„Kybernetika je propojení počítačů a reálného světa,“ říká nově jmenovaný profesor Jiří Koziorek

Co pro něj jmenování znamená, kudy vedla cesta na VŠB – Technickou univerzitu Ostrava a na jakém výzkumu momentálně pracuje, se dočtete v rozhovoru.

Prezident České republiky v prosinci podepsal dekrety novým profesorům, mezi nimi i ten váš. Je pro vás dosažení nejvyššího akademického titulu vrcholem kariéry?

Titul profesora považuji za ocenění dlouhodobé práce směřující k rozvoji oboru, k budování výkonného týmu a k dosahování zajímavých výzkumných výsledků. Titulu profesora si velice vážím. Nepřemýšlím však o tom, zda je tento titul jako takový vrcholem kariéry. Za klíčové v rámci své profesní kariéry považuji spíše to, že mohu vykonávat zajímavou práci v přátelském kolektivu a za výborných podmínek.

Titul profesora jste získal v oboru kybernetika. Co si pod ním má laik představit? Co všechno váš obor zahrnuje?

Vždycky mě přitahovala technika, elektronika, počítače a jejich programování. Z mého pohledu je nejzajímavější, když tyto oblasti můžeme propojit. Systém, který člověk navrhl, program, který vytvořil, pak dokáže rozpohybovat stroj, vyrobit produkt, automaticky řídit nějaký proces. A o tom je podle mě kybernetika. Je to propojení počítačů a reálného světa. Aplikace řídicích systémů, automatizace a robotiky v různých oblastech průmyslu a lidského života.

Působíte jako vedoucí katedry kybernetiky a biomedicínského inženýrství. Jak vypadá váš běžný den?

Mám kalendář plný různých úkolů, schůzek, povinností a není výjimkou, že na konci dne zjišťuji, že je tam těch úkolů více, než ráno. Na druhou stranu, moje pracovní náplň je zajímavá, různorodá, pracuji ve tvůrčím týmu, a to vše přispívá k tomu, že mi ta práce přináší radost. Mám možnost řešit zajímavé projekty, předávat zkušenosti studentům, setkávat se se zajímavými osobnostmi z celého světa a z velké části si svou pracovní náplň ovlivňovat sám.

Vedle vedoucího katedry jste také pedagog a výzkumník. Jak zvládáte distanční výuku?

Distanční výuka je pro oblast kybernetiky velkou komplikací, jelikož naše laboratorní výuka je postavena na reálné práci s technikou a získávání zkušeností, což při online výuce téměř nelze.

Jací jsou podle vás dnešní studenti? Jak vzpomínáte na svá studentská léta? Jaký student jste byl vy?

Dnešní studenti jsou podle mého názoru jako studenti v kterémkoliv předchozím období. Každý rok si u obhajoby diplomových prací říkám, že máme řadu talentovaných a motivovaných studentů, kteří odvedli výbornou práci. Samozřejmě se najdou i takoví, o kterých se to říct nedá. A jaký student jsem byl já? To by spíše řekli moji učitelé, ale myslím si, že snad dobrý. Studoval jsem obor, který mě bavil, a zároveň jsem měl vždy spoustu koníčků a zájmů. Takže to studium šlo vždycky nějak snadno.

Co vás baví na výuce nejvíce?

Asi skutečnost, že jsme v poslední době schopni studentům poskytovat opravdu kvalitní vybavení pro práci, nejnovější automatizační techniku, roboty. A že studenti jsou schopni s touto technikou realizovat kvalitní výsledky. Dá se říct, že studenti odházejí do praxe se znalostmi toho nejnovějšího, co se dnes v automatizaci používá.

Každý máme už odmalička své vysněné povolání. Čím jste chtěl být vy? A kdy se ve vás zrodila láska k technickým vědám?

Technika mě bavila vždycky, pořád jsem něco vytvářel. A rád. Jednalo se o elektroniku, různé mechanické konstrukce, později pak programy. To vedlo k výběru elektrotechnické střední školy se zaměřením na automatizaci. A od té doby mě už automatizace nepustila.

Co vás na kybernetice a obecně na vašem oboru baví nejvíce?

To nejlepší na mém oboru je fakt, že se jedná o obor, který je dnes v centru pozornosti. Pojmy jako digitalizace průmyslu, Průmysl 4.0, digitální dvojče apod. jsou dnes skloňovány většinou průmyslových firem. Tím pádem je spousta příležitostí řešit zajímavé projekty a společné aktivity, které vedou k reálným výsledkům výzkumu uplatnitelných v praxi.

Už jsme zmínili, že krom výuky se věnujete také výzkumu. Čemu konkrétně?

V rámci svého výzkumu se věnuji zejména návrhu systémů pro automatizaci a robotiku, senzorům, systémům pro sběr dat jak v průmyslové oblasti, ale i v jiných oblastech. V současnosti například řešíme projekt z programu H2020, kde se zabýváme systémy pro měření a sběr dat z geotermálních výměníků. V rámci výzkumných aktivit mě nejvíce baví hledat příležitosti na společný výzkum s průmyslovými partnery i s partnery z akademické sféry.

Čemu se věnujete, když zrovna nepracujete?

Svůj volný čas rád trávím aktivně. Ať již při sportu v přírodě, cestováním po okolí na motorce nebo snahou podávat umělecké výkony v amatérské hudební skupině.