Projekty jsou řešeny tak, aby respektovaly podmínky opakované výroby, nebo byly nositeli technologicko -materiálové inovace.
Vyšší náročnost je podmíněna užitím správné metodologie, tzn.: analýzou,ergonomickými rozbory, psychologií, ekologií, marketingem.
1. Seznámení s organizací předmětu, metodikou práce v ateliéru a požadavky na zpracování projektu. Prezentace referenčních projektů a upřesnění tematického zadání.
2. Formulace zadání projektu. Analýza řešené problematiky, rešerše produktové oblasti, technologických řešení a materiálových přístupů.
3. Materiálový a technologický výzkum – analýza vlastností relevantních materiálů, studium výrobních technologií a jejich vlivu na design produktu.
4. Experimentální práce s materiály – tvorba materiálových vzorků, ověřování konstrukčních a estetických vlastností materiálů.
5. Koncepční návrhy – tvorba ideových skic a definování základního principu designérského řešení.
6. Výběr a rozpracování perspektivních variant. Využití 3D modelování pro ověření konstrukčních a technologických principů návrhu.
7. Digitální vývoj návrhu – tvorba detailního 3D modelu, digitální simulace, ergonomické analýzy.
8. Materiálová optimalizace návrhu – úpravy konstrukce a formy produktu s ohledem na technologii výroby, materiálové vlastnosti a principy udržitelnosti.
9. Příprava prototypu – technologické konzultace, příprava výrobních dat, využití 3D tisku, CNC technologií nebo ručního modelování.
10. Realizace funkčního nebo prezentančního prototypu.
11. Testování prototypu – ověření ergonomie, konstrukce a materiálového řešení.
12. Finalizace projektu – úprava návrhu, tvorba vizualizací, prezentace projektu.
13. Prezentace a obhajoba projektu.
Studium je směrováno individuálně dle zadání na vybraná témata závěrečné práce, odpovídající požadavkům směrnice rektora VŠB.