Měřící a řídící systémy představují podskupinu obecných informačních systémů - systémů pro zpracování informací. Každý systém pro zpracování informací (a tedy i měřící a řídící systém) se skládá ze 3 částí: vstupního převodníku,
bloku pro vlastní zpracování informací a výstupního převodníku.
Ve vstupním převodníku dochází k identifikaci informace o stavu měřené resp. regulované soustavy a jejímu převodu na formu, která je vhodná pro zpracování informace v následujícím bloku. V současné době je převažující formou pro účely zpracování informace elektrický signál.
Vstupní převodník (senzor, snímač) představuje primární zdroj informace o měřené resp. řízené soustavě a určuje vlastnosti celého měřícího popř. řídícího systému. Ve většině případů tvoří dnes i nejnákladnější část celého řetězce.
Náplní předmětu je seznámit studenty se základními principy využívanými při převodu neelektrických veličin na elektrický signál, se základními vlastnostmi, konstrukčním provedením vstupních převodníků a základními metodami měření neelektrických veličin. Toto umožní absolventům přistupovat kvalifikovaným způsobem při výběru snímačů pro potřeby měřících a řídících systémů.