„Díky matematice technici mohou zrealizovat své potřeby a představy,“ říká oceněná pedagožka Dagmar Dlouhá

Ta cenu získala mimo jiné za to, že zkvalitňuje náročnou výuku matematiky a deskriptivní geometrie pomocí jí navržených studijních materiálů, které umožňují posílit individuální přístup k výuce jednotlivých studentů a tím zvýšit jejich šanci na úspěšné dokončení studia. Co pro ni ocenění znamená, čím ji matematika uchvátila a jaké má plány do budoucna? Odpověděla v rozhovoru.

Výzvu k předložení návrhů na udělení Ceny ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole nebo významnou inovaci ve vzdělávací činnosti v období tří let před podáním nominace, přičemž důraz je kladen na konkrétní vzdělávací počiny, vyhlašuje MŠMT již třetím rokem.

Co pro vás ocenění od ministra školství, mládeže a tělovýchovy, které jste získala v prosinci loňského roku, znamená?

Těžko se to popisuje. Mám samozřejmě velkou radost a pocit zadostiučinění za práci, kterou s kolegy děláme, bohužel mám ale stále pocit, že se výuka bere jako něco samozřejmého, ne primárního. Cítím stud vůči svým kolegům, protože spousta z nich by si zasloužila stejné ocenění, jaké jsem dostala já.

Matematika nebývá u mnohých žáků základních a studentů středních a vysokých škol oblíbeným předmětem. Čím zaujala vás, když jste si ji vybrala jako obor?

Nasměrovala mě paní učitelka na 1. stupni základní školy, která mě doporučila do matematické třídy. Prvně jsem ale studovala techniku, až tam mě matematika zaujala. Líbilo se mi, že ji mohu využít jako prostředek k tomu, abych mohla, jako technik, vyjádřit své potřeby a realizovat je. Jsem ráda, že se mi podařilo skloubit jak matematické, tak i technické vzdělávání.

Proč je matematika pro mnoho dětí a dospívajících takovým strašákem?

Domnívám se, že ten problém vznikl mnohem dřív. Kdybychom měli ty příčiny rozebírat, přišli bychom na řadu důvodů. Myslím si, že i ve společnosti se nosí, že je matematika problém. Neříkám, že to není náročný předmět, ale v okamžiku, kdy jí dáte možnost či šanci, věnujete jí čas a pochopíte ji, je pak jednoduchá. To pochopení může být delší. Ale tak je to, obecně, s každým talentem. Někdo dochází na hodiny klavíru, doma si skladby sem tam zopakuje a umí je výborně, někdo stráví hodiny a hodiny cvičením, aby vůbec něco zahrál. I matematice musíte věnovat určitý čas. Chápu, že existují lidé, kterým nejdou běžné matematické operace, předpokládám však, že nebudou směřovat na technickou školu.

S jakou matematickou problematikou se na vás studenti nejčastěji obracejí? Jsou derivace a integrály tím největším problémem?

Je to učivo základní školy, protože žákům a studentům mnohdy chybí matematická gramotnost. Podle mě stojí na chatrných základech.

Představte si, že jsem student, který přichází do prvního ročníku a z matematiky má hrůzu. Co byste mi, pro úspěšné dokončení předmětu, poradila?

 Že je třeba si uvědomovat své nedostatky a mít sebereflexi. Sám musí chtít, musí být otevřený ke všem možnostem, které škola nabízí. Krom klasické výuky nabízejí některé fakulty VŠB-TUO i volitelný předmět jako základy matematiky, na škole výborně funguje Math Support Centre, pokud se bojí obrátit na své vyučující, anebo se před nimi stydí. Já s kolegy připravuji doplňkové hodiny na základy matematiky a dělám kurzy také pro středoškoláky. Myslím si, že VŠB – Technická univerzita Ostrava nabízí oproti jiným vysokým školám spoustu možností, jak předmět zvládnout.

Sledujete v průběhu semestru, že se u vašich studentů ten vztah k matematice mění? Že už předmět není takovým strašákem, jako na začátku.

Studenty mívám třeba jen v prvním semestru, což je krátká doba. Někdy se mi podaří mít je nejenom v prvním semestru, ale po celý první a pak druhý ročník, kde mohu sledovat, jak moc se vyvíjejí. A někdy jsem příjemně překvapená, protože vykročí z komfortní zóny, opravdu počítají a podaří se jim předmět zvládnout. Nejde ani tak o to, že jej zvládnou na výbornou, jde o ten pokrok, to je pro mě důležité a dělá mi to radost. A velkou radost mám, že se mezi tutory v Math Support Centre řadí i studenti, kteří jsou opravdu skvělí a vždycky ochotní pomoci svým spolužákům.

Měla by se matematika už na základních školách učit jinak? Jak?

Nemusíme hledat nový způsob, jak matematiku vyučovat. Matematika vyžaduje dril, bez počítání příkladů to prostě nepůjde, student si z počítání musí udělat rutinu.  Byla bych ale moc ráda, kdyby předmět vyučovali lidé, kteří jej mají rádi a s láskou ho pak předávali i svým žákům a studentům.

Jak jste se dostala na VŠB – Technickou univerzitu Ostrava?

Moi starší spolužáci mě přiměli, abych si na VŠB-TUO podala přihlášku, že to pro mě bude dobrá volba. Neměla jsem ještě ani státnice a už jsem se sem hlásila. Vyšlo to, nastoupila jsem sem hned po ukončení vysoké školy.

Nakousli už jsme téma derivací a integrálů, mezi studenty mnohdy neoblíbených. Co vás osobně na matematice baví nejvíc?

Jsem geometr, takže geometrie. Baví mě vnímat prostor kolem sebe pomocí matematiky.

Jste jednou z tutorek v Math Support Centru. Chodí za vámi studenti všech fakult?

MSC už má pobočku na třech místech, krom ústředny v budově knihovny nás studenti najdou i na Fakultě stavební a Fakultě bezpečnostního inženýrství. Já osobně se teď zaměřuji na doplňkové hodiny, protože ne každý student je připraven na to ptát se. Když student přijde a řekne mi, jaká látka mu dělá problém, společně se na ni podíváme. Je to pro ně efektivnější. Nabízím jim je jak prezenčně, tak i online.  

Jak vlastně probíhá výuka matematiky online? Neměli z distančních přednášek a cvičení studenti hrůzu?

Nic jiného nám bohužel nezbylo, opatření proti covid-19 se měnila docela rychle. Nad online výukou samozřejmě strávíte násobně víc času, protože u některých předmětů je těžké vysvětlit danou problematiku přes počítač. Více jsme se studenty spolupracovali, museli se více připravovat doma. Ale zvládli jsme to.

Na jakých projektech se jako matematička v současné době podílíte?

S kolegy sledujeme jezero Most, které vzniklo zatopením. Už čtyři roky měříme tvar volní vodní hladiny a výsledky zpracováváme. Jsou klíčové pro další zatopení.

A otázka na závěr – jaké máte v pracovní oblasti plány do budoucna?

Člověk míní, život mění. Chci se nicméně zabývat výukou a připravit další podpůrné studijní materiály pro naše studenty v předmětech, které je učím, tedy v matematice a deskriptivní geometrii. Chci připravit materiál, díky kterému by si každý student našel své tempo. Chystám proto vrstevnaté materiály, u kterých si člověk řekne, že z této látky mu to stačí, ale když se podívá na jiné téma, zjistí, že potřebuje víc. Chci zkrátka materiály metodicky zpracovat a vytvořit studentům něco jako manuál.

Text: Bc. Lukáš Janečka, Ing. Barbora Urbanovská

Foto: Tanasis, Magazín PATRIOT