Šancer, J.: Georizika po uzavření dolů. VŠB-TUO, HGF, KHIB, Ostrava 2025
Liberda A. et al: Certifikovaná metodika pro stanovení míry ohrožení stability likvidovaných HDD během zatápění v Karvinské Dílčí Pánvi. Green Gas DPB, Paskov 2022
Didier, Christophe et al.: Mine closure and post-mining management – International state of the art. INTERNATIONAL COMMISSION ON MINE CLOSURE ISRM 2008 DOI: 10.13140/2.1.3267.8407.
Georizika po uzavření dolů
| Typ studia | navazující magisterské |
|---|---|
| Jazyk výuky | čeština |
| Kód | 542-0533/01 |
| Zkratka | GUD |
| Název předmětu česky | Georizika po uzavření dolů |
| Název předmětu anglicky | Post Mining Geohazards |
| Kreditů | 5 |
| Garantující katedra | Katedra hornického inženýrství a bezpečnosti |
| Garant předmětu | doc. Ing. Jindřich Šancer, Ph.D. |
Osnova předmětu
Osnova přednášek:
1. Úvod do problematiky geohazardů po uzavření dolů –přechod od fáze těžby k fázi post-mining, definice nebezpečí (hazardu) a rizika, motivace pro řízení rizik.
2. Legislativní rámec a odpovědnosti – horní zákon, role státu při trvalém ukončení těžby, odpovědnost za škody a prevence.
3. Druhy hazardů po ukončení těžby – přehled hlavních typů nebezpečných jevů (poklesy, sesuvy, kolapsy, výstupy plynů, záplavy, kontaminace, požáry odvalů).
4. Nestabilita povrchu – mechanismy poklesů, trhliny, propady, indukovaná seismicita a dopady na infrastrukturu.
5. Kolapsy jam a hlavních důlních děl – mechanismy kolapsů, způsoby průzkumu a monitoringu.
6. Plynové riziko – metan, CO₂, radon; mechanismy migrace plynů na povrch a způsoby monitoringu.
7. Hydrogeologické dopady – zatápění důlních děl, změny proudění podzemních a povrchových vod, důsledky pro území.
8. Kontaminace prostředí – těžební odpady, kyselé důlní vody, šíření kontaminantů, metodika environmentálních studií.
9. Požáry a zahřívání odvalů – mechanismy vznícení, dlouhodobé spalování a emise toxických plynů.
10. Hodnocení rizik – hazard studies, mapy ohrožených oblastí a klasifikace rizikových území.
11. Nástroje řízení rizik – plány prevence rizik těžby, databáze SDD, další nástroje územního plánování.
12. Strategie prevence a sanace – monitoring, sanační práce, územní regulace, komunikace s veřejností.
13. Případové studie a aplikace – příklady z Francie a Evropy, exkurze na bývalou hornickou činností ohrožené oblasti.
1. Úvod do problematiky geohazardů po uzavření dolů –přechod od fáze těžby k fázi post-mining, definice nebezpečí (hazardu) a rizika, motivace pro řízení rizik.
2. Legislativní rámec a odpovědnosti – horní zákon, role státu při trvalém ukončení těžby, odpovědnost za škody a prevence.
3. Druhy hazardů po ukončení těžby – přehled hlavních typů nebezpečných jevů (poklesy, sesuvy, kolapsy, výstupy plynů, záplavy, kontaminace, požáry odvalů).
4. Nestabilita povrchu – mechanismy poklesů, trhliny, propady, indukovaná seismicita a dopady na infrastrukturu.
5. Kolapsy jam a hlavních důlních děl – mechanismy kolapsů, způsoby průzkumu a monitoringu.
6. Plynové riziko – metan, CO₂, radon; mechanismy migrace plynů na povrch a způsoby monitoringu.
7. Hydrogeologické dopady – zatápění důlních děl, změny proudění podzemních a povrchových vod, důsledky pro území.
8. Kontaminace prostředí – těžební odpady, kyselé důlní vody, šíření kontaminantů, metodika environmentálních studií.
9. Požáry a zahřívání odvalů – mechanismy vznícení, dlouhodobé spalování a emise toxických plynů.
10. Hodnocení rizik – hazard studies, mapy ohrožených oblastí a klasifikace rizikových území.
11. Nástroje řízení rizik – plány prevence rizik těžby, databáze SDD, další nástroje územního plánování.
12. Strategie prevence a sanace – monitoring, sanační práce, územní regulace, komunikace s veřejností.
13. Případové studie a aplikace – příklady z Francie a Evropy, exkurze na bývalou hornickou činností ohrožené oblasti.