Přednášky:
1. Základní zdroje biosféry, jejich vztah a význam, ekologie flory a fauny vodního prostředí. Historie, vývoj, pojmy, definice a dělení toxikologie, aplikace.
2. Účinky toxických látek na organismy a floru obecně, specifické a potenciální účinky, vztah k požadavkům na jakost vody dle způsobů užívání vody.
3. Toxicita jednotlivých organických a anorganických látek a jejich sloučenin, toxicita těžkých kovů a radioaktivních látek, sloučenin dusíku, chlorovaných uhlovodíků, kyseliny chlorfenoxyoctové, organofosfátů, karbonátů, pesticidů a detergentů.
4. Toxicita vod průmyslových a zemědělských - z celulosek a papíren, textilních barviv, pomocných průmyslových činidel, apod. Toxické metabolity produkované mikroorganismy, bakteriální toxiny, mykotoxiny.
5. Faktory ovlivňující toxicitu (vlastnosti vody, citlivost organismů, současný výskyt různých látek, ap.) a biodegrabilitu, testy biologické rozložitelnosti, standardy.
6. – 7. Stanovení toxicity - hlavní toxikologické hodnoty, způsoby a postupy stanovení, principy a provádění, volba metod a testovacích organismů.
8. – 9. Biologické metody hodnocení potenciálních účinků škodlivin, využití a aplikace výsledků testů – metody hodnocení hydrotoxicity, rizikovosti, účinnosti technologie úpravy a čištění vody, rizikovost odpadů - vodných výluhů.
10. – 11. Bioindikační funkce ryb, zatížení sladkovodních ryb kontaminanty (výskyt těžkých kovů ve svalovině ryb, histologicko-patologické změny ap.), změny ve skladbě rybích společenstev při havarijních a trvalých změnách kvality vody, korelace mezi zdravotním stavem ryb a toxicitou.
12. Vyhodnocování experimentů (geofické metody, ortogonální polynomy, využití experimentálních dat – porovnání výsledků různých testů, hodnocení jakosti vody dle testů toxicity (rizik, účinnosti čištění), vztah testů toxicity a chemických analýz.
13. Informační hydrotoxikologické systémy a jejich využití, modelové situace a jejich řešení. Současný stav povrchových toků z hlediska toxicity.
14. – 15. Nové směry, postupy a tendence - enzymatické metody, embryolarvální testy, genotoxicita, QSAR.
Znalosti prokazované po ukončení předmětu: Student získá základní přehled, znalosti a kompetence v problematice hydrotoxikologického hodnocení nebezpečnosti polutantů naorganismy vodního ekosystému.
Dovednosti prokazované po ukončení předmětu: Studenti dokážou diskutovat a interpretovat obecné principy hydrotoxikologie (toxické působení látek na organismy a prostředí, metody a principy testů, monitoring, interpretace výsledků a hodnocení užitkovosti) a budou zvládat hodnocení a využití metodických postupů v hydrotoxikologii pro předpovědi toxických účinků látek. Studenti budou schopni zdůvodnit aplikace a využití poznatků hydrotoxikologie v praxi.
1. Základní zdroje biosféry, jejich vztah a význam, ekologie flory a fauny vodního prostředí. Historie, vývoj, pojmy, definice a dělení toxikologie, aplikace.
2. Účinky toxických látek na organismy a floru obecně, specifické a potenciální účinky, vztah k požadavkům na jakost vody dle způsobů užívání vody.
3. Toxicita jednotlivých organických a anorganických látek a jejich sloučenin, toxicita těžkých kovů a radioaktivních látek, sloučenin dusíku, chlorovaných uhlovodíků, kyseliny chlorfenoxyoctové, organofosfátů, karbonátů, pesticidů a detergentů.
4. Toxicita vod průmyslových a zemědělských - z celulosek a papíren, textilních barviv, pomocných průmyslových činidel, apod. Toxické metabolity produkované mikroorganismy, bakteriální toxiny, mykotoxiny.
5. Faktory ovlivňující toxicitu (vlastnosti vody, citlivost organismů, současný výskyt různých látek, ap.) a biodegrabilitu, testy biologické rozložitelnosti, standardy.
6. – 7. Stanovení toxicity - hlavní toxikologické hodnoty, způsoby a postupy stanovení, principy a provádění, volba metod a testovacích organismů.
8. – 9. Biologické metody hodnocení potenciálních účinků škodlivin, využití a aplikace výsledků testů – metody hodnocení hydrotoxicity, rizikovosti, účinnosti technologie úpravy a čištění vody, rizikovost odpadů - vodných výluhů.
10. – 11. Bioindikační funkce ryb, zatížení sladkovodních ryb kontaminanty (výskyt těžkých kovů ve svalovině ryb, histologicko-patologické změny ap.), změny ve skladbě rybích společenstev při havarijních a trvalých změnách kvality vody, korelace mezi zdravotním stavem ryb a toxicitou.
12. Vyhodnocování experimentů (geofické metody, ortogonální polynomy, využití experimentálních dat – porovnání výsledků různých testů, hodnocení jakosti vody dle testů toxicity (rizik, účinnosti čištění), vztah testů toxicity a chemických analýz.
13. Informační hydrotoxikologické systémy a jejich využití, modelové situace a jejich řešení. Současný stav povrchových toků z hlediska toxicity.
14. – 15. Nové směry, postupy a tendence - enzymatické metody, embryolarvální testy, genotoxicita, QSAR.
Znalosti prokazované po ukončení předmětu: Student získá základní přehled, znalosti a kompetence v problematice hydrotoxikologického hodnocení nebezpečnosti polutantů naorganismy vodního ekosystému.
Dovednosti prokazované po ukončení předmětu: Studenti dokážou diskutovat a interpretovat obecné principy hydrotoxikologie (toxické působení látek na organismy a prostředí, metody a principy testů, monitoring, interpretace výsledků a hodnocení užitkovosti) a budou zvládat hodnocení a využití metodických postupů v hydrotoxikologii pro předpovědi toxických účinků látek. Studenti budou schopni zdůvodnit aplikace a využití poznatků hydrotoxikologie v praxi.