Tohle pivo chutnalo po vítězství

Už nějakou dobu se ti přezdívá ostravský Johnny Depp. Lichotí ti to?

Lichotí, co by ne. Alespoň mám nějaké poznávací znamení, které si lidi zapamatujou.

Myslím, že lidé tady na škole už zachytili i tvé úspěchy na letošních závodech – dvě zlata a stříbro z disciplíny Business Plan Presentation. To se ten talent objevil s prvním závodem, nebo o něm víš už dlouho?

Kluci mě vlastně kvůli tomuhle do týmu před pěti lety povolali. Hledali někoho, kdo se nebojí mluvit před lidmi, tak jsem do toho šel. Za ty roky jsem se naučil, jak prezentaci logicky sestavit. A jak byznys plán „prodat“, aby to dávalo hlavu a patu. Už taky vím, že se člověk musí dobře rozmluvit. Za ty roky jsem si na prezentování zvykl.

Býváš nervózní?

Ani ne, je to spíš nárazové. Třeba v Holandsku jsem si úvodní prezentaci s porotci vyloženě užil, byl to skoro přátelský pokec. Ale ve finále už mi došlo, že by z toho poprvé mohlo něco být. Nebyl jsem ani tak nervózní z většího množství lidí, jako spíš z velkého očekávání, které všichni měli. Závody v Česku byly naopak úplně na pohodu. A Chorvatsko? Tam mě opět trochu přemohla tréma, protože šlo o tři finále za sebou. Nakonec to klaplo a bylo z toho další zlato.

Řekl bys o sobě, že jsi extrovert?

Na dílně určitě víc než v osobním životě.

Čím to je?

Máme super kolektiv, užijem si hodně srandy. Našel jsem tu dobré přátele – jak mezi staršími členy, tak i nováčky. S některými jsme si hodně sedli. Na soutěži mám rád i kontakt s ostatními týmy z jiných zemí, vždycky dobře pokecáme. Možná je i tohle extrovertní aspekt mojí povahy. Že se nebojím navázat hovor s novými lidmi v cizím jazyce.

Angličtinu tedy zvládáš na jedničku?

Musím, jinak bych v téhle disciplíně moc šancí neměl. Ale i ostatní členové týmu jsou na tom s angličtinou dobře. Na soutěžích se člověk hodně rozmluví a získá slovní zásobu, kterou pak využije. Jde mu to tak nějak lehčeji, přirozeněji. To je jeden z velkých benefitů projektu Formula TU Ostrava.

Přemýšlel jsi nad tím, díky čemu jsi u porotců vlastně tolik uspěl?

Asi to zafungovalo všechno nějak dohromady. Obsah prezentace, samotný byznys plán, finance i prezentační schopnosti. Byl jsem přirozený, mluvil jsem spatra – to myslím ocenili. Prezentaci si nikdy nepřipravuju slovo od slova.

Co bys doporučil všem, co se chtějí v prezentování zlepšit?

Aby se nejdřív dobře rozmluvili a věděli, o čem mluví. A taky aby si ujasnili, jak začít a čím chtějí skončit.

Jeden kolega, který také často prezentuje a přednáší před spoustou lidí, se mi svěřil, že je to pro něj tak trochu „egomasírka“. Taky ti tahle disciplína umí pohladit ego?

O disciplíně jako takové bych to úplně neřekl, ale když si pak jdete na pódium pro cenu a kluci vás zvedají nad hlavu, příjemné to určitě je. Byl úžasný pocit tohle zažít. Letos jsme byli na pódiu úplně poprvé a hned třikrát díky mému přičinění. Křičeli jsme „formula“ a lidé nám odpovídali „Ostrava“. Bylo a je to velké zadostiučinění po tom, co jsme odvedli tolik práce na autě i prezentaci. Mám pocit, že to k něčemu bylo.

Kluci mi poradili, abych se zeptala na to, jak ti chutnalo pivo z boty. Tak jaké bylo?

Dobré. Chutnalo po vítězství.

To byl nějaký hec?

Jak se to vezme. Na dílně máme takový interní vtip, který mě přiměl sundat a zahodit botu. Vyhecovali mě až pořadatelé, abych vítězné pivo vypil z ní.

Oslavy tedy musely stát zato, nebo se pletu?

V kempu se slavilo pořádně, to jo. Byl to jeden z posledních závodů sezóny, takže ze všech spadlo napětí a chtěli si to užít. Formula Student je těžká práce, člověku ale dá hrozně moc. Zároveň je to ale velká zábava obohacená o setkání s jinými týmy. Nejvíc si rozumíme s týmy z Budapeště, Grazu, Stuttgartu, Prahy a Brna.

Žádné konkurenční boje se tedy nekonají?

Vůbec ne, je tam přátelská atmosféra. Všichni ví, jak je těžké, co děláme, a jak moc to pro nás znamená. Proto si navzájem přejeme úspěch, ačkoli chceme samozřejmě dopadnout co nejlíp. Všichni máme stejný cíl.

Tohle byly tvé poslední závody v roli studenta. Už jste našli někoho, kdo po tobě převezme štafetu?

Mám pár kandidátů. Už jsem s nimi mluvil a předal jim nějaké informace. Zároveň jsem všechny materiály zpracoval tak, aby to pro ně bylo uchopitelné.

Máš pro svého nástupce nějaké rady?

Hlavně ať si to užije. To dělá hrozně moc.

Text: Mgr. Lada Dittrichová, koordinátorka PR Fakulty strojní VŠB-TUO

Foto: Karel Juchelka, člen týmu Formula TU Ostrava