Hospodářská geografie

Studium hospodářské geografie patří mezi všeobecně vzdělávací předměty. Její výuka by se měla stát jedním ze základních zdrojů, které pomáhají vytvářet dnes požadovanou všestranně vzdělanou osobnost ekonoma. Především geografie světové ekonomiky, která je její nosnou částí, by měla dát budoucím ekonomům takové poznatky, aby byli schopni kvalifikovaně analyzovat a rozhodovacími postupy ovlivňovat s co nejmenšími negativními dopady prostorovou organizaci zejména ekonomických jevů a procesů. V dnešním světě je oprávněně zdůrazňováno hledisko prostorovosti, které tvoří jednu z důležitých specifik nejen hospodářské geografie, ale i dalších geografických vědních disciplín.
Vzhledem k tomu, že hospodářská geografie je vědou založenou na principu komplexnosti a principu heterogennosti, je současně i vědou výrazně interdiscipli-nárního charakteru. Proto část jejích poznatků mohou využívat i ostatní vědní obory, z nichž jmenujme alespoň ekonomické a sociální vědy, ekolo¬gii, demografii, regionální ekonomiku aj.
Citelně se na výsledných vlastnostech
prostorových struktur (kvalitách relativně komplexních funkčně vztahových
záležitostí) podílejí interakční vazby průmyslové a zemědělské výroby a
dopravního systému se společností a přírodou. Přestože oblast lidského
podnikání nevýrobního charakteru (tj. problematika služeb, nevýrobní sektor)
zaznamenává celkově rostoucí vliv na pohyb světové ekonomiky, je zapotřebí si
uvědomit, že v globálním měřítku je stále ještě pro většinu státu světa
rozhodujícím impulsem hospodářského rozvoje právě průmysl a zemědělství.