VŠB-TUO si v mezinárodním srovnání CWUR vylepšila pozici

„Podle aktuálního žebříčku patří VŠB-TUO mezi 8,2 procenta nejlepších univerzit na světě. Umístila se ve dvou ze čtyř hlavních oblastí – Employability a Research. Zatímco v kategorii zaměstnatelnosti, která hodnotí profesní úspěšnost absolventů, dosáhla 793. pozicí srovnatelného výsledku s loňskem, ve výzkumu zaznamenala výraznější zlepšení. Před rokem jsme figurovali na 1743. místě, letos jsme na 1684. pozici,” uvedla specialistka pro mezinárodní hodnocení a žebříčky na VŠB-TUO Kateřina Angus, podle níž se v kategorii Research hodnotí výzkumný výkon na základě počtu publikací, kvality článků v prestižních časopisech, publikačního vlivu a citovanosti.

V kategorii Employability byly z ČR hodnoceny jen dvě univerzity, vedle VŠB-TUO ještě Univerzita Karlova (1289. místo).  Naopak v kategorii Research bodovaly všichni tuzemští zástupci, nejlépe si vedla Univerzita Karlova následovaná Masarykovou univerzitou a Univerzitou Palackého. VŠB-TUO je v tuzemském srovnání i v této oblasti na desátém místě.

V oblasti Education, která zohledňuje počet absolventů s prestižními oceněními, se umístily dvě tuzemské vysoké školy: Univerzita Karlova (333.) a České vysoké učení technické v Praze (415.). V oblasti Faculty, která hodnotí kvalitu akademických pracovníků na základě získaných prestižních ocenění, nebyla zastoupena žádná česká univerzita.

Globálnímu žebříčku vévodí Harvard University, Massachusetts Institute of Technology a Stanford Univerzity. Americkou hegemonii v TOP 10 narušují jen University of Cambridge a University of Oxford na 4. a 5 místě.

CWUR je nezávislá poradenská organizace se sídlem ve Spojených arabských emirátech, která sestavuje mezinárodní žebříčky univerzit od roku 2012. Hodnocení původně vzniklo jako projekt v saúdskoarabském městě Jeddah s cílem sestavit žebříček 100 nejlepších světových univerzit. V roce 2019 se žebříček rozšířil na současný seznam 2000 nejlepších univerzit.

Na rozdíl od některých jiných žebříčků CWUR neprovádí dotazníková šetření mezi akademiky ani nevychází z údajů poskytovaných samotnými univerzitami. Hodnocení je založeno výhradně na objektivních datech, zejména z veřejně dostupných databází a databází Clarivate Analytics. Metodika CWUR používá sedm objektivních a robustních ukazatelů, které jsou seskupeny do čtyř oblastí: kvalita vzdělávání (váha 25 procent), uplatnitelnost absolventů (25 procent), kvalita akademických pracovníků (10 procent) a výzkum (40 procent).

Výsledková listina CWUR 2025 je dostupná zde.

Text: Martina Šaradínová, Specialistka PR pro VaV

Foto: Archiv VŠB-TUO