Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku

Metody dekontaminace prostředí

Typ studia navazující magisterské
Jazyk výuky čeština
Kód 541-0566/03
Zkratka MDKP
Název předmětu česky Metody dekontaminace prostředí
Název předmětu anglicky Methods of Environment Decontaminations
Kreditů 5
Garantující katedra Katedra geologického inženýrství
Garant předmětu prof. Ing. Helena Raclavská, CSc.

Osnova předmětu

1. Ekologická zátěž.Základní pojmy a definice, kriteria pro posuzování znečištění zemin a podzemní vody. Základní fyzikálně-chemické vlastnosti zemin.
2. Cizorodé látky v zeminách a podzemních vodách. Základní fyzikálně-chemické vlastnosti rizikových prvků a organických polutantů.
3. Persistentní organické polutanty (POP) – výskyt, chování, vlastnosti.
4. Těžké kovy v zeminách – výskyt a schopnost migrace.
5. Analýza rizik. Metodika výpočtu. Určení plošného a prostorového rozsahu kontaminace. Posouzení šíření znečištění. Metody průzkumu.
6. Biologické metody dekontaminace zemin.Obecný princip biologických metod dekontaminace, půdní mikroorganizmy, technologie bioremediace, bioventing, bioremediace – ex situ: bioskládky, biorekatory, biofiltry, zemědělské
obdělávání.
7. Případové studie: biodegradece fenolů, ropných látek, polyaromatických uhlovodíků.
8. Fyzikálně-chemické metody dekontaminace zemin. Technologie „In situ“: pneumatické rozrušování, proplachování zemin, odplynění zemin, solidifikace/stabilizace. Technologie „Ex situ“: chemická oxidace/redukce, katalyzovaný alkalický rozklad nebo dehalogenace, dehalogenace glykolem, praní zemin, odplynění zemin, solidifikace/stabilizace, extrakce rozpouštědly, destilace.
9. Nakládání s odpady s obsahem biodegradabilní složky. Aerobní a anaerobní technologie.
10. Termické metody dekontaminace zemin. Základní energetické parametry.Technologie „In situ“: termicky podporovaná
extrakce par z půd, vitrifikace a technologie „Ex situ“: nízkoteplotní termická desorpce, vysokoteplotní termická desorpce, vitrifikace, spalování, pyrolýza, extrakce parou.
11. Problematika spoluspalování odpadů ve velkých energetických zdrojích.
12. Ostatní technologie pro dekontaminaci půd. Elektrokinetické technologie dekontaminace.
13. Technologie pro dekontaminace podzemních vod.Stripování, vystřelkování (air sparging), pasivní ochrana – bariéry, vakuová extrakce parou, bioreaktory a biofiltrace, filtrace, ionexy, srážení, UV-oxidace, membránová separace, oxidace.
14. Technologie pro dekontaminace podzemních vod. Sorpce, Langmuirova a Freundlichova isoterma. Technologie
rekultivace skládek. Zákon o odpadech – chemické hodnocení odpadů. Podmínky pro výběr lokality, geotechnické zabezpečení skládky, monitorovací systémy, systémy sanace a rekultivace.

Povinná literatura

MATĚJŮ V.: Kompendium sanačních technologií. ISBN 80-86832-15-5, 2006, (280 s.)
RACLAVSKÁ K., RACLAVSKÁ H., MATÝSEK D.: Ochrana půd. Učební texty, CD ROM. VŠB – TU Ostrava. Opravené a doplněné vydání, 2010.
RACLAVSKÁ H.: Znečištění zemin a metody jejich dekontaminace, Učební texty VŠB – TU Ostrava, 1998, (118 s.) – 20 kusů knihovna
HOLLIDAY G., DEUEL L.: Guidebook for Waste and Soil Remediation: For NonHazardous Petroleum and Salt-Contaminated Sites. 2008, ASME, 1-288.

Doporučená literatura

FRANKOVSKÁ J., SLANINKA I., KORDÍK J.: Atlas sanačných metód environmentálnych zaťaží. Štátny geologický ústav Dionýza Štura Bratislava, 2010, 1-360.
KURAŠ M.: Odpady a jejich zpracování. Vodní Zdroje Ekomonitor, 2014, 1-344. ISBN 978-80-86832-807 .
Metodický pokyn MŽP: Zásady zpracování studie proveditelnosti opatření pro nápravu závadného stavu kontaminovaných lokalit. MŽP ČR, červen 2007.
SIMON T.: Environmental Risk Assessment: A toxicological approach. CRC Press, Boca Raton, 1-406, 2014.