V nových perspektivních oblastech vědy a techniky, jakými jsou např.
polovodičová technika, mikroelektronika, optoelektronika, technika
supravodivých materiálů, vakuová technika, jaderná metalurgie, kosmická
metalurgie a technika jsou vyžadovány materiály, kovy a jejich speciální
slitiny a sloučeniny o vysoké chemické čistotě s definovanými fyzikálními a
strukturními parametry a specifickými užitnými vlastnostmi. Předmět "Základy
metalurgie čistých kovů" se zabývá metodami rafinace a přípravy vysoce čistých
látek, u nichž je kladen důraz nejen na vysoký stupeň chemické čistoty
dosažitelný chemickými či fyzikálně - chemickými metodami hydrometalurgickými,
jakými jsou sorpce, extrakce, krystalizace z vodných roztoků, elektrolýza, ale
i pyrometalurgickými např. krystalizace z tavenin, vypařování, kondenzace a
transportní reakce, elektropřenos, difuzní dělení látek, odstraňování plynů z
tavenin i rafinace kovů ve vakuu. Při výrobě vysoce čistých kovů
krystalizačními rafinačními metodami, zonálním tavením a směrovou krystalizací,
jako hlavními metodami přípravy definovaných superčistých kovů i v
monokrystalické formě dochází na fázovém rozhraní tavenina - krystal k řízenému
přerozdělování příměsí a nečistot přítomných v základní látce.