Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku

Konstrukční materiály

Typ studia bakalářské
Jazyk výuky čeština
Kód 345-0349/01
Zkratka KM
Název předmětu česky Konstrukční materiály
Název předmětu anglicky Structural Materials
Kreditů 4
Garantující katedra Katedra mechanické technologie
Garant předmětu doc. Ing. Lucie Krejčí, Ph.D.

Osnova předmětu

1. Úvod do termodynamiky materiálů, fázové přeměny, základní binární diagramy.
2. Technické železo a jeho slitiny, soustava železo – uhlík.
3. Výroba železa a oceli, vliv prvků na vlastnosti slitin železa.
4. Litiny.
5. Tepelné zpracování ocelí a jeho vliv na výsledné mechanické vlastnosti, IRA a ARA diagramy.
6. Destruktivní zkoušení kovů.
7. Rozdělení ocelí, systémy označování ocelí.
8. Konstrukční oceli obvyklé jakosti a nízkolegované oceli.
9. Korozivzdorné oceli – vysokolegované chromové oceli a chromniklové austenitické oceli.
10. Konstrukční oceli pro speciální použití a nástrojové oceli.
11. Neželezné kovy a s nízkou, střední a vysokou teplotou tání, lehké a ušlechtilé kovy.
12. Neželezné kovy a jejich slitiny.
13. Vlastnosti plastů a jejich použití ve strojírenském průmyslu.

Povinná literatura

MÍŠEK, Bohumil. Konstrukční materiály: I. díl. Brno: TESYDO, 2018. ISBN 978-80-87102-20-6 .
PILOUS, Václav. Tepelné zpracování kovových materiálů. Brno: TESYDO, 2015. ISBN 978-80-87102-11-4 .
ČSN EN ISO 6892-1. Kovové materiály – Zkoušení tahem – Část 1: Zkušební metoda za pokojové teploty. Praha: Česká agentura pro standardizaci, 2020.
ČSN EN ISO 148-1. Kovové materiály – Charpyho rázová zkouška – Část 1: Zkušební metoda. Praha: Česká agentura pro standardizaci, 2017.
ČSN EN ISO 6506-1. Kovové materiály – Zkouška tvrdosti podle Brinella – Část 1: Zkušební metoda. Praha: Česká agentura pro standardizaci, 2015.
ČSN EN 10020. Definice a klasifikace druhů ocelí. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2001.
ČSN EN 10027-1. Systémy označování ocelí – Část 1: Značky ocelí. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2017.
ČSN EN 10027-2. Systémy označování ocelí – Část 2: Číselný systém. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2015.
ČSN EN 10088-1. Korozivzdorné oceli – Část 1: Přehled korozivzdorných ocelí. Praha: Česká agentura pro standardizaci.
PTÁČEK , L. a kol. Nauka o materiálu II. CERM, s.r.o., 2002.

Doporučená literatura

CALLISTER, W. D.; RETHWISCH, D. G. Materials Science and Engineering: An Introduction. 10th ed. Hoboken: Wiley, 2018. ISBN 978-1119405498 .
MOHYLA, M. Nekonvenční strojírenské materiály I. VŠB, Ostrava, 1994.
MOHYLA, M. Strojírenské materiály, VŠB, Ostrava, 1994.
BAREŠ, A.: Kompozitní materiály. SNTL, Praha, 1988
FREMUNT, P.: Konstrukční oceli. CRM, Brno, 1996
MOHYLA, M.: Strojírenské materiály II. VŠB - TU Ostrava, 2006
WALTON, D., J., LORIMER, J., P. Polymers. Oxford University Press, 2001,
160pp.