Cyklus zaměřený na postižení vývoje evropské architektury 19. století. V jednotlivých přednáškách se studenti seznámí s proměnou architektury a stavební praxe během 19. století.
Výklad se zaměří na protagonisty a klíčová architektonická díla jednotlivých epoch. Poměrná část přednášek bude věnovaná vývoji architektury v českých zemích, a to v mezinárodním kontextu. Vedle tradičních témat architektonických zakázek, kterými byly doposud zejména palác a chrám, vstupují v průběhu 19. století nové úkoly jako inženýrské a průmyslové stavby, civilní, sanitární, kulturní či komerční objekty nebo obytné soubory průmyslových kolonií. Mění se rovněž stavební technologie a konstrukce, kde novou důležitou roli hrálo železo. Dynamickým vývojem prochází evropská města, což se odráží ve vývoji urbanistických teorií a odlišných přístupů v praxi. Studenti získají představu o transformaci výrazových prostředků architektury, o vývoji řešení konstrukčních problémů a používání stavebních materiálů; získají rovněž dovednost zohlednit tyto znalosti při samostatné interpretaci stavebních památek z tohoto období, dokážou je slohově zařadit, přibližně datovat a zhodnotit jejich kvalitu.