Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku
Ukončeno v akademickém roce 2012/2013

Legislativa a monitoring v ochraně ovzduší

Typ studia bakalářské
Jazyk výuky čeština
Kód 361-0356/01
Zkratka LeMon
Název předmětu česky Legislativa a monitoring v ochraně ovzduší
Název předmětu anglicky Legislation and Monitoring in Environmental Protection
Kreditů 3
Garantující katedra Katedra energetiky
Garant předmětu Ing. Tomáš Výtisk, Ph.D.

Osnova předmětu

1. Rozdělení oblastí v legislativě, zákon o životním prostředí, vysvětlení
základních pojmů a definování rozsahu požadovaných znalostí.
2. Zákon o ochraně ovzduší, výklad, základní pojmy, rozdělění zdrojů
znečištění, povinnosti jejich provozovatelů, přípustná úroveň znečištění.
3. Státní správa na úseku ochrany ovzduší, rozsah pravomocí, registr zdrojů
znečištění, zpoplatnění emisí škodlivin, výpočet poplatků.
4. Měření u elektráren, tepláren a výtopen, emisní limity a další podmínky
provozu zdrojů znečištění, ekonomické a technické nástroje kontroly dodržení
emisních limitů.
5. Monitorování úrovně škodlivin z hlediska požadavků legislativy, základní
pojmy v oblasti měření, rozdělení měřicích principů.
6. Způsoby zjišťování množství emisí plynných znečišťujících látek.
7. Výpočet množství emisí plynných škodlivin, přepočty na referenční stav a
prokazování dodržení emisních limitů.
8. Zpracování výsledků měření plynných škodlivin ze zdroje znečišťování jako
podklad pro státní správu v ochraně ovzduší a pro výpočet poplatku za
znečišťování ovzduší, ověřování kontinuálního monitoringu.
9. Kontinuální emisní monitoring, vyhodnocení dodržení emisních limitů,
princip využití mobilních laboratoří pro monitorování emisí a imisí škodlivin,
význam autorizovaného měření emisí.

OTÁZKY KE ZKOUŠCE:
1. Zákon o ovzduší, výklad, základní pojmy, rozdělení zdrojů znečištění,ČIŽP
2.Povinnosti provozovatelů zdrojů znečišťování
3.Přípustná úroveň znečištění ovzduší, limity, poplatky, smogová situace
4.Poplatky za znečištění ovzduší, sazby, způsob výpočtu, oznamovací povinnost,
rozdělení hlavních zpoplatněných látek
5. Nařízení vlády 146/2009 Sb., rozdělení spalovacích zdrojů, termíny a způsob
měření, prokazování dodržení emisního limitu
6. Vyhláška č.205/2009 Sb., výklad, základní pojmy
7. Emisní limity, referenční stav, kategorizace zdrojů a škodlivin
8. Způsoby zjišťování množství vypouštěných škodlivin, metody, termíny, měřicí
technika
9. Autorizované měření emisí - princip, způsoby, podmínky
10. Prokazování dodržení emisních limitů, referenční stav, podmínky pro
spalování více druhů paliva
11. Základní pojmy v oblasti měření, rozdělění měřicích principů v oblasti
analýz, vlastnosti analyzátorů
12. Způsob zjišťování emisí škodlivin - měření koncentrace plynných složek
spalin
13. Výpočet množství emisí plynných škodlivin, přepočet na referenční stav,
stanovení měrné výrobní emise
14. Ověřování kontinuálního monitoringu plynných emisí

Povinná literatura

[1] MŽP ČR: Zákon č.201/2012 Sb. O ochraně ovzduší, včetně prováděcích předpisů
[2] RAJNIAK I.: Tepelno energetické a emisné merania. Bratislava, 1997, ISBN 80-88683-20-3.
[3] BARTOVSKÝ T.: Analyzátory emisí. VUSTE servis s.p., Praha, 1994.

Doporučená literatura

[1] MŽP ČR: Vyhláška č. 415/2012 Sb. o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování.