Chceme, aby se kampus VŠB-TUO stal smart kampusem

Kampus VŠB – Technické univerzity Ostrava čeká výstavba dvou budov. Kdy se s výstavbou začne a kdy budou obě budovy hotové?

V kampusu VŠB-TUO by měla do konce roku 2023 vyrůst nová budova Ekonomické fakulty, která bude do května roku 2024 vybavena interiérem a AV technikou, výuka by v ní, podle předběžných plánů, měla být zahájena v zimním semestru akademického roku 2024/2025. Mezi budovou mateřské školy a Institutu environmentálních technologií se staví Centrum energetických a environmentálních technologií Explorer, kde by stavební práce měly být dokončeny letos v březnu, otevřít by se měl v září 2023.

Klíčovou stavbou je budova Ekonomické fakulty, jejíž základní kámen byl položen 20. prosince 2021. Proč se VŠB-TUO pro dislokaci EKF z centra města rozhodla?

Projekt nové budovy EKF vznikl na základě koncepce integrovat objekty rozptýlené po městě zpět do mateřského kampusu VŠB-TUO. Navíc, náklady na správu, provoz a údržbu je nutné zefektivnit a soustředit postupně zpět do porubského areálu. O přemístění EKF rozhodly právě ekonomické a provozní důvody, spojené s vysokými náklady na rekonstrukci objektu na Sokolské třídě v centru města a potřeba optimalizace provozu, zejména možnost sdílení poslucháren, knihovny, menzy, sportovišť a dalších společných služeb kampusu.

Jak bude nová budova vypadat?

Jedná se o pětipodlažní budovu půdorysného tvaru čtverce. Celé podzemní podlaží slouží jako hromadné parkovací stání s vjezdem pomocí venkovní rampy, zbylé čtyři nadzemní podlaží tvoří výukové prostory. V 1NP a 2NP jsou to převážně učebny a přednáškové sály, ve 3NP a 4NP pak kanceláře akademických pracovníků. Součástí bude také otevřené venkovní atrium.

Jak budova EKF zapadne do architektury kampusu a v čem tkví výjimečnost stavby?

Architektonické řešení navazuje na urbanistickou strukturu stávajících objektů v dané části kampusu. Mezi novou budovou “ekonomky” a kruhovkou vznikne tzv. studentské náměstí – místo pro odpočinek i vzájemné setkávání. Požadavky na inovativní tendence byly zadavatelem deklarovány především ve třech oblastech – v oblasti udržitelné výstavby, v oblasti hospodaření s energiemi a v oblasti použití inovativních principů navrhování metodikou BIM, tedy Building Information Modelling.

„Požadavky na inovativní tendence byly zadavatelem deklarovány především ve třech oblastech – v oblasti udržitelné výstavby, v oblasti hospodaření s energiemi a v oblasti použití inovativních principů navrhování metodikou BIM.“

Zmínili jsme už, že mezi Institutem environmentálních technologií a školkou vyroste budova CEETe. Jak bude vypadat a v čem je tato stavba výjimečná?

Pozemek, kde bude CEETe vystavěn, není nijak využíván, je zatravněn a výškově převýšen cca o 2 metry nad obslužnou komunikací budovy IET. CEETe bude čtyřpodlažní stavba obdélníkového tvaru. Navržená budova bude sloužit k výzkumu a vývoji v oblasti spolehlivé, bezpečné a životnímu prostředí šetrné výroby, konverze, dodávky a užití energie s aplikací nejmodernějších vědeckých přístupů v oblasti nových materiálů pro energetiku, akumulaci energie a metod řízení toku energie v komplexních energetických celcích. S využitím výsledků projektu bude vytvořena výzkumná základna pro efektivní transformaci současného stavu energetiky na bezuhlíkové technologie s vazbou na efektivní cirkulární ekonomiku a rozvoj vodíkové energetiky.      

Kdybychom srovnali kampus v roce 2010 s rokem letošním, jak se za těch 11 let změnil?

Poměrně hodně. Za posledních 11 let se jen do staveb hodně zainvestovalo, přičemž nejvýznamnějšími stavebními investicemi byla nová budova Fakulty elektrotechniky a informatiky a budova IT4Innovations národního superpočítačového centra.  V jedné části kampusu byly vybudovány nové laboratoře CPIT TL1, sloužící zejména pro výuku studentů Fakult materiálově technologické a strojní. Nové výukové zázemí umožňuje simulovat pro studenty reálné podmínky ve výrobním provozu. V jiné části kampusu postupně vznikla významná stavba – budova Testbed CPI TL3. Ta je koncipovaná jako živá, vývojově výuková laboratoř, kde je možné nalézt „chytrou továrnu“ budoucnosti s výrobní linkou propojenou s tzv. digitálním dvojčetem. Součástí jsou i laboratorní plochy umožňující modelování a testování systémů moderních automobilů, autonomních dopravníků, a také energetických toků. V budově mohou dokonce bydlet lidé v tzv. pozorovacích bytech. Jejich život tam je vědecky sledován 24 hodin denně.  Neustále pokračujeme v postupné rekonstrukci kolejí, což oceňují zejména studenti, kterým se zvyšuje komfort bydlení. Proběhla také úspěšná rekonstrukce vnějšího opláštění Menzy. Z menších stavebních akcí lze uvést zateplení budovy „J“, rekonstrukce výměníkové stanice – energoblok, rekonstrukce sociálního zařízení budovy A, rekonstrukce VO v areálu univerzity, rekonstrukce chodeb budovy D a zateplení budovy Krásnopolská včetně střechy.

Čekají nás do roku 2025, tedy v tom kratším časovém horizontu, ještě nějaké další výstavby?

Připravujeme výstavbu nového vědeckého centra REFRESH, jehož součástí je nová budova, budovu CPIT TL4  a Centrum robotiky. Navrhovaný komplex Vědeckého centra REFRESH VŠB-TUO tvoří objekt hlavní budovy, dva objekty vedlejší a podzemní parkoviště, které propojí Vědecké centrum s pavilonem Business centra. Centrum REFRESH bude umístěno na místě stávající haly „HARD“. Na povrchu podzemního parkoviště bude vytvořeno Vědecké náměstí jako veřejný prostor spojující pavilóny se zaměřením na vědecko-výzkumnou činnost a jako doplňující veřejný prostor kampusu ke Studentskému náměstí u pavilónu C.

A jak to bude s výstavbou již zmíněné budovy CPIT TL4 a Centra robotiky?

V budově CPIT TL4 budou umístěny laboratoře a administrativní prostory doplňující vedlejší budovu CPIT TL3. Architektonicky nová budova navazuje na vedlejší objekt a vizuálně obě budovy sjednocuje. Pro vznik uceleného Centra robotiky pod záštitou FS bude využita budova staré menzy, nacházející se v blízkosti kolejí.

Jak se změní kampus univerzity do roku 2030?

Kampus je vnímán jako městečko, veřejný prostor se studenty a zaměstnanci. Podle dlouhodobé vize současného vedení univerzity se postupně stane „živou laboratoří“. Jde o to, jak se nám podaří tyto věci skloubit dohromady. Náš areál by se mohl stát smart kampusem. Tedy kampusem, který umí využívat data a poznatky poskytované digitálními a jinými IT technologiemi. Koncept umožní zlepšení provozu, další akademický rozvoj i zvýšení kvality života studentů a  zaměstnanců. Tzv. chytrá řešení souvisejí také s životním prostředím, optimalizací dopravy a parkování, osvětlením či odpady. Mají ale také například spojitost se zavedením 5G sítě nebo aplikací energetiky 4.0. To vše jsme popsali v Generelu rozvoje VŠB-TUO 2021+, který řeší rozvoj kampusu do roku 2030 v úrovni urbanistické koncepce.

„Areál VŠB-TUO by se mohl stát smart kampusem, který umí využívat data a poznatky poskytované digitálními a jinými IT technologiemi. Koncept umožní zlepšení provozu, další akademický rozvoj i zvýšení kvality života studentů a  zaměstnanců.“

Jaká je tedy strategie kampusu do roku 2030?

Naší vizí je moderní univerzitní „smart kampus“ se zachováním dislokovaného areálu FAST a FBI. Chceme se zaměřit především na obnovu a modernizaci budov vč. související infrastruktury, zvýšení atraktivity území kampusu v Ostravě-Porubě,  posílení širších vztahů v území VŠB-TUO a VTP MSIC, novou výstavbu související s přemístěním Ekonomické fakulty,  rozvoj vědecko výzkumného potenciálu VŠB-TUO  s předpokladem přemístění objektů, které brzdí vědecko-výzkumný a edukační rozvoj.  

Navazuje tato konkrétní strategie kampusu  na strategii z dřívějška?                                 

Urbanistická koncepce a architektura kampusu navazuje na původní urbanistickou strukturu areálu z šedesátých let minulého století a vychází z charakteru stávající zástavby centrální části areálu i městské části Poruba. Při výstavbě nových budov v kampusu se řídíme tím, abychom doplnili urbanisticko-architektonickou strukturu zástavby v intencích původního řešení, abychom respektovali výškovou hladinu zástavby, aby objekty nebyly v rozporu s urbanisticko-architektonickým výrazem lokalit. Další zásady se vztahují například na minimální výšku nových objektů, která nepřesáhne 3NP, na zeleň a vodu, ekologii a environmentální přístup, dopravu, rozvoj muzea a výtvarných děl v areálu, jeho orientační a informační systém, bezpečnost, smart kampus. Generel rozvoje i v případě jeho modifikace podle aktuálních finančních možností dlouhodobě splňuje  požadavky na zajištění prostorových kapacit pro takový rozsah výuky, který odpovídá cílům v oblasti  vzdělávání,   zajištění prostorových požadavků pro realizaci cílů v oblasti vědy a výzkumu,  finanční udržitelnost prostorových kapacit a naplnění třetí role univerzity. Do budoucna má naše univerzita další rozvojové záměry, které jsou podmíněny získáním finančních zdrojů. 

Závěr

Naše univerzita je a chce být kvalitní moderní technickou univerzitou. Má celou řadu špičkových aktivit v hlavních oblastech své činnosti v oblasti vzdělávání a oblasti vědeckovýzkumné. V obou případech se zaměřuje na suroviny, energetiku, ekologii, informační technologie, nové materiály, konstrukce a technologie, bezpečnostní výzkum, strojírenství, řízení, rozhodování a modelování ekonomických a finančních procesů. VŠB-TUO dnes patří mezi významná vědecko-výzkumná pracoviště v České republice a je důležitou součástí rozvoje a inovačních aktivit Moravskoslezského kraje. Pokud chceme rozvíjet univerzitu a zvyšovat její atraktivitu, musíme souběžně budovat i její zázemí a infrastrukturu.
 

Text: Ing. Barbora Urbanovská, Vztahy s veřejností

Foto: archiv VŠB-TUO