Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku
Platnost příspěvku skončila 29. 2. 2024!

O kvalitě VŠB-TUO jsem neměl pochyb

O kvalitě VŠB-TUO jsem neměl pochyb
Původně stavař, dnes policejní potápěč v Brně, to je por. Ing. Daniel Kesely. Jak se ke své práci dostal, co pro něj znamená Ostrava a jak vzpomíná na VŠB-TUO? Odpověděl v rozhovoru.

Proč jste si pro svá studia vybral právě VŠB-TUO a jak na ně vzpomínáte?

VŠB-TUO jsem si vybral jednoduše proto, že z Ostravy pocházím. Bydlel jsem tam a chtěl jsem pokračovat ve studiu stavebnictví, které tato škola taky poskytuje. Samozřejmě se nejedná pouze o umístění školy, byl jsem také přesvědčen o její dlouholeté tradici a vysoké kvalitě studia.
Na studia vzpomínám určitě pozitivně, i když byl v podstatě každý studijný rok úplně jiný. První tři roky jsem sice studoval jako každý jiný běžný student a užíval si studentského života, čtvrtý ročník jsem ale nastupoval již na individuální studium a v dalším semestru jsem přešel na kombinované studium. Brzo jsem založil rodinu, tak jsem musel nastoupit do práce. Čtvrtý ročník jsem si z musel z pracovních důvodů zopakovat, ale nakonec se mi podařilo úspěšně dokončit bakalářské státnice. Magisterské studium jsem také studoval kombinovaně, ovšem celé již v době covidové. Pokud si vzpomínám, tak jsem se ve škole za 1,5 roku objevil bohužel pouze asi 5x.

Jaké předměty vám přišly nejtěžší, a jaké vás naopak bavily nejvíc?

Jako nejtěžší předmět bych mohl asi označit Pružnost a plasticitu (a všechny tři ostatní předměty, které na sebe navazovaly). Dále Stavební hmoty v prvním semestru. Ty otevřou oči všem studentům, jak moc je studium na vysoké škole odlišné od školy střední.

Zvládal jste studium levou zadní? 

Levou zadní jsem asi nezvládal žádný předmět, všechny mě stály určitě alespoň minimum úsilí. Kdybych měl ale určit jeden předmět, byla by to jednozněčně Mechanika hornin a zemin v druhém ročníku. Předmět byl sice těžký, mě ale vyloženě bavil, a proto jsem se od dalšího ročníku rozhodl studovat obor Geotechniky a podzemního stavitelství.

Neuvažoval jste o studiu jinde, nelákala vás Praha, Olomouc nebo Brno?

O studiu jinde jsem samozřejmě taky uvažoval. Docela rychle však převládly argumenty pro VŠB-TUO. Měl jsem zde veškeré zázemí od rodiny po kamarády a o kvalitě školy jsem taktéž neměl pochyb. Naopak jsem byl rád, že právě takto kvalitní stavební fakulta byla zrovna v mém městě.

Co se vám vybaví, když se řekne VŠB-TUO?

Velmi kvalitní technická univerzita. Nic chytrého mě už nenapadá. (smích)

Jak vzpomínáte na svá studia v Ostravě?

Na studia mohu vzpomínat maximálně první 3 roky, protože pak byly v mém žebříčku priorit až na 3. místě. Na tyto 3 roky vzpomínám však velmi rád. Přece jenom jsou to asi ty nejsvobodnější roky života. Jenže všechno má své ALE, a tím byl nedostatek financí na zábavu. Den má pouze 24 hodin a vše se v tom věku prostě stihnout nedá. (úsměv)

Máte Ostravu rád?

Ostravu mám velmi rád, je to mé rodné město. A jako každy spravny ostravak ho považuju za nejlepší město (smich). Momentálně sice bydlím v Brně, ale rozhodně se chci co nejdříve vrátit domů natrvalo.

Čerpáte ze znalostí, které jste získal na VŠB-TUO, i v současnosti?

Znalosti určitě čerpám, především rozšířené znalosti v matematice a fyzice. Dále mě těší odbornost na podzemní stavby a zakládání staveb. V práci bohužel nevyužiji asi nic.

Jak váš obor ovlivnila pandemie nebo válka na Ukrajině?

Válka na Ukrajině mě těsně minula, ale pandemie mi ovlivnila podstatnou část mého studia. Začala asi v polovině mého posledního semestru na bakalářském studiu. Státnice proběhly v podstatě normálně, akorát bez nějakého styku s ostatními studenty. Do školy jsem přišel přesně na čas zkoušky a odešel asi za 1,5 hodiny po konci zkoušky. Magisterské studium proběhlo, jak jsem již napsal, celé během covidu. Do školy jsem docházel pouze kvůli konzultacím k diplomové práci a pak až přímo na státnice. Studium bylo velmi závislé na samostudiu, což mi osobně vyhovovalo více. Kdyby profesoři všechny své přednášky nahráli na internet, byl bych nejspokojenější (neseděl jsem jenom doma, ale jako příslušník HZS jsem pracoval i během pandemie a spoustu přednášek mi uniklo). Část věcí se bohužel doma naučit nedá, tak se prostě vynechaly. Přesto jsme na státnicích museli prokázat veškeré znalosti nezávisle na pandemii.

Píšete, že pracujete u policejních potápěčů v Brně. Jak jste se k této práci dostal?

Ano, v dubnu 2022 jsem nastoupil jako policejní potápěč na Oddělení speciálních potápěčských činností a výcviku PČR. Cesta sem nebyla tak složitá a klikatá, jak by se na první pohled zdálo, i když od stavebnictví je k této práci velmi daleko. Na jaře roku 2018 jsem s dlouholetou přítelkyní založil rodinu, tak jsem musel přerušit denní studium a našel jsem si práci. Chtěl jsem pokračovat v oboru stavebnictví, tak jsem se stal stavbyvedoucím ve firmě, která se zabývala stabilizací zemních a skalních svahů a zakládáním staveb na velkoprofilových pilotách. Faktorů, proč jsem zde nesetrval, bylo spousta. Asi nejzásadnější byly má poctivost a pravdomluvnost, což ve stavebnictví nesklízí mnoho úspěchů. Nabídla se mi tedy možnost nastoupit k potápěčům u HZS. Podstoupil jsem výběrové řízení a v červnu roku 2018 jsem se stal příslušníkem ZÚ HZS ČR.
Sloužil jsem zde asi 3 roky, než o mě můj současný zaměstnavatel projevil zájem. Byl jsem velmi překvapený, jelikož se jedná o elitní útvar zabývající se potápěčskou činností. Vůbec jsem tedy neváhal a přestoupil na své současné pracoviště. Ne, že bych byl nějaký elitní potápěč, to zatím opravdu ne. Ale každý kolektiv potřebuje nabírat mladé lidi, aby se jim mohly předat zkušenosti. Jak říkal můj kolega: "Já tu vždycky nebudu!"

Jak vypadá váš běžný pracovní den?

Běžný pracovní den v mé práci není v podstatě ničím zajímavý. Spousta odborné, fyzické, vědomostní i psychické přípravy. Staráme se o svěřenou techniku: potápěčské vybavení, vozidla, zbraně. A spouta výcviků: potápění, práce ve výškách nebo kondiční jízdy s nákladními automobily či plavidly. Pokud je vůle, každý den vypadá jinak. Zní to možná zajímavě, ale toho studia a administrativy je stále spousta. Jenže pak zazvoní telefon a někdo vám do vašich plánů hodí vidle. Jsme povoláni operačním technikem na výjezd. 

 

Pokud to není tajné, co pod vodou hledáte? Člověk si vždycky vybaví záběry z kriminálních seriálů.

Převážně se jedná o pátrání po věcech souvisejících s trestnou činností nebo pátrání po pohřešovaných osobách. Jedná se tedy o vše, co se nalézá pod vodní hladinou a někdo to potřebuje vytáhnout. Pokud se na daném místě nějaký z těchto předmětů nachází, my jej vypátráme, ohledáme pro účely vyšetřování a vynášíme nad vodní hladinu. A co hledáme? Nejčastěji pohřešované osoby, zbraně, trezory, peněženky... Prostě vše, co je podstatné pro policejní vyšetřování. Na kriminálky zapomeňte, jakmile to projde dramaturgií, je vše špatně (smích). Naše práce prostě trvá dlouho a je taktéž maximálně diskrétní, což pro filmová plátna není nikterak atraktivní.

Co byste poradil současným studentům VŠB-TUO?

Rada na závěr: raději udělám vše hned a neodkládám na později. Mnohokrát se mi to během studia vyplatilo a nejednou zachránilo studium. V pracovním životě se tím snažím stále řídit.

 

Vloženo: 20. 3. 2023
Kategorie:  Aktuality
Zadal:  Administrátor
Útvar: 9920 - Vztahy s veřejností
Zpět