Předmět představuje přehled o základní terminologii, mineralogickém systému a horninách z pohledu silikátového průmyslu.
Objasňuje definice, vlastnosti a funkce surovin používajících se pro výrobu jemné, hrubé, technické a žárovzdorné keramiky, dále surovin pro přípravu skla, glazur a maltovin a to včetně surovin pomocných a druhotných.
V předmětu jsou také probírány principy stanovení základních vlastností surovin a základy z oblasti těžby, dopravy, skladování, zkoušení a technologií úprav surovin.
Literature
[1] HLAVÁČ, J. Základy technologie silikátů. Praha: SNTL, 1988.
[2] CHVÁTAL, M. Úvod do systematické mineralogie. Praha: Silikátový svaz, 2005.
[3] KONTA, J. Keramické a sklářské suroviny. Praha: Univerzita Karlova, 1982.
[4] SLIVKA, V. a kol. Těžba a úprava silikátových surovin. Praha: Silikátový svaz, 2002.
Advised literature
[1] ZÁDRAPA, K. Keramické suroviny a jejich úprava. Praha: SNTL, 1971.
[2] BERNARD, J.H., ROST, R. Encyklopedický přehled minerálů. Praha: Academia, 1992.
[3] POSPÍŠIL, Z., KOLLER, A. a kol. Jemná keramika. Praha: SNTL, 1981.
[4] HANYKÝŘ, V., KUTZENDÖRFER, J. Technologie keramiky. Praha: Vega, 2000.
[5] ŠAŠEK, L. a kol. Laboratorní metody v oboru silikátů. Praha: SNTL, 1981.
[6] HERAINOVÁ, M. Keramické suroviny a jejich úprava. Praha: Silikátový svaz, 2003.
[7] HERAINOVÁ, M. Příprava pracovních směsí a tvarování keramiky. Praha: Silikátová svaz, 2003.
[8] HERAINOVÁ, M. Glazury, keramické barvy a dekorační techniky. Praha: Silikátový svaz, 2003.