Ekologické zátěže

Cílem předmětu je získání znalostí z oblasti moderních technologií dekontaminace zaměřených na půdy a podzemní vody. Pochopení principů technologií - termické metody, fyzikálně-chemické metody, biodegradační metody. Analýzy pro nastavení reálných limitů dekontaminace na základě hodnocení účinnosti technologie a celkové zátěže území.

Osnova
• Ekologická zátěž. Základní pojmy a definice, kriteria pro posuzování znečištění zemin a podzemní vody. Základní fyzikálně-chemické vlastnosti zemin. Určení geochemického pozadí.
• Cizorodé látky v zeminách a podzemních vodách. Persistentní organické polutanty (POP) – výskyt, chování, vlastnosti. Základní fyzikálně-chemické vlastnosti rizikových prvků, forma výskytu a schopnost migrace.
• Analýza rizik. Vzorkování. Metodika výpočtu. Určení plošného a prostorového rozsahu kontaminace. Posouzení šíření znečištění. Metody průzkumu.
• Biologické metody dekontaminace zemin. Obecný princip biologických metod dekontaminace, půdní mikroorganizmy, technologie bioremediace, bioventing. Případové studie: biodegradece fenolů, ropných látek, polyaromatických uhlovodíků. Vliv kompostování a anaerobní digesce na rozklad org. polutantů.
• Fyzikálně-chemické metody dekontaminace zemin: pneumatické rozrušování, proplachování zemin, odplynění zemin, solidifikace/stabilizace, chemická oxidace/redukce, katalyzovaný alkalický rozklad nebo dehalogenace, praní zemin, extrakce rozpouštědly, destilace.
• Termické metody dekontaminace zemin. Základní energetické parametry.Technologie „In situ“: termicky podporovaná extrakce par z půd, vitrifikace a technologie „Ex situ“: nízkoteplotní termická desorpce, vysokoteplotní termická desorpce, vitrifikace, spalování, pyrolýza, extrakce parou.
• Problematika spoluspalování odpadů ve velkých energetických zdrojích.
• Posuzování odpadů z těžby na základě produkce AMD - zařazení mezi inertní odpady. Technologie pro minimnalizaci vzniku AMD.
• Technologie pro dekontaminace podzemních vod. Stripování, vystřelkování (air sparging), pasivní ochrana – bariéry, vakuová extrakce parou, bioreaktory a biofiltrace, filtrace, ionexy, srážení, UV-oxidace, membránová separace, oxidace.
• Technologie pro dekontaminace podzemních vod. Sorpce, Langmuirova a Freundlichova isoterma.
• Technologie rekultivace skládek. Rekultivační materiály. Geotechnické zabezpečení skládky, monitorovací systémy, systémy sanace a rekultivace. Možnosti využití rekultivovaných skládek pro výrobu "zeleného uhlí".
Znalosti: studenti prokazují teoretické znalosti ve výběru dekontaminačních technologií pro danou matrici a polutant.
Dovednosti: absolvováním předmětu studenti získají informace o možnostech použití dekontaminačních technologií, osvojí si metodiku pro výpočet analýzy rizik.