Cvičení :
1. Počátek historie zeměměřictví do r. 650 př.Kr. v Mezopotámii, Egyptě, Indii
(vytyčovací práce, astronomická pozorování, měření délek a délkové míry).
Nálezy – důkazy.
2. Doba od r. 650 př.Kr. do 400 po Kr. Zeměměřictví v Řecku: Pythagoras,
Eratosthénes z Kyrény (systém stupňů zem. délky a šířky, určení rozměrů
zemského tělesa). Ptolemaios a jeho kartografické dílo. Praktické zeměměřictví
v Římské říši: vytyčovací práce, římské míry, Herónova kniha „O dioptře“,
přístroje a pomůcky (groma, chorobates, gnómon, hodometr).
3. Středověk 400-1600. Kniha Silvestra II „Geometra“. Používání kompasů a
portulánové mapy. Jakubova hůl. Souřadnicové systémy té doby. Vliv Arabů na
evropskou vzdělanost. Zřízení zemských desek v Čechách. Počátky důlního
měřictví. Uplatnění zeměměřičů v praxi. Klaudyánova mapa Čech, Komenského
mapa. Agricola a jeho dílo. Vodní díla v Čechách.
4. Raný novověk 1600-1750. Rozvoj vědních disciplín a technik. Vznik prvních
dalekohledů. Barometrické měření výšek. Snelliova triangulace. Vznik
nivelačního přístroje a teodolitu. 1. až 4. berní rula. Műllerovo mapování Čech
a Moravy.
5. Odborné filmy dle výběru pedagoga.
6. Novověk 1750-1840. Velké francouzské stupňové měření. První definice délkové
jednotky. Počátky fotografie. 1. a 2. vojenské mapování v Čechách. Josefský,
Tereziánsko-josefský a stabilní katastr.
7. 1840-1890. Měření zeměpisných délek. Besselův elipsoid. První barevné
fotografie a počátky fotogrammetrie. Prototypy metru a Metrická konference.
Vznik tachymetrie.
8. od pol. 19. stol. do r. 1918. Zeměměřictví v habsburských zemích. Úhlová a
astronomická měření v Čechách. Jaderský výškový systém. Výšková měření a
základní nivelační body. 3. vojenské mapování Čech. Polohopisný a výškopisný
plán Prahy. Výuka geodézie na pražské technice.
9. 1900-1940 ve světě. Vývoj fotografie, přístrojů a fotogrammetrie
(stereokomparátor, stereoautograf). Počátky letecké fotogrammetrie. Měření
gyroteodolitem. Vývoj přístrojové techniky (Kern, Wild, Zeiss).
10. 1918-1945. Vznik Vojenského topografického ústavu. Budování JTSK. První
atlas České republiky. ČJNS a nivelační práce. Nový výškopisný plán Prahy.
Budování československého pozemkového katastru.
11. Geodézie v ČR. České mechanické dílny (Spitra, Frič, Srb a Štys, Meopta).
Návštěva sbírek historických měřických přístrojů.
12. 1945-1950. Budování astronomicko-geodetické sítě. Uzákonění JTSK a
rozdělení zobrazení na civilní a vojenské. Sjednocení geodetických a
kartografických základů. Státní mapy SMH-5 a SMO-5.
13. 1950-dodnes ve světě. Elektronické dálkoměry a tachymetry. Nové definice
délkových jednotek. Zpřesnění referenčního elipsoidu. Nový navigační systém
GPS. Celosvětové družicové systémy a družicová geodézie.
14. 1950-dodnes v ČR. Sjednocení civilní zeměměřické služby. Jednotná evidence
půdy. Technicko-hospodářské mapování. Tvorba základní mapy velkého měřítka.
Digitální katastrální mapa. Celosvětový a místní souřadnicový systém.
15. Odevzdávání a kontrola seminárních prací. Práce se studenty.
1. Počátek historie zeměměřictví do r. 650 př.Kr. v Mezopotámii, Egyptě, Indii
(vytyčovací práce, astronomická pozorování, měření délek a délkové míry).
Nálezy – důkazy.
2. Doba od r. 650 př.Kr. do 400 po Kr. Zeměměřictví v Řecku: Pythagoras,
Eratosthénes z Kyrény (systém stupňů zem. délky a šířky, určení rozměrů
zemského tělesa). Ptolemaios a jeho kartografické dílo. Praktické zeměměřictví
v Římské říši: vytyčovací práce, římské míry, Herónova kniha „O dioptře“,
přístroje a pomůcky (groma, chorobates, gnómon, hodometr).
3. Středověk 400-1600. Kniha Silvestra II „Geometra“. Používání kompasů a
portulánové mapy. Jakubova hůl. Souřadnicové systémy té doby. Vliv Arabů na
evropskou vzdělanost. Zřízení zemských desek v Čechách. Počátky důlního
měřictví. Uplatnění zeměměřičů v praxi. Klaudyánova mapa Čech, Komenského
mapa. Agricola a jeho dílo. Vodní díla v Čechách.
4. Raný novověk 1600-1750. Rozvoj vědních disciplín a technik. Vznik prvních
dalekohledů. Barometrické měření výšek. Snelliova triangulace. Vznik
nivelačního přístroje a teodolitu. 1. až 4. berní rula. Műllerovo mapování Čech
a Moravy.
5. Odborné filmy dle výběru pedagoga.
6. Novověk 1750-1840. Velké francouzské stupňové měření. První definice délkové
jednotky. Počátky fotografie. 1. a 2. vojenské mapování v Čechách. Josefský,
Tereziánsko-josefský a stabilní katastr.
7. 1840-1890. Měření zeměpisných délek. Besselův elipsoid. První barevné
fotografie a počátky fotogrammetrie. Prototypy metru a Metrická konference.
Vznik tachymetrie.
8. od pol. 19. stol. do r. 1918. Zeměměřictví v habsburských zemích. Úhlová a
astronomická měření v Čechách. Jaderský výškový systém. Výšková měření a
základní nivelační body. 3. vojenské mapování Čech. Polohopisný a výškopisný
plán Prahy. Výuka geodézie na pražské technice.
9. 1900-1940 ve světě. Vývoj fotografie, přístrojů a fotogrammetrie
(stereokomparátor, stereoautograf). Počátky letecké fotogrammetrie. Měření
gyroteodolitem. Vývoj přístrojové techniky (Kern, Wild, Zeiss).
10. 1918-1945. Vznik Vojenského topografického ústavu. Budování JTSK. První
atlas České republiky. ČJNS a nivelační práce. Nový výškopisný plán Prahy.
Budování československého pozemkového katastru.
11. Geodézie v ČR. České mechanické dílny (Spitra, Frič, Srb a Štys, Meopta).
Návštěva sbírek historických měřických přístrojů.
12. 1945-1950. Budování astronomicko-geodetické sítě. Uzákonění JTSK a
rozdělení zobrazení na civilní a vojenské. Sjednocení geodetických a
kartografických základů. Státní mapy SMH-5 a SMO-5.
13. 1950-dodnes ve světě. Elektronické dálkoměry a tachymetry. Nové definice
délkových jednotek. Zpřesnění referenčního elipsoidu. Nový navigační systém
GPS. Celosvětové družicové systémy a družicová geodézie.
14. 1950-dodnes v ČR. Sjednocení civilní zeměměřické služby. Jednotná evidence
půdy. Technicko-hospodářské mapování. Tvorba základní mapy velkého měřítka.
Digitální katastrální mapa. Celosvětový a místní souřadnicový systém.
15. Odevzdávání a kontrola seminárních prací. Práce se studenty.