Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku

Technologie ochrany ovzduší

Typ studia navazující magisterské
Jazyk výuky čeština
Kód 546-0162/01
Zkratka TOO
Název předmětu česky Technologie ochrany ovzduší
Název předmětu anglicky Atmosphere Protection Technology
Kreditů 4
Garantující katedra Katedra environmentálního inženýrství
Garant předmětu Ing. Jana Kodymová, Ph.D.

Osnova předmětu

1. Atmosféra a znečištění ovzduší – složení, stavba a funkce atmosféry, základní meteorologické veličiny a procesy. Znečišťující látky v ovzduší, jejich klasifikace podle fyzikálních a chemických vlastností a původu; zdroje znečišťování ovzduší a jejich členění.
2. Meteorologické podmínky šíření znečišťujících látek – voda v atmosféře, vlhkost vzduchu, oblačnost, proudění vzduchu, turbulence, konvekce, advekce a stabilita atmosféry. Vliv meteorologických podmínek na transport a rozptyl znečišťujících látek. Účinky znečištění ovzduší na člověka, ekosystémy, materiály a další složky životního prostředí.
3. Fyzikálně-chemické vlastnosti částic a aerosolů – velikost, tvar a distribuce částic, povrchové, elektrické a pohybové vlastnosti, sedimentace a další charakteristiky významné pro jejich chování v ovzduší a odlučování.
4. Technologie snižování emisí znečišťujících látek – základní principy odlučování částic: gravitační, setrvačné, odstředivé, filtrační, elektrické a difúzní. Metody odstraňování plynných znečišťujících látek: absorpce, adsorpce, kondenzační, termické, katalytické a biologické procesy.
5. Principy měření emisí ze stacionárních zdrojů – jednorázová a kontinuální měření, požadavky na měřicí úseky a místa, provozní podmínky, plánování a příprava měření, reprezentativnost odběru, používané jednotky a přepočty, měření referenčních veličin. Požadavky příslušných právních a technických předpisů v aktuálním znění.
6. Měření emisí částic – principy gravimetrického stanovení, výběr měřicího místa, stanovení počtu a rozmístění měřicích bodů, odběr vzorku v potrubí, izokinetický odběr, přístrojové vybavení, bezpečnost práce a zpracování a vyhodnocení výsledků měření.
7. Měření plynných znečišťujících látek a zajišťování kvality měření – odběrové systémy, manuální a přístrojové metody stanovení plynných znečišťujících látek, kontinuální měření, kalibrace a kontrola měřicích systémů, zpracování naměřených údajů, zajišťování kvality a vyhodnocování nejistoty výsledků měření.
8. Legislativní rámec ochrany ovzduší – zákon o ochraně ovzduší a související prováděcí právní předpisy v aktuálním znění. Přípustná úroveň znečištění a znečišťování, stacionární zdroje, emisní a imisní limity, povolování provozu zdrojů, povinnosti provozovatelů, zjišťování úrovně znečišťování, měření a vyhodnocování emisí, provozní evidence, poplatky za znečišťování ovzduší, požadavky na paliva a další nástroje ochrany ovzduší. Mezinárodní souvislosti ochrany ovzduší.
9. Šíření znečišťujících látek a modelování kvality ovzduší – transport a rozptyl znečišťujících látek v atmosféře, typy kouřových vleček, základní principy matematického modelování, vstupní data, interpretace výsledků a zpracování rozptylových studií.
10. Průmyslové zdroje emisí a jejich omezování I – vznik emisí a možnosti jejich prevence a snižování ve vybraných průmyslových odvětvích, zejména v hutnictví, výrobě neželezných kovů, sklářství a chemickém průmyslu. Nejlepší dostupné techniky (BAT) a referenční dokumenty o BAT (BREF), související legislativní požadavky v aktuálním znění.
11. Průmyslové a energetické zdroje emisí II – emise z dřevozpracujícího průmyslu, povrchových úprav, těžby a energetiky. Spalovací zdroje, paliva a energetický mix, vznik hlavních znečišťujících látek, emisní požadavky a technologie čištění odpadních plynů. Nejlepší dostupné techniky (BAT) a související legislativní požadavky v aktuálním znění.
12. Emise z tepelného zpracování a energetického využití odpadů – vznik znečišťujících látek, technologické a emisní požadavky, čištění odpadních plynů, monitoring emisí a nakládání s vedlejšími produkty. Problematika persistentních organických polutantů a dalších specifických znečišťujících látek. Související legislativní požadavky v aktuálním znění.
13. Emise z dopravy a alternativní pohony – vznik a charakteristika emisí z dopravy, principy spalovacích a dalších pohonných systémů, technologie snižování emisí, emisní požadavky, alternativní paliva a pohony, elektromobilita a současné trendy v omezování environmentálních dopadů dopravy.

E-learning

Studijní materiály, prezentace, zadání úloh, doplňkové zdroje a další podklady k výuce jsou studentům průběžně zpřístupňovány prostřednictvím LMS. Studenti je využívají k přípravě na výuku, samostatnému studiu, zpracování zadaných úloh a seminární práce a k přípravě na závěrečnou zkoušku.

Povinná literatura

SKÁCEL, F.; TEKÁČ, V. Analýza ovzduší. Praha: VŠCHT Praha, 2025. 860 s. ISBN 978-80-7592-253-3  (e-kniha).
Ochrana ovzduší ve státní správě XVIII, teorie a praxe. Chrudim: Vodní zdroje Ekomonitor, 2025. ISBN 978-80-88238-39-3 .
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2024. Praha: ČHMÚ, 2025. 186 s. ISBN 978-80-7653-081-2 .
CHIANG, P.-C.; GAO, X. Air Pollution Control and Design. Singapore: Springer, 2022. 688 p. ISBN 978-981-13-7487-6 .

Advised literature

BEJČKOVÁ, P.; DĚDIČ, K. Vyhláška o přípustné úrovni znečišťování ovzduší a jejím zjišťování: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2024. ISBN 978-80-7676-299-2 .
ÚZ č. 1659 – Životní prostředí. Ostrava: Sagit, 2025. 944 s. ISBN 978-80-7488-702-4.
STERN, N. The Economics of Climate Change: The Stern Review. Cambridge University Press, 2007. 712 s. ISBN 978-0-521-70080-1