Urbanismus jako etika a estetika stavby míst a měst

Smyslem rozvinutí myšlení v doktorské etapě studia v intencích předmětu urbanismu je také si tyto intence je uvědomovat jako poučený postoj a produktivně vědecky řešit spíše než plánování územní architekturu v technicky a historicky podmíněné rovině obecného zájmu. To si lze podrobněji v urbanismu uvědomit až spolu s hledáním sdílených společenských a tedy i environmentálních hodnot, také hlubším osvojením používání jediného platného – etického profesního postoje architekta jako urbanisty. To je třeba založit jak v oblasti legislativně zobecnitelného přístupu, tak v oblasti technicky i společensky SROZUMITELNÉHO MYŠLENÍ o stavbě míst a měst. Je to URBANISTICKÁ PROTOTEORIE V KRITICKÉM MYŠLENÍ BEZ APRIORNÍHO PLÁNOVAČSTVÍ.
Úspěšný doktorand jako absolvent tohoto předmětu by měl být schopen i teoretického urbanistického myšlení jako ten, který díky rozvíjeným základům elementárního a srozumitelného urbanismu nalézá vztah ke sdíleným hodnotám městského budování. Právě to je aktuální uprostřed dnes často nesrozumitelných postupů (zejména v plánovacím urbanismu chápaných nejen coby pouhých pseudobudoucnostních „věšteb“).
Cílem předmětu v doktorském studiu, na což nemůže postačovat magisterské studium, je nalézat prvky obecněji platného inovativního zobecnitelného přístupu jak environmentálního tak společensky naléhavého architektonického urbanismu směřujícího jak do svobodnějšího urbanistického tak i do přesnějšího a obecného legislativního a etického myšlení.
Nejelementárnější způsob významu absolvování předmětu je PRO VYUŽITÍ V PRAXI; i tam se může odvíjet právě z této urbanistické prototeorie, založené na záměrném zdržením se obvyklých plánovačských mnohomluvných funkcionálních aktivit, dnes zakládaných v urbanismu nejčastěji na převaze názorů a představách o fiktivní budoucí utopické realitě -a/nebo často i na bezobsažných klišé, která jsou proti smyslu vzdělávání architektů. Podle tohoto názoru na předmět URBANISMU JAKO ETIKY A ESTETIKY v souladu s filosofií se do urbanismu proniklé vědecké poznání hodnot nenechá pohltit vlastním předmětem. Dle interiorizace urbanistické hodnoty soustřeďující se kolem fenoménu logické věcné přítomnosti důležitých ohnisek a lokalit je zde možné etické a estetické – uchopitelné čili pochopitelné pojetí nakonec i městského plánování. Tak vše zohledňující nové urbanistické myšlení je vhodné pro naše architektonické za_stavění a tak i městské či krajinné civilizované ochraňování a budování…