Strukturní geologie studuje horniny a zemské těleso z hlediska struktur, které jeví systematičnost nebo zákonitost vzhledem k jistým deformačním mechanismům a geologickým procesům. Tato disciplína se snaží myšlenkově propojit vznik struktur nejrůznějších měřítek. Hlavním cílem strukturní geologie je na základě současných geometrických vztahů struktur v hornině popsat její deformační historii a dále napěťové pole, které deformaci s danou geometrií způsobilo. V konkrétních případech je cílem vztáhnout historické variace lokálního napěťového pole na dané lokalitě k deformačním, resp. napěťovým vzorcům regionálního měřítka.
Literature
CHÁB, J. a kol.: Desková tektonika, Knihovna ÚÚG Praha (1983).
KUMPERA, O. a kol.: Všeobecná geologie, SNTL Praha (1988).
JAROŠ, J., VACHTL, J.: Strukturní geologie, ACADEMIA Praha (1992).
PLUIJM van der B.A. and MARSHAK S.: Earth Structure: An Intudaction to Structural Geology and Tectonics, WCB/McGraw-Hill. (1997).
Advised literature
CHÁB, J. a kol.: Desková tektonika, Knihovna ÚÚG Praha (1983).
PRICE N. J. and COSGROVE J. W. : Analysis of geological struktures, Cambridge Univ. Press, Cambridge. (1990).
DAVIS G. H.: Structural geology of rocks and regions, John Wiley and Sons, New York. (1984).
GROSHONG R.H. jr.: 3-D Structural Geology, Springer (2006).