Z historie univerzity
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava má své kořeny v Příbrami, kde bylo v roce 1849 zřízeno císařským nařízením Montánní učiliště, od roku 1865 nesoucí název Báňská akademie. V roce 1895 akademie získala vysokoškolský organizační statut a roku 1904 byla přejmenována na Vysokou školu báňskou v Příbrami.
Stěhování do Ostravy
Nová kapitola v historii VŠB se začala odvíjet v roce 1945, kdy byla na základě dekretu prezidenta republiky Edvarda Beneše z 8. září 1945 přeložena z Příbrami do Ostravy. Výuka zimního semestru studijního roku 1945/1946 byla v Ostravě zahájena v listopadu 1945, postupné stěhování zařízení a sbírek školy probíhalo až do jara roku 1946.
Jednotlivé ústavy VŠB byly umístěny v celkově šesti budovách v různých částech města. Jednalo se o budovy obchodní akademie na dnešní Sokolské třídě, učitelského ústavu ve Slezské Ostravě, dívčího reálného gymnázia ve Slezské Ostravě, reálného gymnázia na Šrámkově náměstí v Moravské Ostravě, měšťanské školy v Přívoze na Zákrejsově ulici, a vilu v blízkosti Nové radnice na dnešní Sokolské třídě.
V roce 1951 VŠB prošla výraznou změnou organizační struktury, kterou si zachovávala ze svého příbramského období. Namísto dosavadních ústavů byla zřízena soustava kateder. Současně došlo k vytvoření fakult a funkcí děkanů. Od studijního roku 1951/1952 byly ustaveny Hutnická fakulta a Hornická fakulta. Přičleněním Vysoké školy strojní v Ostravě vznikla Fakulta báňského strojnictví (od roku 1968 Fakulta strojní). V roce 1953 byly zřízeny ještě další dvě fakulty, a to Fakulta ekonomicko-inženýrská (zrušena v roce 1959) a Fakulta geologická (roku 1959 sloučena s Hornickou fakultou).
Úspěšný rozvoj VŠB se odrážel ve vzniku nových specializovaných pracovišť, nárůstu počtu nových pracovníků a zaměření jejich vědecké a pedagogické činnosti. Zatímco v roce 1951 existovalo na třech fakultách celkově deset specializovaných kateder, o téměř dvacet let později se jejich počet rozšířil na čtyřicet osm. Od padesátých let postupně docházelo ke vzniku nových studijních oborů a specializací vyvolaných požadavky průmyslové praxe a výrazným rozvojem nejen v tradičních báňských disciplínách, ale rovněž v oblasti strojních oborů a elektrotechniky.
Na přelomu padesátých a šedesátých let došlo i k rozšíření výukových prostor. V roce 1960 byla dokončena rekonstrukce budovy Hutnické fakulty na tehdejší třídě Osvoboditelů (dnes Sokolská třída) a ve stejném roce se začala realizovat její přístavba, která byla dokončena roku 1962.
V roce 1961 byl dostavěn hornicko-geologický (tzv. modrý) pavilon na Chitussiho ulici ve Slezské Ostravě. Dále se rozšířily prostory Fakulty báňského strojnictví na třídě Čs. legií o budovu bývalé reálky.
Začátek šedesátých let je spojen s intenzivními snahami vedení VŠB o prosazení projektu na vybudování nového vysokoškolského areálu v Ostravě-Porubě. Na tomto úsilí se podílel tehdejší rektor prof. RNDr. Teofil Chlebovský.
V roce 1960 bylo Krajskému projektovému ústavu v Ostravě zadáno zpracování objemové studie. Práci na investičním záměru byl pověřen prof. Ing. arch. Jaromír Moučka, který od roku 1954 působil na Hornické fakultě. Na základě návrhu kolegia rektora byla v roce 1961 zřízena funkce prorektora pro výstavbu, jehož úkolem byla koordinace výstavby nového areálu a zároveň byla k tomuto účelu ustanovena komise. Po náhlém úmrtí J. Moučky v roce 1961 se prorektorem pro výstavbu stal doc. Ing. arch. Radomil Kittrich.
Během roku 1961 byl zpracován investiční záměr, byly provedeny zastavovací studie a na konci téhož roku započaly práce na investičním úkolu. Vzhledem k tomu, že se v roce 1961 zvažovala možnost zřízení elektrotechnické fakulty a podle zpracovaných studií se počítalo s nárůstem počtu studentů, musel být investiční záměr přepracován. Souhlas s realizací tohoto projektu dalo ministerstvo školství v roce 1962 a zároveň rozhodlo, že otázka samotné výstavby bude zařazena na léta 1964–1970.
Po schválení projektové dokumentace bylo budování nového areálu rozvrženo do třech stavebních etap. Samotná výstavba byla zahájena ve funkčním období dalšího rektora prof. RNDr. Bohuslava Růžičky, CSc. Budování vysokoškolského areálu bylo zahájeno výstavbou dvou budov nových vysokoškolských kolejí pro dva tisíce posluchačů. Výstavba kolejí představovala první etapu výstavby a byla realizována v letech 1964–1967. V roce 1967 byly dokončeny dva třináctipodlažní objekty kolejí A a B. Současně s prvními budovami kolejí byla dokončena také výstavba menzy pro 2500 strávníků.
V roce 1966 schválilo ministerstvo školství úvodní projekt na výstavbu vlastní školské části. Výstavba měla zahrnovat objekty kateder, poslucháren a malých laboratoří, velké halové dílny a objekt rektorátu, který měl vytvořit ústřední dominantu univerzitní čtvrti. K dokončení výstavby však došlo až ve funkčním období rektora prof. RNDr. Oldřicha Hajkra, DrSc. V roce 1973 byla převážná část kateder všech tří fakult převedena do Poruby a zahájena částečná výuka.
Výstavba areálu VŠB pokračovala i v dalších letech. V roce 1976 byly dokončeny hornicko-geologické a hutnické laboratoře a místnosti pro sbírky. Ve stejném období byla zahájena výstavba Báňské měřické základny (otevřena roku 1980), jejíž součástí bylo také planetárium. V roce 1986 byla dokončena budova těžkých laboratoří a roku 1989 byl dostavěn objekt geologického pavilonu pojmenovaného po významném geologovi a jednom z pedagogů VŠB prof. Františkovi Pošepném. V pavilonu byly soustředěny a vystaveny mineralogické, petrografické, paleontologické, regionálně-geologické sbírky a sbírky ložisek nerostných surovin. Počátky budování těchto sbírek spadají do poloviny 19. století.
Rozvoj ekonomických věd, elektrotechniky a pronikání výpočetní techniky do vědecké a pedagogické činnosti zásadně měnil charakter jednotlivých oborů a profil odborných pracovišť. Rozšířením odborného zaměření byla Fakulta strojní v roce 1977 přejmenována na Fakultu strojní a elektrotechnickou. Rozvoj a zvýšený zájem o ekonomické obory stál u počátků nové Ekonomické fakulty, která zahájila svou činnost taktéž v roce 1977. Do výuky byly aplikovány nejen obecné trendy a nové poznatky v oblasti vědy a techniky, ale také výsledky vlastního výzkumu a požadavky kladené průmyslovou praxí. S rozvojem ekonomických, strojnických a elektrotechnických oborů se VŠB postupně měnila ve školu polytechnického charakteru.
Listopadové události roku 1989 představovaly v dalším vývoji VŠB významný mezník. Následný politický vývoj znamenal pro československé vysoké školství opětovný návrat k autonomii a akademickým svobodám. V prvních svobodných a demokratických volbách konaných v prosinci 1989 byl zvolen novým rektorem doc. Ing. Tomáš Čermák, CSc.
V první polovině devadesátých let prošla VŠB rozsáhlou transformací spočívající ve změně studijních oborů. Jednalo se o důsledky vyvolané restrukturalizací hutních odvětví a útlumovým programem v hornictví. Současně při zachování tradičních oborů, v nichž si VŠB po desetiletí udržovala výhradní postavení, byla vědecko-výzkumná činnost školy zaměřena na nové obory využívající nové technologie a nové materiály.
Období po roce 1990 je charakterizováno úspěšným rozvojem univerzity, vznikem nových fakult, vědecko-výzkumných pracovišť a studijních oborů. S novou koncepcí a zaměřením vědecko-pedagogické činnosti do oblasti materiálových věd souvisela změna názvu Hutnické fakulty v roce 1990 na Fakultu metalurgie a materiálového inženýrství (od roku 2018 Fakulta materiálově-technologická). Téměř po sto letech od zahájení výuky elektrotechniky prof. PhDr. Josefem Theurerem byla v roce 1991 založena samostatná Fakulta elektrotechniky, jejíž název byl o dva roky později změněn na Fakultu elektrotechniky a informatiky. Dlouholetá tradice výuky oborů v oblasti stavitelství a geotechniky se stala základem pro zřízení samostatné Fakulty stavební v roce 1997. Obor technika požární ochrany a bezpečnost v průmyslu rozvíjený dlouhodobě na Hornicko-geologické fakultě a potřeba přípravy vzdělaných odborníků v oblasti bezpečnosti byly podnětem k založení Fakulty bezpečnostního inženýrství v roce 2002. Přeměna školy na polytechnickou univerzitu byla završena už roku 1995 doplněním tradičního historického názvu školy na VŠB - Technická univerzita Ostrava.
Mezi další vědecká univerzitní pracoviště patří Výzkumné energetické centrum, Centrum nanotechnologií, vysokoškolský ústav ENET (Energetické jednotky pro využití netradičních zdrojů energie), Regionální materiálově technologické výzkumné centrum, Centrum pokročilých inovačních technologií, Institut environmentálních technologií, Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin. Na základě dlouholetých vědecko-výzkumných aktivit v oblasti informačních technologií bylo v roce 2015 uvedeno do provozu Národní superpočítačové centrum IT4Innovations, které poskytuje profesionální služby a realizuje excelentní výzkum v oblasti velmi náročných výpočtů a zpracování rozsáhlých dat.
Současně se vznikem dalších odborných pracovišť byla v rámci univerzitního kampusu v Ostravě-Porubě vybudována kvalitní infrastruktura zahrnující nové pavilony s moderními laboratořemi a výukovými prostory (budovy N, VEC, CPIT I, CPIT II, IET). Významným počinem byla výstavba Auly a Centra informačních technologií v roce 2006. V Aule probíhají přednášky, konference, promoce, ale i pravidelné programy pro školy a veřejnost. V roce 2014 byla v rámci kampusu dostavěna nová multifunkční budova Fakulty elektrotechniky a informatiky. V letech 2018–2019 bylo realizováno rozšíření pavilonu CPIT TL1, od roku 2018 probíhá výstavba unikátní budovy CPIT TL 3, jejíž dokončení je plánováno na rok 2020. Ve stejném roce bude zahájena výstavba nové budovy Ekonomické fakulty VŠB-TUO.
Rozsáhlou rekonstrukcí prošlo v letech 2012–2014 Planetárium, nabízející široké veřejnosti řadu zajímavých populárně-naučných programů, a v letech 2013–2014 také Geologický pavilon prof. Františka Pošepného, který plní pedagogickou, vědecko-výzkumnou, všeobecně vzdělávací a popularizační úlohu.
V uplynulých letech byla provedena také modernizace ubytovacího zařízení pro studenty. Pro výukové a volnočasové aktivity studentů a zaměstnanců univerzity slouží sportovní areál vybudovaný roku 2000. Nachází se v centrální části univerzitního kampusu a patří k nejlépe vybaveným vysokoškolským zařízením v České republice. Unikátním vzdělávacím zařízením VŠB-TUO je mateřská škola určená především pro děti zaměstnanců a studentů univerzity.
V současnosti patří VŠB-TUO mezi významná vědecko-výzkumná pracoviště v České republice a je důležitou součástí rozvoje a inovačních aktivit Moravskoslezského kraje i celé republiky. Univerzita realizuje nebo se spolupodílí na významných projektech v oblasti výzkumu a vývoje a spolupracuje s řadou domácích i zahraničních univerzit a se soukromým sektorem. K hlavním oblastem vědecko-výzkumné činnosti patří suroviny, energetika, ekologie, informační technologie, nové materiály, konstrukce a technologie, bezpečnostní výzkum, strojírenství, řízení, rozhodování a modelování ekonomických a finančních procesů.
Univerzita poskytuje bakalářské, magisterské i doktorské studium na sedmi fakultách a v univerzitních studijních programech v prezenční i kombinované formě v široké škále studijních programů zahrnující oblasti ochrany životního prostředí, geologického a hornického inženýrství, metalurgického a materiálového inženýrství, chemické technologie, strojírenské a mechanické technologie, energetiky, mechatroniky, nanotechnologií, fyziky, robotiky, informatiky, elektrotechniky, elektroniky, ekonomie, financí, managementu, stavebního inženýrství, architektury a bezpečnostního inženýrství.
Ohlédnutí za rozvojovými aktivitami 2019
V jedné části kampusu byly vybudovány nové laboratoře CPIT-TL1 za 74 mil. Kč sloužící zejména pro výuku studentů fakult materiálově technologické a strojní. Nové výukové zázemí umožní simulovat pro studenty reálné podmínky ve výrobním provozu.
V jiné části kampusu postupně vznikala významná stavba – budova Testbed CPI TL3 za 165 mil Kč. Ta je koncipovaná jako živá, vývojově výuková laboratoř, kde bude možné nalézt „chytrou továrnu“ budoucnosti s výrobní linkou propojenou s tzv. digitálním dvojčetem. Součástí budou i laboratorní plochy umožňující modelování a testování systémů moderních automobilů, autonomních dopravníků, a také energetických toků. V budově budou dokonce moci bydlet lidé v tzv. pozorovacích bytech. Jejich život tam bude vědecky sledován 24 hodin denně. Tato stavba bude dokončena v nejbližší době.
Významnou investicí v roce 2019 byla rekonstrukce a zateplení některých pavilonů Fakulty bezpečnostního inženýrství. Zkvalitnily se tím výukové prostory a vznikly i nové specializované učebny za 144 mil Kč.
Neustále pokračujeme v postupné rekonstrukci kolejí, což oceňují zejména studenti, kterým se zvyšuje komfort bydlení.
V roce 2019 bylo rozhodnuto o rekonstrukci Menzy 5. V nejbližší době nás čeká zahájení prací na vnějším opláštění. Po dobu 3 měsíců bude budova uzavřena, aby mohla být postupně vyměněna okna a dveře a objekt zateplen. Tím bude budova připravena na rekonstrukci interiéru menzy, která bude provedena v následujících letech.
K zásadním rozhodnutím roku 2019 ve vztahu k dalšímu rozvoji univerzity patří přesunutí Ekonomické fakulty do porubského kampusu. Stavba nové budovy Ekonomické fakulty by měla být zahájena v roce 2021 a počítáme, že se v ní poprvé začne vyučovat v letním semestru 2022/2023. Původní projekt jsme rozšířili o podzemní parkoviště. Mezi novou budovou “ekonomky” a „kruhovkou“ je navrženo příjemné místo pro odpočinek a vzájemné setkávání, tzv. studentské náměstí.