Cílem předmětu je seznámit studenty s distribovanými systémy řízení. Hlavní důraz je kladen na komunikační sběrnice a jejich využití při tvorbě distribuovaných aplikací. Studenti se v předmětu rovněž seznámí s metodikou návrhu distribuovaného software. Po absolvování předmětu budou mít studenti základní znalosti a zkušenosti s komunikačními sběrnicemi a jejich použitím. Budou schopni posoudit vhodnost distribuce řídícího systému nebo software a její stupeň.
V automatizační technice je v současné době patrný velice výrazný trend přechodu od výkonných centrálních řídících systémů k menším systémům, které jsou rozmístěny po technologii a jsou propojeny komunikační sběrnicí. Odpadá nutnost stáhnout všechny signály k centrálnímu řídícímu systému, řízení je pak distribuováno a probíhá přímo v jednotlivých částech technologie. Proto se takovým systémům se říká distribuované systémy řízení. Distribuované řídící systémy mají své využití nejen v průmyslových aplikacích, ale také v budovách, v automobilech apod. V přednáškách předmětu se studenti seznámí jednak se základy teorie komunikačních sběrnic, s používanými topologiemi, s přenosovými médii, s metodikou návrhu distribuovaných systémů řízení, ale také s parametry a použitím nejznámějších průmyslových sběrnic ( ASI, Profibus, Industrial Ethernet, CAN, Modbus apod. ). Část přednášek bude rovněž věnována využitím komunikačních sběrnic v budovách ( Lonworks, X-10, EIB apod.). Ve cvičeních se studenti naučí prakticky realizovat distribuované řídící systémy. Jsou využívány programovatelné automaty s komunikačními procesory a vývojové sestavy pro některé průmyslové sítě. V průběhu semestru každý student zpracuje dva protokoly, které budou tvořeny jednoduchou aplikací s danou průmyslovou sběrnicí. Dále vypracuje jednu složitější úlohu s vybraným typem průmyslové sběrnice, kterou rovněž odevzdá jako protokol. Podrobnější informace k předmětu lze najít na internetových stránkách Katedry měřicí a řídicí techniky, FEI: http://kat455.vsb.cz.