Předmět pojednává o atmosférických procesech a dějích ve vztahu k ostatním geovědním disciplínám. A to jednak z hlediska operativní meteorologické prognózy a synoptiky, ale také z hlediska paleoklimatologie a vývoje klimatu v geologické historii Země. Z tohoto hlediska jsou také diskutovány meteorologické extrémy - jako problémy meteorologické předpovědní služby, jako možné projevy diskutované klimatické změny i jako fenomény, které lze částečně rekonstruovat pomocí paleoklimatologických metod. Proměny přírodního prostředí v holocénu jsou opět vztaženy ke kombinaci změn klimatických podmínek a lidské činnosti. A tyto změny jsou zpětně diskutovány ve vztahu ke změně teplotního a srážkového režimu území.
Na úrovni sběru dat jsou demonstrovány možnosti pozemního i distančního sběru dat s využitím metod DPZ.
Poslední část kurzu klade důraz na implementaci fyzikálních procesů v meteorologických (NWFS) a klimatických (GCM) modelech. Jsou zmíněny vybrané aspekty těchto nástrojů na úrovni sběru a asimilace dat, jejich nejistot, provozu a interpretace výsledků. Pozornost je věnována také jejich napojení na GIT a hydrologické modely.
Literature
KOPÁČEK, J., BEDNÁŘ, J. (2005): Jak vzniká počasí. Skriptum UK, Praha, 226 s.
KALVOVÁ, J., MOLDAN B. (1996): Klima a jeho změna v důsledku emisí skleníkových
plynů. Skriptum UK, Praha, 161 s.
KRÁLOVÁ, H., ZVĚŘINA, Z. (2002): Vodohospodářská meteorologie a klimatologie.
Skriptum FAST VUT, Brno, 152 s.
Advised literature
KADRNOŽKA, J. (2008): Globální oteplování Země. Nakladatelství VUT Brno VUTIUM. 467 s.
TOLASZ, R. ET. AL. (2007): Atlas podnebí Česka. Praha – Olomouc, Český
hydrometeorologický ústav a Univerzita Palackého, 255 s.