Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku

Na Muralu Bazaly se podílela i VŠB-TUO

Na Muralu Bazaly se podílela i VŠB-TUO
Opěrnou zeď na Bazalech zdobí velkoformátové dílo umělce Jana Bogy Lörincze. Malba specifickým způsobem zobrazuje historická období, kterými region po tisíciletí procházel.

„Inspiroval jsem se prehistorickými nástěnnými malbami, což jde vidět i v materiálovém složení barev,“ vysvětluje umělec. Pigmenty se mlely na VŠB – Technické univerzitě Ostrava, na vzniku díla se tak podílely Fakulta materiálově-technologická a Centrum nanotechnologií, jež je součástí CEET VŠB-TUO.

Dílu dominují tři barvy: černá, bílá a červená. „Koksová, nebo chcete-li uhlíková, čerň, cihlová červeň a vápencová běloba jsou pigmenty používané od prehistorie. Jeskynní nástěnné malby, které se dochovaly, byly malovány právě těmito materiály,“ říká Jan Bogy Lörincz na začátek. Ten se při výběru barev zaměřil na průmyslové a stavební odpady, které rovněž obsahují zmíněné suroviny. „Odkazuji na průmyslový charakter regionu. Testovali jsme materiál z hořící haldy v Heřmanicích, energosádrovec z elektrárny v Třebovicích a  další materiály, které rovněž mohly být použity, ale nevyhovovaly především barevností,“ dodává umělec s tím, že průmyslové odpady jsou nadějným zdrojem pro výrobu pigmentů.  Nakonec zvítězila koksová čerň z právě rekultivovaného území bývalé koksovny Jana Šverma v Mariánských horách, cihlová čerň jsou namleté cihly z bývalého dolu Jan Maria na Hranečníku a vápencová běloba je pravděpodobně z lomu Kotouč ve Štramberku. K surovinám nebylo těžké se dostat, v Ostravě jsou k dispozici na každém kroku ohromná množství.

„Světlostálost by neměl být problém. Uhlík ani pálená hlína v čase nijak dramaticky nemění svou barvu, stejně jako vápenec, pojivo našich pigmentů je průmyslové, silikon-akrylátové,“ vysvětluje Jan Bogy Lörincz. Na malbu bylo využito přes 0,5 tuny barev, ty se mlely na VŠB-TUO. Proces samotné výroby nátěrové hmoty svěřil umělec odborníkům z české firmy ROKOSPOL. „Konzultoval jsem s nimi velikost částic pigmentu, a také možnosti doladění odstínu namletého materiálu. Těžké bylo především doladění cihlové barvy, která kromě mleté cihly obsahuje i stopová množství dalších pigmentů. Výsledný odstín neměl připomínat jednoznačně červenou, oranžovou nebo hnědou. Snad se nám to povedlo,“ říká. S barvami se Janovi pracovalo dobře, překvapila ho jen menší krycí schopnost a specifická hrubší struktura.

Malba se na zeď přenášela v noci pomocí projektoru, který byl umístěn na protější stranu cesty. „Obraz jsme po jednotlivých barvách nasvěcovali, byl to krásný vizuální zážitek,“ usmívá se. Projektor totiž vytváří zajímavé stíny a osvětlované předměty tak získávají zvláštní charakter. „Horší bylo sladění pracovního rytmu s rytmem tělesným. Předpokládal jsem, že budeme první týden svítit a pak už jen malovat, ale zmýlil jsem se. Svítili jsme téměř každou noc a pak dopoledne malovali. Odpoledne se na zdi nahřáté na 50 a více stupňů nedalo pracovat,“ přiznává umělec.  Hotovo bylo za 27 dní.

Vernisáž proběhla 19. září, její součástí byla i komentovaná prohlídka díla i hymna FC Baník Ostrava, kterou připravila Janáčkova filharmonie. Reakce na malbu jsou různorodé – od úplné negace až po pozitivní ohlasy.

Jak spolupráce s umělcem vůbec vznikla a jak samotný proces mletí probíhal?

Odpověděly doc. Ing. Silvie Brožová, Ph.D. z Fakulty materiálově-technologické a doc. Ing. Gražyna Simha Martynková, Ph.D. z Centra nanotechnologií CEET VŠB-TUO.

Jedna z prvních informací o pomoci s odpadním materiálem při výrobě pigmentů barev pro Mural Bazaly se na Fakultě materiálově-technologické objevila v květnu letošního roku, a jak přiznává Silvie Brožová, zdála se být pro obor metalurgie dost vzdálená. „Každá výzva ale člověka někam posune, a tak jsem se rozhodla na e-mail odpovědět a požádat o bližší informace s tím, že v oblasti recyklace se vždy nějaké řešení najde,“ přibližuje docentka Brožová na začátek. Následoval sled zpráv, který vykrystalizoval ve velmi zajímavý a řešitelný problém. „Jednalo se o tři druhy barev z recyklovaných materiálů, které jsou charakteristické pro Moravskoslezský kraj. Červenou zastupují staré cihly, charakterizující výstavbu dělnických domků, které sloužily pro ubytování pracovníků hutních závodů. Další barva byla černá, představující uhlí a koks, které je u nás všudypřítomné a pro metalurgické závody nezbytné. Poslední barvou je bílá, která prezentuje vápenec, vápenky a výrobu surového železa a oceli,“ říká. Tyto materiály jsou nezbytné pro veškerý průmysl, ocel člověk používá napříč svou činností a současná společnost bez ní nefunguje.

Bylo ale třeba zhodnotit možnosti, kde by se pigmentové prášky mohly připravit, řešilo se také, jakým způsobem k úkolu přistoupit. A protože docentka Brožová dlouhodobě spolupracuje s docentkou Martynkovou z Centra nanotechnologií CEET VŠB-TUO, byla volba jasná. „Po několika konzultacích, které se týkaly způsobu přípravy, jsme zvolili cestu suchého mletí s následnou separací na 100 mikronové frakce,“ vysvětluje docentka Brožová. Z původních 40 kilogramů cihlového pigmentového prášku nakonec připravovali 13 kilogramů, pro tři lidi to ale byla práce na týden. „Cihly jsou relativně křehký keramický materiál, jsou ale na poměry nanotechnologií nehomogenní. První mletí šlo velmi jednoduše a rychle, každé další ale bylo obtížnější,“ přiznává docentka Martynková. Ta spolupracovala s kolegní Janou Kupkovou a doktorandem Sajjanem K. Sathishem. „Některé cihly jsme museli zpracovat i kladivem, naštětí je Sajjan silný chlap,“ dodává. Prášek z koksu byl lepší, po trojnásobném mletí nezůstávaly zbytky. „Krycí schopnosti mohu potvrdit, v mikrometrickém měřítku se blíží intenzitě sazí.

Obě vědkyně se byly na malování podívat. „Sice jsme nepřidaly ruku k dílu, ale popovídali jsme si právě o možnostech barev, pigmentech. A možná příště použijeme nano-barvu z Centra nanotechnologií CEET VŠB-TUO“ uzavírá Gražyna Simha Martynková.

Vloženo: 18. 1. 2023
Kategorie:  Aktuality
Zadal:  Administrátor
Útvar: 9920 - Vztahy s veřejností
Zpět