Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku

Urbanismus jako etika a estetika stavby míst a měst

Jazyk výuky angličtina, čeština
Kód 222-0978
Zkratka UEE
Název předmětu česky Urbanismus jako etika a estetika stavby míst a měst
Název předmětu anglicky Urbanism as ethics and aesthetics of the building sites and cities
Garantující katedra Katedra městského inženýrství
Garant předmětu Prof. Ing. arch. Petr Hrůša

Cíle předmětu

Smyslem rozvinutí myšlení v doktorské etapě studia v intencích předmětu urbanismu je také si tyto intence je uvědomovat jako poučený postoj a produktivně vědecky řešit spíše než plánování územní architekturu v technicky a historicky podmíněné rovině obecného zájmu. To si lze podrobněji v urbanismu uvědomit až spolu s hledáním sdílených společenských a tedy i environmentálních hodnot, také hlubším osvojením používání jediného platného – etického profesního postoje architekta jako urbanisty. To je třeba založit jak v oblasti legislativně zobecnitelného přístupu, tak v oblasti technicky i společensky SROZUMITELNÉHO MYŠLENÍ o stavbě míst a měst. Je to URBANISTICKÁ PROTOTEORIE V KRITICKÉM MYŠLENÍ BEZ APRIORNÍHO PLÁNOVAČSTVÍ.
Úspěšný doktorand jako absolvent tohoto předmětu by měl být schopen i teoretického urbanistického myšlení jako ten, který díky rozvíjeným základům elementárního a srozumitelného urbanismu nalézá vztah ke sdíleným hodnotám městského budování. Právě to je aktuální uprostřed dnes často nesrozumitelných postupů (zejména v plánovacím urbanismu chápaných nejen coby pouhých pseudobudoucnostních „věšteb“).
Cílem předmětu v doktorském studiu, na což nemůže postačovat magisterské studium, je nalézat prvky obecněji platného inovativního zobecnitelného přístupu jak environmentálního tak společensky naléhavého architektonického urbanismu směřujícího jak do svobodnějšího urbanistického tak i do přesnějšího a obecného legislativního a etického myšlení.
Nejelementárnější způsob významu absolvování předmětu je PRO VYUŽITÍ V PRAXI; i tam se může odvíjet právě z této urbanistické prototeorie, založené na záměrném zdržením se obvyklých plánovačských mnohomluvných funkcionálních aktivit, dnes zakládaných v urbanismu nejčastěji na převaze názorů a představách o fiktivní budoucí utopické realitě -a/nebo často i na bezobsažných klišé, která jsou proti smyslu vzdělávání architektů. Podle tohoto názoru na předmět URBANISMU JAKO ETIKY A ESTETIKY v souladu s filosofií se do urbanismu proniklé vědecké poznání hodnot nenechá pohltit vlastním předmětem. Dle interiorizace urbanistické hodnoty soustřeďující se kolem fenoménu logické věcné přítomnosti důležitých ohnisek a lokalit je zde možné etické a estetické – uchopitelné čili pochopitelné pojetí nakonec i městského plánování. Tak vše zohledňující nové urbanistické myšlení je vhodné pro naše architektonické za_stavění a tak i městské či krajinné civilizované ochraňování a budování…

Povinná literatura

FRAMPTON, K.: Kritický regionalismus: moderní architektura a kulturní identita. Sborník textů. Str. 22 – 33. ČKA, Praha 1999
FOUCAULT, M.: Archeologie vědění. Herrmann & synové, 2002
GOJDA, M.: Archeologie krajiny – Vývoj archetypů kulturní krajiny. Academia, Praha 2000
HALÍK, P., KRATOCHVÍL, P., NOVÝ, O.: Architektura a město. Academia, Praha 1998
HARRIES K.: Etická funkce architektury. Arbor vitae, Praha 2011
HEIDEGGER, M.: Věda, technika a zamyšlení. Oikoymenh, Praha 2004
HRŮZA J.: Stavitelé měst. Agora, Praha 2011
JEHLÍK, J.: Obec a sídlo – O krajině, urbanismu a architektuře. Ausdruck Books, Brno 2013
KANDINSKY, W.: Bod – linie – plocha. Triáda, Praha 2000
MORALES, I.: Topografie současné architektury-diference. Česká komora architektů, Praha 1999
PEŘINKOVÁ, M., HRŮŠA, P.a kol: Město a metropole. Stavební fakulta, VŠB – Technická univerzita Ostrava, nakladatelství Gasset Ostrava 2013

Doporučená literatura

ARISTOTELES: Politika. Nakladatelství Petr Rezek, Praha 1998
HEIDEGGER, M.: Konec filosofie a úkol myšlení. Athenaeum Oxford 1985, reprint samizdatového vydání, distributor:Rozmluvy, 15 Broxholm Rd., London
LÉVINAS E.: Etika a nekonečno. Oikoymenh, Praha 2009
LÉVINAS E.: Totalita a nekonečno. Oikoymenh, Praha 1997
MONDRIAN, P.: Lidem budoucnosti – studie k neoplasticismu. Triáda, Praha 2002
NORBERG SCHULZ, CH.: Génius loci Odeon, Praha 1994
SCRUTON, R.: Estetické porozumění, Barrister & Principal – studio, Brno 2005
SCRUTON, R.: Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře, Academia Praha 2002
SCHAMA, S. Krajina a paměť. 1 Argo / Dokořán, Praha 2007
STILLER, A., SAPÁK, J., TEMPL, S.: Mähren-Morava, Bauten-stavby, Menschen-lidé, Wege-cesty. Müry Salzmann Verlag, Salzburg – Sien, Austria 2014
VALENA T.: Město a topografie - Evropské město v topografickém kontextu. NTM, Praha 1991
VAN DER LAAN, D.H.: Architektonický prostor. Patnáct naučení o povaze lidského bytí. Archa, Praha 2012
VITRUVIUS. Deset knih o architektuře. Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 2. přeprac. vyd., Nakladatelství Svoboda, Praha 1979
VOPĚNKA, P. Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci. Souborné vydání rozprav s geometrií. Práh, 2000
ZATLOUKAL, P. Příběhy z dlouhého století. Muzeum umění Olomouc a Památkový ústav v Brně, Brno 2002
ZEVI, B. Jak se dívat na architekturu. Československý spisovatel, Praha 1966