automatického monitoringu na Pravčické bráně. Bude zde osazeno osm dilatometrů a tiltmetr,“ říká geolog. V současné době se zabývá i koncepcí vrtání. „Přemýšlím, jakým způsobem zadat studii, kde by bylo popsáno, jak vrtat – aby řekli, takhle ano, ale takhle ne,“ vysvětluje. Jeho práce je ale nejen administrativní, pracuje i venku. Věnuje se i environmentalismu – třeba likvidaci skládek v národních parcích. Snaží se něco tvořit a proaktivně za ochranu přírody bojovat. Covid-19 ovlivnil i návštěvnost Národního parku České Švýcarsko, do kterého zavítává více lidí. „Nechodí na frekventovaná místa, jako je Pravčická brána, chodí na skrytá místa a navštěvují i místa zakázaná,“ říká Jakub Šafránek. Jsou i agresivnější – na strážce.
Jakub Šafránek spolupracuje i s dalšími institucemi, a to nejen v Česku, ale i v zahraničí. Většinou pracuje na technických záležitostech geologie, monitoringu skalních řícení. „Všeobecnou geologii nechávám pro jiné. Přírodu je ale třeba vnímat komplexně. Spolupracuji na všech činnostech spojených s ochranou přírodního dědictví,“ dodává absolvent. On sám inklinuje k technickým oborům, ale jakékoliv vzdělání je přínosem. „Člověk by měl být zvídavý a zvědavý. Pokud ale studuje jen pro titul, marní čas a vyhazuje peníze,“ uzavírá absolvent.