Krizové řízení je forma řízení při řešení mimořádných událostí, kdy se
uplatňují nestandardní metody a při vyhlášení krizových stavů i krizová
legislativa. Je zaměřené na člověka, životní a lidmi vytvořené prostředí a na
aspekty související s prvky, vazbami a toky v takto vytvořeném systému. Jeho
cílem je zajistit trvale udržitelný rozvoj lidské společnosti včetně základních
funkcí státu a veřejné správy v krizových situacích. Je záležitostí státní
správy a samosprávy na všech úrovních, soukromých organizací, nevládních i
humanitárních organizací i všech občanů. Jedná se o proces, jehož cílem je
udržet chování systému v přijatelných mezích, ve kterých se realizují žádoucí
cíle a potlačují nežádoucí projevy. Studium krizového řízení se skládá z
diagnostikování možných nouzových situací, plánování preventivních opatření a
opatření na zmírnění mimořádných událostí, zajištění připravenosti na zvládnutí
uvedených událostí, zajištění odezvy na ně, výchozí stav pro obnovu postižených
oblastí a nastartování jejich dalšího rozvoje. Používá následující nástroje:
analýza a řízení rizika, managament, havarijní, krizové a civilní nouzové
plánování. Zásadní je i oblast krizové ekonomiky a logistiky.