Předmět zahrnuje nauku o fyzikálních polích Země, zejména o tíhovém poli a jeho vlivu na geodetické veličiny. Dále jsou probírány některé geofyzikální metody a jejich využití v inženýrské geodézii a důlním měřictví. Analýza fyzikálních polí zemského tělesa, za účelem řešení problematiky jeho tvaru a stavby (vnitřní stavba Země - zejména stavba zemské kůry a svrchního pláště ap.) je součástí propojení obou metod.
Význam obou metod je ve využití a možnosti řešení problematiky z oblasti všeobecné, strukturní a ložiskové geologie (vyhledávání ložisek nerostných surovin; lokalizace zlomů, ap.), řešením problematiky z oblasti inženýrské geologie, geologie životního prostředí, hydrogeologie a geodynamiky ap. Nové satelitní geofyzikální a geodetické metody současně umožňují globální aplikace a prognózování surovinového potenciálu, rizik a ohrožení.
S ohledem na fyzikální princip a charakter pole, které proměřujeme a analyzujeme, jsou do předmětu začleněny tyto geofyzikální metody: - gravimetrie (tíhové pole), -geomagnetika (geomagnetické pole Země), - geoelektrické metody (geoelektrická pole jak přirozená tak uměle vyvolaná), - seizmický průzkum a seismológie (vlnové pole), - rádionuklidové metody (radioaktivní pole), - geotermika (tepelné pole.
Povinná literatura
ZEMAN, A. Fyzikální geodézie. Skripta ČVUT, Praha 1998
MERVART, L., CIMBALNÍK, M. Vyšší geodézie 2. Skripta ČVUT, Praha 1997
BURŠA, M., 2004: Geopotenciál. Díl I. Teoretické základy a modely. Ministerstvo obrany ČR, Praha, 2004.
TELFORD, W. M., GELDART, L., P., SHERIFF, R., E.: Applied Geophysics Second Edition, Published by The Press, 2001
Doporučená literatura
MULLER, K., OKÁL, M., HOFRICHTEROVÁ, L. Základy hornické geofyziky. SNTL, Alfa Praha 1985
MAREŠ, S. a kol., 1990. Úvod do užité geofyziky, SNTL/ALFA Praha, 672s.
HEISKANEN, W.A., MORITZ, H.: Physical Geodesy. W.H. Freeman and Co., 1967.
MORITZ, H.: Advanced physical geodesy. Abarcus Press., 1980.